[go: up one dir, main page]
Wikipedie

Sara Erraniová

Sara Erraniová (nepřechýleně Errani, * 29. dubna 1987 Bologna) je italská profesionální tenistka a bývalá světová jednička ve čtyřhře, když na této pozici od zavedení světové klasifikace strávila 87 týdnů, což představuje jedenácté nejdelší období. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA vyhrála devět singlových a třicet dva deblových turnajů. Dvě trofeje z dvouhry i ze čtyřhry přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.

Sara Erraniová
Sara Erraniová v kvalifikaci Wimbledonu 2022
Sara Erraniová v kvalifikaci Wimbledonu 2022
PřezdívkaSarita
Poco Gigante
StátItálieItálie Itálie
Datum narození29. dubna 1987 (37 let)
Místo narozeníBologna, Itálie
BydlištěBologna, Itálie
Výška164 cm
Profesionál od2002
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek15 519 458 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů687–507
Tituly9 WTA, 2 WTA 125, 5 ITF
Nejvyšší umístění5. místo (20. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2012)
French Openfinále (2012)
Wimbledon3. kolo (2010, 2012)
US Opensemifinále (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2012, 2013)
Olympijské hry3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů420–239
Tituly32 WTA, 2 WTA 125, 7 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (10. září 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2013, 2014)
French Openvítězka (2012)
Wimbledonvítězka (2014)
US Openvítězka (2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňsemifinále (2012, 2013)
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon1. kolo (2024)
US Openvítězka (2024)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2009, 2010, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241007a7. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato Paříž 2024 ženská čtyřhra

V roce 2012 se s krajankou Robertou Vinciovou probojovaly do finále ženské čtyřhry na Australian Open, v němž podlehly Kuzněcovové a Zvonarevové. Nejlepší grandslam kariéry odehrála na French Open 2012, kde dosáhla finálové účasti v ženské dvouhře a spolu s Vinciovou vyhrála ženskou čtyřhru. V následné klasifikaci dvouhry se poprvé posunula do první světové desítky. Na US Open 2012 pak došla do semifinále dvouhry a s Vinciovou získala deblový titul, díky němuž se následně stala světovou jedničkou ve čtyřhře. Na Turnaji mistryň 2012 a 2013 skončila vždy v základní skupině dvouhry a v semifinále čtyřhry. V ženské čtyřhře Australian Open 2013 a 2014 přidala další dvě výhry. Kariérní grandslam v ženském deblu s Vinciovou zkompletovaly triumfem ve Wimbledonu 2014. Zlatem ze čtyřhry pařížské olympiády 2024, po boku Paoliniové, pak jako sedmá deblistka historie završila kariérní Zlatý Slam, představující vítězství na všech čtyřech grandslamech a olympiádě.[1]

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v květnu 2013 na 5. místě a ve čtyřhře pak v září 2012 na 1. místě. Trénuje ji Španěl Pablo Lozano Beamud. Do sezóny 2020 tuto roli plnil Michele Montalbini a v letech 2004–2016 Pablo Lozano s Davidem Andresem

V italském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2008 čtvrtfinálovým utkáním Světové skupiny proti Španělsku, kdy zaznamenala výhru ve dvouhře i čtyřhře. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 16–16 ve dvouhře a 10–5 ve čtyřhře. V letech 2009, 2010 a 2013 Fed Cup vyhrála.

Itálii reprezentovala na Letních olympijských her 2008 v Pekingu, kde v ženské dvouhře vypadla v úvodním kole s Australankou Samanthou Stosurovou a také na Londýnských hrách 2012, kde v singlu opět nepřešla první kolo a ve čtyřhře skončila ve čtvrtfinále. Třetí kolo dvouhry si zahrála na XXXI. letní olympiádě v Riu de Janeiru, kde s Vinciovou v ženském deblu zopakovaly čtvrtfinálový výsledek z Londýna. Na Letní olympiádě 2024 v Paříži vyhrála s Jasmine Paoliniovou zlatou medaili v ženské čtyřhře, když ve finále zdolaly Mirru Andrejevovou s Dianou Šnajderovou.

