Temelín

Temelín
	Kaple v Temelíně
	znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Týn nad Vltavou
Obec s rozšířenou působností	Týn nad Vltavou; (správní obvod)
Okres	České Budějovice
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′34″ s. š., 14°20′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	896 (2024)
Rozloha	50,40 km²
Nadmořská výška	443 m n. m.
PSČ	373 01, 375 01
Počet domů	342 (2021)
Počet částí obce	11
Počet k. ú.	10
Počet ZSJ	13
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Obecní úřad Temelín; Temelín 104; 373 01 Temelín ; info@obectemelin.cz
Starosta	Josef Váca
	Oficiální web: www.obectemelin.cz
	Temelín
Další údaje
Kód obce	545155
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Temelín, dříve také Velký Temelín,^[4]^{[pozn. 1]} je obec v Jihočeském kraji, 6 km jihozápadně od Týna nad Vltavou. Žije zde 896^[1] obyvatel. Obec je známá především tím, že na jejím území je umístěna Jaderná elektrárna Temelín.

Pro senátní volby je zařazen do Volebního obvodu č. 10 se sídlem v Českém Krumlově.^[5] Je taky součástí tzv. Mikroregionu Vltavotýnsko resp. Sdružení měst a obcí Vltava.^[6]

Název

Název obce zřejmě vznikl přivlastňovací příponou -ín z rodného jména Temela. Tomu může být blízké staroslověnské slovo temelъ, což znamená „základ“ nebo „podklad“, jenž se vyskytuje v řadě jihoslovanských jazyků.^[7] Příkladem mohou být slova temelj, temeljiti, temeljan, temeljac (základ, zakládat, základní) v chorvatštině i obdobné (i když již zastaralé) slovo temel v bulharštině.^[8]^[9]

Geografické umístění

Temelín leží v Jihočeském kraji v Okrese České Budějovice asi 5,5 km jižně od Týna nad Vltavou a asi 24 km severně od Českých Budějovic. Sousedními obcemi sídla jsou Protivín, Všemyslice, Žimutice, Týn nad Vltavou, Olešník, Hluboká nad Vltavou a Dříteň.

Historie

V Temelíně a okolí jsou evidovány četné archeologické nálezy, které dokumentují pravěké osídlení. Nálezy jsou součástí sbírek Národního muzea v Praze a Městského muzea v Týně nad Vltavou.^[10]

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1381. Temelín byl zmiňován i v 15. století (Šíma… z Tajna [tedy Týna nad Vltavou] vymluvil z práva ze vsi Temelína Václava Kolmánka, písaře^[8]^[9]); (dle^[9] k dohledání v ArchČ9,548 (1491)).

Temelín dokonce zmiňuje Petr Chelčický v Sieti viery pravé …domněním kuzedlníkuov a hadačuov hledajie [postižení lidé] v času pokušení svých, túž vážnost kúzedlníkóm majíce v té při jako k svatým, též do Kyjova k matce boží, do Temelína k kúzedlníku… ktož by koli polehčil.^[8]^[9] (dle^[9] k dohledání v 33. kapitole CC 13 b). Temelín i Temelínec se vyskytují v urbáři hlubockého panství (ArchČ 17,357 (1490)).^[9]

V roce 1744 během války o rakouské dědictví byl v prostoru mezi Dřítní a Temelínem velký polní tábor pruské armády.^[11]

V roce 1843 je ves Temelín zmiňována jako součást neznašovského panství Berchtoldů z Uherčic. Tehdy zde stálo 74 domů a žilo 608 obyvatel.^[12]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 115 domech 557 obyvatel. 551 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 5 k německé. Žilo zde 505 římských katolíků, 35 příslušníků Církve československé husitské a 5 židů.^[13]

Vývoj počtu obyvatel a domů (údaje za celý současný obvod obce Temelín)^[14]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	2 920	2 934	2 823	2 776	2 772	2 741	2 520	2 031	2 012	1 811	1 546	751	714	795
Počet domů	409	429	444	459	472	480	494	496	468	453	443	314	327	336

Vývoj počtu obyvatel a domů v současném obvodu obce Temelín byl ovlivněn tím, že v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín v letech 1985–1989 zanikly vsi Březí, Knín, Křtěnov, Podhájí a Temelínec.

