Slovanská liturgie

Slovanská liturgie má své počátky na Velké Moravě ve 2. polovině 9. století, po vyhnání Metodějových žáků se rozšířila do dalších částí Evropy.

 

Již v době před příchodem soluňských bratří byla na velkomoravském území slavena liturgie římská v latinském jazyce i liturgie byzantská v řečtině, jak o tom svědčí zmínka Života Metodějova, hlava 5. Bratři Cyril a Metoděj pocházeli z prostředí byzantské vzdělanosti, duchovnosti i liturgie, takže vyrůstali v prostředí byzantské bohoslužby. Oba slovanští apoštolové přišli s modelem, který byl běžný na křesťanském Východě, tedy s modelem uvedení národního, v našem případě slovanského jazyka do liturgie. Tento krok přinesl cyrilometodějské misii velký úspěch.

Slovanská liturgie byla schválena roku 862 Konstaninopolským patriarchátem (patriarchou Fotiem se synodou) a pak roku 868 římským papežem Hadriánem II., načež snad Hadrián II. vysvětil Metoděje a jeho žáky na kněze. Koexistence slovanské a latinské liturgie na Velké Moravě však byla od počátku v napětí, které se změnilo ve vleklý konflikt, protože latinští kněží získávali stále větší vliv na knížete Svatopluka (synovce Rastislava, na jehož podnět Konstantin a Metoděj na Velkou Moravu přišli) a u papeže Jana VIII. usilovali o sesazení Metoděje. Jan VIII. ale obnovil souhlas s užíváním slovanské bohoslužby. Ten byl zrušen po Metodějově smrti v roce 885 papežem Štěpánem V., čímž na Velké Moravě slovanská liturgie končí.

Co se týče obřadu slovanské liturgie na Velké Moravy, není mezi badateli shoda. Nejčastější názory jsou následující:

1. Slovanská liturgie byla obřadu byzantského.
2. Slovanská liturgie byla obřadu římského.
3. Slovanská liturgie byla nejprve obřadu římského a posléze byzantského, nebo naopak.
4. Slovanská liturgie byla obřadu "smíšeného" (hybrid byzantského a latinského obřadu).

Privilegia, která dostali Konstantin s Metodějem v Římě pro oblast liturgie, neměla obdoby. Na křesťanském Západě totiž byly za hodny bohoslužby považovány jen tři jazyky, kterými byl proveden nápis na Kristově kříži, tedy jazyk latinský, řecký a hebrejský. Najednou se v církevní bohoslužbě na křesťanském Západě objevil vedle latiny jazyk staroslověnský. Jiné jazyky (až na výjimky) byly do římské mše připuštěny až po 1100 letech v souvislosti s vývojem po II. vatikánském koncilu.

Po zničení díla soluňských bratří po smrti sv. Metoděje odešli jeho slovanští žáci do exilu. Slovanská bohoslužba se uchytila v byzantském ritu v Rusku, Bulharsku a jiných zemích, v římském ritu v Chorvatsku, kde se udržela až dodnes. Část slovanského kléru odešla pravděpodobně i do Čech, kde bylo centrum slovanské bohoslužby až do roku 1096 v sázavském klášteře. Papež Řehoř VII. odmítl žádost krále Vratislava z roku 1080, který žádal povolení liturgie slovanské: "Quia nobilitas tua postulavit, quo secundum Slavonicam linguam apud Vos divinum annueremus celebrari officium, scias nos huic petitioni tuae nequaquam posse favare - Ježto Vznešenosti tvá žádal, abychom dovolili jazykem slovanským u Vás sloužiti služby Boží, věz, že této žádosti Tvé nijak nemůžeme vyhověti". Ve 14. a 15. století se pěstovala slovanská liturgie v Praze v klášteře Na Slovanech. V 19. a na počátku 20. století žádal český klérus staroslověnský či rovnou český jazyk v liturgii s odkazem na tradici slovanské liturgie.