V sezóně 2012 získala ceny WTA v kategoriích Hráčka s nejlepším zlepšením. S Vinciovou se staly nejlepším deblovým párem v letech 2012, 2013 a 2014, kdy byly také vyhlášeny mistryněmi světa ITF ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

editovat

Raná fáze

editovat
 
Sara Erraniová na US Open 2010

Od dvanácti let trénovala na přání otce ve floridské Tenisové akademii Nicka Bollettieriho v Bradentonu. V šestnácti letech se přestěhovala do španělské Valencie, kde hrála pod vedením trenérského dua Pablo Lozano a David Andres.[2]

Debutovým startem na profesionálním okruhu ITF se stala událost v roce 2002 na sicilské Cagliari s dotací 10 000 dolarů, kde v úvodním kole nestačila na Číňanku Sun Tchien-tchien po jednoznačném průběhu ve prospěch Asiatky. Dále pokračovala v turnajích okruhu ITF, kde se mimo jiné danou sezónu probojovala do semifinále desetitísové události v Zatonu. Premiérový titul získala v sezóně 2005 v severoafrickém městě Melilla, když ve finále přehrála Luciu Jiminezovou ve dvou setech.

2008–2011

editovat

První titul z okruhu WTA Tour si připsala v roce 2008 z antukového Internazionali Femminili di Tennis di Palermo, když v boji o titul zdolala Rusku Marii Korytcevovou. 27. července 2008 přidala druhou turnajovou trofej z portorožského Banka Koper Slovenia Open, po finálové výhře nad Španělkou Anabel Medinaovou Garriguesovouá.

V sezóně 2009 se probojovala do dvou singlových finále WTA Tour, kde předchozí sezónu získala tituly. Jednalo se o palermský turnaj, na němž nestačila na krajanku Flavii Pennettaovou a slovinskou Portorož, kde zůstala na raketě Rusky Dinary Safinové. V letech 2009 a 2010 byla členkou vítězného fedcupového týmu Itálie. V únoru 2011 pak zaznamenala další finálovou účast v thajské Pattaye, kde ji porazila Slovenka Daniela Hantuchová, na níž uhrála pouhé dva gamy.

2012

editovat

Postup do první desítky ve dvouhře

editovat

Nejlepší sezónu dosavadní kariéry rozehrála na melbournském grandslamu Australian Open, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinále dvouhry, v němž ji porazila světová dvojka Petra Kvitová. Na cestě mezi osm nejlepších hráček zdolala Naděždu Petrovovou, Soranu Cîrsteaovou a Číňanku Čeng Ťie. Po turnaji se posunula na své maximum – 33. místo na žebříčku WTA.

 
Během New Haven Open at Yale 2012

Následně se přesunula na americký kontinent, kde na Monterrey Open jako druhá nasazená vypadla v semifinále s pozdější vítězkou Maďarkou Tímeou Babosovou po třísetovém průběhu. Připsala si však třetí singlový titul kariéry z antukové události Abierto Mexicano Telcel v Acapulcu, když v posledních dvou utkáních přehrála krajanky, nejdříve Robertu Vinciovou a poté druhou nasazenou Flaviu Pennettaovou.

Na amerických událostech Premier Mandatory vypadla v úvodních kolech. V Indian Wells nejdříve vypadla v úvodní fázi s Američankou Vaniou Kingovou a na Miami Masters poté ve druhém kole se Sloane Stephensovou. Do katalánského Barcelona Ladies Open vstupovala z pozice sedmé nasazené hráčky. Neztratila na něm ani jeden set, když ve čtvrtfinále přešla přes německou turnajovou dvojku Julii Görgesovou, v semifinále zdolala Suárezovou Navarrovou a ve finále si hladce poradila s Dominikou Cibulkovou. Získala tak druhý titul sezóny a v hodnocení postoupila na 28. příčku.

 
Jediné grandslamové finále ve dvouhře prohrála s Marií Šarapovovou na French Open 2012

Následovaly dvě dvouhry v semifinále Fed Cupu na půdě České republiky, kdy v sobotu podlehla Petře Kvitovéa v neděli vyhrála nad Andreou Hlaváčkovou, což byl jediný vítězný bod Itálie s konečným skóre 1–4 na zápasy.

Dne 7. května pak vyhrála třetí událost v roce Budapest Grand Prix a vyrovnala italský ženský rekord krajanky Roberty Vinciové v nejvyšším počtu singlových titulů za jednu sezónu.[3]

Na French Open se probojovala do finále ženské dvouhry, v němž nastoupila proti Marii Šarapovové. Utkání prohrála 2:0 na sety. V následné pondělní klasifikaci žebříčku WTA po French Open si zajistila posun o čtrnáct příček na 10. místo ve dvouhře a o pět pozic na 3. místo ve čtyřhře.