Vývoj počtu obyvatel a domů ve vlastním Temelíně^[14]
Rok	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Počet obyvatel	589	595	599	576	555	559	557	479	438	380	399	313	319	354
Počet domů	84	88	89	99	103	105	115	118	199	102	117	122	135	140

Jaderná elektrárna Temelín

V jihovýchodním sousedství Temelína (asi 2 km od něj)^[15] se na místě, kde stávala vesnice Temelínec, nachází rozsáhlý areál Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Chladicí věže elektrárny tvoří dominantu celého okolí a jsou vidět ze vzdálenosti 50 km, pára nad nimi až ze vzdálenosti 70 km.

Pamětihodnosti

Tvrz Býšov
Vysoký Hrádek, renesanční zámek
Kostel svatého Prokopa ve Křtěnově
Pomník Obětem 1. světové války^[16]

Chráněné části přírody

Rybník Dvorčice (v sousedství JETE) – vyhrazené hnízdiště vodního ptactva.
Litoradlice – Hradní strouha – lokalita výskytu kosatce sibiřského.
Litoradlice – myslivna – památný strom (lípa malolistá).

Osobnosti

V Březí u Týna nad Vltavou se koncem 14. století narodil biskup Aleš z Březí.
V Litoradlicích se dne 13. 6. 1843 narodil římskokatolický kněz, publicista a politik, poslanec Českého zemského sněmu Adolf Rodler.
V Temelíně se dne 11. 12. 1882 narodil malíř a restaurátor František Peterka.^[17]
Na samotě Rozovy se dne 28. 5. 1898 narodil český básník, výtvarný umělec a pedagog Josef Bartuška.^[18]
V Březí u Týna nad Vltavou se dne 4. 10. 1898 narodil sochař Josef Franěk.
V Temelíně se dne 26. 4. 1910 narodil malíř a restaurátor Václav Holub.
V Podhájí se dne 17. 1. 1920 narodil římskokatolický kněz František Sobíšek.

Doprava

Do obce vedou autobusové linky z Českých Budějovic. V roce 1985 se dokonce uvažovalo i o výstavbě trolejbusové linky, která by obě města spojovala a dopravovala zaměstnance JETE, z tohoto záměru však sešlo. Železniční stanice Temelín leží na trati Číčenice – Týn nad Vltavou, na které byla pravidelná osobní doprava ukončena dne 14. prosince 2013.

Místní části

Obec Temelín se skládá formálně z jedenácti částí na deseti katastrálních územích. Některé z těchto částí jsou pouze zaniklá sídla (v závorce základní sídelní jednotky)

Březí u Týna nad Vltavou (zaniklá vesnice, i název k.ú.)
Knín (i název k. ú.)
Kočín (i název k. ú.)
Křtěnov (zaniklá ves, i název k. ú.)
Lhota pod Horami (i název k. ú.)
Litoradlice (i název k. ú.)
Podhájí (leží v k. ú. Březí u Týna nad Vltavou)
Sedlec (k. ú. Sedlec u Temelína)
Temelín (Kaliště, Temelín) (i název k. ú.)
Temelínec (zaniklá ves, i název k. ú.)
Zvěrkovice (Záluží, Zvěrkovice) (k. ú. Zvěrkovice u Týna nad Vltavou)

Fotogalerie

Rybník v Temelíně
Rybník v části Lhota pod Horami
Kaple v Lhotě pod Horami
Pohled na Jadernou elektrárnu Temelín

Odkazy

Poznámky

↑ Na rozdíl od Temelínce, který byl dříve někdy nazýván Malým Temelínem.