Zvláštní kapitolu v této otázce tvoří liturgie sv. Petra ve slovanském jazyce. Její původ a využití nejsou dodnes zcela jisté. Liturgie sv. Petra byla známa v Illyriku. Je to liturgie stojící na pomezí byzantské a římské bohoslužby. Někteří zejména katoličtí badatelé mluví o její existenci i na Velké Moravě, ovšem na rozdíl od Illyrika, kde tuto bohoslužbu slavili v řeckém jazyce, na Moravě byla prý sloužena v jazyce slovanském. Pro tahle tvrzení však chybějí solidnější argumenty, ani jeden ze zachovalých rukopisů nevykazuje cyrilometodějský původ.^[1][2] Jako nejpravděpodobnější se jeví závěr, že v celku slovanská liturgie existovala liturgie byzantská i římská, které možná alespoň v některé dny byly doplněny liturgií sv. Petra.

Dědicem slovanské liturgie je byzantská liturgie pravoslavné i řeckokatolické církve slavená v církevní slovanštině. V římskokatolické církvi navázala na tradici slovanské liturgie staroslověnská verze tradiční mše (tj. mimořádné formy římského ritu, lidově tzv. tridentské mše), dovolená pro Čechy a Moravu v určité dny a pro konkrétní místa indultem papeže Benedikta XV. roku 1920, a po II. vatikánské koncilu na tradici slovanské liturgie navázala hlaholská mše, pro kterou byl vydán misál pro olomouckou arcidiecézi roku 1972 a pro celou ČR v r. 1992. Na slovanskou liturgii navázaly v určité míře i jiné denominace, např. Církev československá.

• ALEŠ, Pavel. Byzantské misijní pojetí a otázka slovanské bohoslužby cyrilometodějské. In: ALEŠ, Pavel (red.). Pravoslavný teologický sborník, III. Praha : Pravoslavná církev v Československu v Ústředním církevním nakladatelství, 1970. S. 97–115.

• BAGIN, Anton. Apoštolé Slovanů Cyril a Metod a Velká Morava. Přel. M. Rajmon. 2. doplněné vyd. Praha : Česká katolická charita v Ústředním církevním nakladatelství, 1985.

• BUGEL, Walerian (red.). Cyrilometodějské papežské dokumenty z let 869–1985. Velehrad – Olomouc : Refugium, 2003. ISBN 80-86715-00-0.

• DOSTÁL, Antonín. Problém slovanské liturgie. In: Studie. Řím : Křesťanská akademie, 1986. Č. 108, s. 396–402.

• DVORNÍK, František. Byzantské misie u Slovanů. Přel. V. Vavřínek. Praha : Vyšehrad, 1970.

• GRIVEC, František. Slovanskí apoštolovia sv. Cyril a Metod. Přel. do slovenštiny J. B. Bratislava : cca 1928.

• HORKÝ, Štěpán. Impulzy slovanské bohoslužby pro současnou liturgickou praxi. In: Teologické texty, č. 2, roč. 23, s. 95–99. Praha : Jan Dvořák, 2012.

• HUŇÁČEK, Václav. Cyrilometodějský odkaz, kacíři a reformace. In: LÁŠEK, Jan B. – TONZAROVÁ, Hana (eds.). I oni jsou otcové naši… Cyrilometodějský sborník (dokumentace z malého sympozia pořádaného Církví československou husitskou a Husitskou teologickou fakultou Univerzity Karlovy u příležitosti 1140. výročí příchodu Cyrila a Metoděje dne 25. září 2003 na UK HTF). Brno : L. Marek, 2005. S. 23–80. ISBN 80-86263-61-4.

• LÁŠEK, Jan B. Cyrilometodějská tradice od roku 1880 do současnosti. In: LÁŠEK, Jan B. – TONZAROVÁ, Hana (eds.). I oni jsou otcové naši… Cyrilometodějský sborník. Brno : L. Marek, 2005. S. 9–18. ISBN 80-86263-61-4.

• LEHÁR, STICH, JANÁČKOVÁ a kol.: Česká literatura od počátku k dnešku, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000.