Ve třetím kole Wimbledonu ji Kazaška Jaroslava Švedovová jako první hráčka otevřené éry uštědřila tzv. zlatý set, když neuhrála v úvodní sadě ani jeden míč. Druhý set prohrála 4–6 a byla vyřazena. Na posledním newyorském grandslamu US Open došla do semifinále dvouhry, v němž nestačila na favorizovanou Serenu Williamsovou. Díky tomuto výsledku se v následné pondělní klasifikaci z 10. září posunula na 7. místo ve dvouhře

Čtyřhra s Robertou Vinciovou

editovat

Sara Erraniová nastupovala celou sezónu se stabilní partnerkou Robertoua Vinciovou, s níž zaznamenala strmý vzestup, když vyhrály osm turnajů, včetně dvou grandslamů. Vyrovnané výkony v průběhu celého roku se odrazily v žebříčkovém postavení. Obě hráčky se v závěrečné fázi okruhu postupně staly světovými jedničkami ve čtyřhře, když Vinciová na této pozici vystřídala Erraniovou.

 
Podání na madridském turnaji roku 2012, prvním, který se hrál na modré antuce.

Premiérový titul sezóny si připsaly v únoru na mexickém Monterrey Open po finálové výhře nad zkušeným japonsko-čínským párem Kimiko Dateová a Čang Šuaj.[4] Na druhou výhru dosáhly následující týden na acapulském Abierto Mexicano Telcel, když si v boji o titul poradily se španělskou dvojicí Lourdes Domínguezová Linová a Arantxa Parraová Santonjaová po hladkém průběhu.[5] V dubnu pak triumfovaly na evropské antuce během Barcelona Ladies Open, kde si bez problémů poradily s krajankami Flavií Pennettaovou a Francescou Schiavoneovou jednoznačným výsledkem.[6]

Poté zaznamenaly sérii čtyř turnajových výher v řadě a pokaždé se v boji o titul utkaly s ruskými soupeřkami. Šňůra začala v polovině května na modré antuce Mutua Madrid Open, kde zdolaly dvojici Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová. O týden později se všechny hráčky potkaly ve finále římského Internazionali BNL d'Italia, opět s vítězným koncem pro Italky.[7][8]

 
S Vinciovou (vlevo) na Rome Masters 2012, který vyhrály.

Premiérovým grandslamovým vítězstvím se stalo pařížské Roland Garros, kde rozhodující bitvu sehrály proti páru Maria Kirilenková a Naděžda Petrovová.[9] Na vítězné vlně se udržely i v dalším turnaji UNICEF Open, kde na jejich raketách zůstaly ve finále znovu Kirilenková s Petrovovou po těsné bitvě.[10] Druhou grandslamovou trofej si přivezly z newyorského US Open, na němž ve finále nedaly šanci Češkám Andree Hlaváčkové a Lucii Hradecké.[11]

V následné klasifikaci deblového žebříčku se stala po Pennettaové druhou Italkou v historii, která dosáhla na čelo světové klasifikace.

Dvakrát v sezóně odešly jako poražené finalistky, a pokaždé se jejich přemožitelkami staly ruské tenistky. Nejdříve nestačily na lednovém Australian Open na pár Světlana Kuzněcovová a Věra Zvonarevová ve třech sadách.[12] Na březnovém Miami Masters je zdolaly také Kirilenková s Petrovovou, když po prvních dvou setech o osudu utkání rozhodl až závěrečný supertiebreak.[13]

2013

editovat

Dvouhra: Světová pětka a semifinále na French Open

editovat

Během roku obhájila acapulský singlový titul a z dalších třech finále dvouhry odešla jako poražená finalistka. Na Grand Slamu si poprvé zahrála semifinále French Open. Na žebříčku patřila do elitní světové desítky a nejvýše figurovala na 5. příčce.

 
Trénink na US Open 2013

Sezóna byla méně úspěšná, než předcházející, přestože dosáhla svého maximálního postavení ve světové klasifikaci WTA, když vystoupala až na 5. místo. Na úvodní grandslam Australian Open přijížděla jako sedmá nasazená. V prvním kole ji však zastavila Španělka Carla Suárezová Navarrová.[14] V únoru si zahrála první finále roku na pařížském Open GDF Suez, v němž podlehla Němce Moně Barthelové.[15] Poté se do přímého boje o titul probojovala na Dubai Tennis Championships, kde opět neuspěla v utkání proti Petře Kvitové.[16] Další týden se přesunula na americký kontinent, kde úspěšně obhájila turnajové vítězství na Abierto Mexicano Telcel. Ve finálovém střetnutí oplatila čerstvou porážku Carle Suárezové Navarrové po dvou setech.[17] Na antukovém grandslamu French Open dosáhla poprvé semifinálové účasti, v němž utrpěla debakl od pozdější vítězky Sereny Williamsové.[18]