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
↑ http://www.volby.cz/pls/senat/se21?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=10
↑ http://www.vltavotynsko.cz/index.php?art=publish&art_id=73
↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl 4, S–Ž. Praha: Česká akademie věd a umění, 1957. 726 s. S. 323.
↑ ^a ^b ^c Vesmír, č. 2, rok 2001, str. 71 „Temelínští kúzedlníci a Petr Chelčický“ Pavly Loucké; zpracováno zřejmě podle materiálu v Naše řeč 83, 271, 2000/5; viz [1] Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f článek „Temelín“, Emanuel Michálek Naše řeč 83, 271, 2000/5 [2]^{[nedostupný zdroj]}
↑ SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. České Budějovice: Veduta, 2010. 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 240.
↑ PLETZER, Karel. Týn nad Vltavou. [s.l.]: Městské muzeum v Týně nad Vltavou S. 15.
↑ PALACKÝ, František. Popis Králowstwí českého. [s.l.]: Nakl. J.G. Kalve, 1843. 654 s. Dostupné online. Google-Books-ID: lqAJAAAAIAAJ.
↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 385.
↑ ^a ^b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.
↑ http://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?instance_id=74907&folder_id=1426 Archivováno 27. 10. 2007 na Wayback Machine. klinknout na odkaz osídlení
↑ Pomník Obětem 1. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.
↑ Peterka, Tomáš, 1882–1962 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online.
↑ Bartuška Josef [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 1019-10-06]. Dostupné online.

Literatura

BARTUŠKA Jan. Temelín v proměnách času, 2020

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Temelín na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Temelín ve Wikislovníku
Temelín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Oficiální stránky obce
Vnější havarijní plán Jaderné elektrárny Temelín

[5] Na rozdíl od Temelínce, který byl dříve někdy nazýván Malým Temelínem.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.

[6] ttp://www.volby.cz/pls/senat/se21?xjazyk=CZ&xdatum=19961116&xobvod=10

[7] ttp://www.vltavotynsko.cz/index.php?art=publish&art_id=73

[8] PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny. Díl 4, S–Ž. Praha: Česká akademie věd a umění, 1957. 726 s. S. 323.

[Loucka-9] Vesmír, č. 2, rok 2001, str. 71 „Temelínští kúzedlníci a Petr Chelčický“ Pavly Loucké; zpracováno zřejmě podle materiálu v Naše řeč 83, 271, 2000/5; viz [1] Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine.

[Emichal-10] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f článek „Temelín“, Emanuel Michálek Naše řeč 83, 271, 2000/5 [2]^{[nedostupný zdroj]}

[11] SUDOVÁ, Martina. Vltavotýnsko : krajem dvou řek. České Budějovice: Veduta, 2010. 312 s. ISBN 978-80-86829-54-8. S. 240.

[12] PLETZER, Karel. Týn nad Vltavou. [s.l.]: Městské muzeum v Týně nad Vltavou S. 15.

[13] PALACKÝ, František. Popis Králowstwí českého. [s.l.]: Nakl. J.G. Kalve, 1843. 654 s. Dostupné online. Google-Books-ID: lqAJAAAAIAAJ.

[SL1930-14] Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 385.

[#1-15] Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2011 [online]. 2015-12-21 [cit. 2016-04-15]. Dostupné online.

[16] ttp://www.cez.cz/presentation/cze/instance_view.jsp?instance_id=74907&folder_id=1426 Archivováno 27. 10. 2007 na Wayback Machine. klinknout na odkaz osídlení

[17] Pomník Obětem 1. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-06-26]. Dostupné online.

[18] Peterka, Tomáš, 1882–1962 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-12-01]. Dostupné online.

[19] Bartuška Josef [online]. Historický ústav AV ČR [cit. 1019-10-06]. Dostupné online.

[4]

[pozn. 1]

[1]

[2]

[3]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]