Prostorový zvuk

Existuje několik způsobů vytvoření prostorového dojmu ze zvuku.

Nejčastěji se používá několik reproduktorů rozmístěných kolem posluchače. Dnes se můžeme setkat s počtem od 4 do 10, často ještě doplněno subwooferem. Od toho se odvozuje číselné označení. 4.0 znamená 4 reproduktory bez subwooferu, nejčastěji používané systémy 5.1 znamená 5 reproduktorů a subwoofer. Nejmodernější zvukové systémy mají 7 a více reproduktorů + subwoofer.

Pokud máme jen stereofonní nebo monofonní nahrávku, máme několik možností jak ji na 5.1 soustavě přehrát. Nejprimitivnější metodou je použít pouze dané reproduktory (2 přední, u mono jen středový), a zbytek nechat potichu. Mnohem lépe ale zní, pokud zvuk pomocí matice překódujeme do daného počtu reproduktorů, a navíc použijeme filtr pro oddělení nízkých kmitočtů (pod 140 Hz) které bude hrát subwoofer.

 

Druhou možností je tzv. psychoakustická metoda. U této metody stačí pouze běžná stereosoustava (2.0). V principu jde o to, že se například výstřel z počítačové hry přehraje dvakrát, s malým časovým odstupem, s rozdílnou hlasitostí, fázovým posunem a dalšími úpravami. Z toho si lidský mozek mylně vyhodnotí, že k výstřelu došlo například za hráčem. K docílení tohoto efektu je nutné znát pozici posluchače a reproduktorů. V optimálním případě by měl být úhel mezi reproduktory 30–45°.

Tento způsob se také označuje zkratkou HRTF (Head-related transfer function) a využívají ho technologie jako A3D, DirectSound3D nebo Sensaura.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Prostorový zvuk na Wikimedia Commons

Tuner2 – your ears will know – hudba v 5.1

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.