Podruhé v prvním kole grandslamu probíhající sezóny prohrála na wimbledonské trávě s Portoričankou Mónicou Puigovou.[19] V roli obhájkyně titulu se na antukovém Internazionali Femminili di Palermo probojovala opět do finále, v němž byla nad její síly krajanka a deblová spoluhráčka Roberta Vinciová. Podlehla jí ve třech setech.[20] Na newyorském US Open pak skončila ve druhém kole na raketě další krajanky Flavii Pennettaové po dvousetovém průběhu.[21]

Jako jediná tenistka se druhý rok v řadě kvalifikovala do dvouhry i čtyřhry na Turnaji mistryň 2013. V singlové soutěži skončila opět v základní skupině, když dokázala zvítězit jen nad Jelenou Jankovićovou. Zápasy s Azarenkovou a Li však ztratila, což znamenalo první nepostupové 3. místo základní fáze. Na počátku listopadu byla členkou italského týmu, který na cagliarské antuce ve finále Fed Cupu porazil oslabené Rusky. Získala tak třetí titul z této týmové soutěže.

Čtyřhra: Pokračující dominance a světová jednička

editovat
 
Ve Wimbledonu 2013

V celé deblové sezóně pokračovala ve spolupráci s krajankou Robertou Vinciovou. Dne 29. dubna 2013 se vrátila na čelo žebříčku ve čtyřhře a obě členky páru pak vedení ve světové klasifikaci udržely až do závěrečného Turnaje mistryň.

Italky si první finále zahrály na lednovém Apia International Sydney, kde podlehly páru Petrovová a Srebotniková.[22] Poté pokračovaly ve 20zápasové neporazitelnosti během níž získaly třetí grandslamový titul na Australian Open, když ve finále zdolaly mladou australskou dvojici Bartyová a Dellacquová.[23] Vítězná šňůra pokračovala únorovými trofejemi z pařížského Open GDF Suez, kde v boji o titul přehrály česko-americký pár Hlaváčková a Huberová, a poté výhrou na Qatar Total Open po výhře nad Petrovovou se Srebotnikovou.[24][25]

Probojovaly se také do dvou finále navazujících antukových událostí, z nichž odešly poraženy. Na římském Internazionali BNL d'Italia nestačily na tchajwansko-čínskou dvojici Sie a Pcheng, a poté nezvládly poslední utkání čtyřhry na majoru French Open, kde je zastavily ruské hráčky Makarovová s Vesninovou.[26][27] Druhý rok za sebou plnily roli světových jedniček na Turnaji mistryň 2013 a podruhé nepřešly semifinálovou fázi, když je vyřadil ruský pár Jelena Vesninová a Jekatěrina Makarovová.

Dopingová aféra 2017: Osmiměsíční trest po odvolání

editovat

V únoru 2017 byla Erraniová pozitivně testována při mimosoutěžní dopingové kontrole na zakázaný nesteroidní inhibitor aromatázy snižující hladinu estrogenů – letrozol, představující účinnou látku v léčivém přípravku femara, který ve formě tablet matka Erraniové užívala při terapii karcinomu prsu. Pro zařazení letrozolu do skupiny hormonových a metabolických modulátorů (S4) byl registrovaným sportovcům zakázán.[28][29][30]

Tenistka přítomnost v organizmu, a detekci v moči, vysvětlila na Twitteru sdělením: „Nevíme přesně, jak se to stalo, ale já jsem nikdy doping nebrala. Vyloučili jsme všechny ostatní možnosti a zbyla ta, že mi matčina tableta spadla do polévky a rozpustila se v ní.“ Mezinárodní tenisová federace jí udělila nízký dvouměsíční zákaz startu, s uplynutím 3. října 2017, když ve zdůvodnění uvedla: „Vzali jsme v potaz, že hráčka se v minulosti proti antidopingovým pravidlům nijak neprovinila. Naopak nás přesvědčila o tom, že dodržuje řadu preventivních opatření. Proto jsme došli k závěru, že její provinění je na nejnižší hranici možných trestů.“[28][29][30]