• MAREŠ, František Václav. Poměr slovanských textů liturgie sv. Petra k řeckému originálu ve světle rubrik (článek z roku 1981,

přel. E. Bláhová, V. Konzal). In: MAREŠ, František Václav. Cyrilometodějská tradice a slavistika. Dílo uspořádali E. Bláhová, J. Vintr. Praha : Torst, 2000. S. 188–196. ISBN 80-7215-111-8.

• NOVÁK, A. J. Cyrilometodějský ritus. In: ALEŠ, Pavel (ed.). Jubilejní sborník k 1100. výročí smrti sv. Metoděje, arcibiskupa Moravy. Praha : Pravoslavná církev v Československu v Ústředním církevním nakladatelství, 1985. S. 139–161.

• POKORNÝ, Ladislav. Cyrilometodějské dílo liturgicky aktuální. In: POKORNÝ, Ladislav (red.). Pocta spolupatronům Evropy: malý cyrilometodějský sborník. Praha : Česká katolická charita v Ústředním církevním nakladatelství, 1982. S. 55–63.

• POKORNÝ, Ladislav. Slovanská liturgie v proudu dějin. In: POKORNÝ, Ladislav (red.). Teologické studie. Odkaz soluňských bratří: sborník k 1100. výročí smrti sv. Metoděje. Praha : Česká katolická charita v Ústředním církevním nakladatelství, 1987. S. 113–123.

• POKORNÝ, Ladislav. Z dějin liturgie u nás. Praha : Česká katolická charita v Ústředním církevním nakladatelství, 1969.

• STANISLAV, Ján. Slovanskí apoštoli Cyril a Metod a ich činnosť vo Velkomoravskej ríši. Bratislava : Slovenská akadémia vied a umení, 1945.

• ŠKOVIERA, Andrej. Kyjevský polemicko-apologetický rukopisný zborník s liturgiou svätého Petra. In: Slavica Slovaca, roč. 48, 2013, č. 3 (supplementum). (ISSN 0037-6787)

• Liturgia cyrilometodskej misie na Veľkej Morave. In: Duchovné, intelektuálne a politické pozadie cyrilometodskej misie pred jej príchodom na Veľkú Moravu. Monografia príspevkov z medzinárodného vedeckého sympózia Nitra, 2. júl 2007. Red. Jozef Michalov – Peter Ivanič – Martin Hetényi – Zvonko Taneski. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa, 2007, s. 104–130. ISBN 978-80-8094-240-3.

• TIMKOVIČ, Gorazd A. Cyril a Metod boli Gréckokatolíkmi (extractus z Krásnobrodského zborníka, Prešov, I/1 – 2, 1996). Prešov : baziliáni na Slovensku, 2003.

• TKADLČÍK, Vojtěch. Byzantský a římský ritus ve slovanské bohoslužbě. In: Duchovní pastýř. Praha : Česká katolická charita v Ústředním církevním nakladatelství, 1978. Roč. 27, č. 1, leden 1978, s. 4–10. ISSN 0323-2573.

• TKADLČÍK, Vojtěch. Historické základy byzantského obřadu v Čechách a na Moravě. In: HANUŠ, Milan (ed.). 10 let Apoštolského exarchátu. Praha : Apoštolský exarchát Řeckokatolické církve v České republice, 2006. S. 76–78. ISBN 80-239-8531-0.

• TKADLČÍK, Vojtěch. Slovanská liturgie svatého Petra. In: Duchovní pastýř. Praha : Česká katolická charita v Ústředním církevním nakladatelství, 1977. Roč. 26, č. 1 + 2, leden 1977 + únor 1977, s. 13–14 + 22–26.

• VAŠICA, Josef. Slovanská liturgie sv. Petra. Olomouc : Bohoslovecký III. řád sv. Dominika, 1945.

•   Liturgie slovanská ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• VAJS, Josef. Slovanská liturgie (Přednáška z konferenčních řečí o sblížení Slovanů ve víře. Praha – klášter Na Slovanech, 7.–9. března 1928). Dostupné online.