S pouze dvouměsíčním distancem nesouhlasila italská antidopingová agentura, která se odvolala k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) s požadavkem na dvouletý zákaz. V červnu 2018, po dohrání Roland Garros, vynesla CAS verdikt se zvýšením trestu na osm měsíců a jeho vypršením 8. února 2019. Rovněž došlo k odebrání bodů ze všech turnajů, do nichž 72. hráčka světa nastoupila po 3. říjnu 2017. Zklamaná Erraniová nový zákaz komentovala slovy: „Pochybuju, že něco podobného se někdy stalo a řešilo … takto hanebným způsobem. Už jsem si odpykala sedm měsíců, byla donucena začít znovu z 280. místa žebříčku a drápala se zpátky. A teď mi dali další sankci. Všechno je to holý nesmysl. Nevím, jestli najdu znovu sílu i touhu hrát po tom všem zase tenis.“[31]

Finále na Grand Slamu

editovat

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2012 French Open antuka Rusko  Maria Šarapovová 3–6, 2–6

Ženská čtyřhra: 9 (5–4)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2012 Australian Open tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Světlana Kuzněcovová
Rusko  Věra Zvonarevová 		7–5, 4–6, 3–6
Vítězka 2012 French Open antuka Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Maria Kirilenková
Rusko  Naděžda Petrovová 		4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 2012 US Open tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Česko  Andrea Hlaváčková
Česko  Lucie Hradecká 		6–4, 6–2
Vítězka 2013 Australian Open tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Austrálie  Ashleigh Bartyová
Austrálie  Casey Dellacquová 		6–2, 3–6, 6–2
Finalistka 2013 French Open antuka Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Jekatěrina Makarovová
Rusko  Jelena Vesninová 		5–7, 2–6
Vítězka 2014 Australian Open (2) tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Jekatěrina Makarovová
Rusko  Jelena Vesninová 		6–4, 3–6, 7–5
Finalistka 2014 French Open antuka Itálie  Roberta Vinciová Čína  Pcheng Šuaj
Čínská Tchaj-pej  Sie Šu-wej 		4–6, 1–6
Vítězka 2014 Wimbledon tráva Itálie  Roberta Vinciová Maďarsko  Tímea Babosová
Francie  Kristina Mladenovicová 		6–1, 6–3
Finalistka 2024 French Open antuka Itálie  Jasmine Paoliniová USA  Coco Gauffová
Česko  Kateřina Siniaková 		6–7(5–7), 3–6

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítězka 2024 US Open tvrdý Itálie  Andrea Vavassori USA  Donald Young
USA  Taylor Townsendová 		7–6(7–0), 7–5

Utkání o olympijské medaile

editovat

Ženská čtyřhra: 1 (1 zlato)

editovat
Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Zlato 2024 Paříž, Francie antuka Itálie  Jasmine Paoliniová Individuální neutrální sportovci  Mirra Andrejevová
Individuální neutrální sportovci  Diana Šnajderová 		2–6, 6–1, [10–7]

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D; 5–4 Č)
Olympijské hry (1–0 Č)
Turnaj mistryň (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D; 7–4 Č)
Tier II / Premier / WTA 500 (1–3 D; 3–4 Č)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (8–5 D; 16–4 Č)

Dvouhra: 19 (9–10)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. července 2008 Palermo, Itálie Tier IV antuka Ukrajina  Maria Korytcevová 6–2, 6–3
Vítězka 2. 27. července 2008 Portorož, Slovinsko Tier IV tvrdý Španělsko  Anabel Medinaová Garriguesová 6–3, 6–3
Finalistka 1. 19. července 2009 Palermo, Itálie International antuka Itálie  Flavia Pennettaová 1–6, 2–6
Finalistka 2. 26. července 2009 Portorož, Slovinsko International tvrdý Rusko  Dinara Safinová 7–6(7–5), 1–6, 5–7
Finalistka 3. 13. února 2011 Pattaya, Thajsko International tvrdý Slovensko  Daniela Hantuchová 0–6, 2–6
Vítězka 3. 4. března 2012 Acapulco, Mexiko International antuka Itálie  Flavia Pennettaová 5–7, 7–6(7–2), 6–0
Vítězka 4. 15. dubna 2012 Barcelona, Španělsko International antuka Slovensko  Dominika Cibulková 6–2, 6–2
Vítězka 5. 5. května 2012 Budapešť, Maďarsko International antuka Rusko  Jelena Vesninová 7–5, 6–4
Finalistka 4. 9. června 2012 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Rusko  Maria Šarapovová 3–6, 2–6
Vítězka 6. 15. července 2012 Palermo, Itálie International antuka Česko  Barbora Záhlavová-Strýcová 6–1, 6–3
Finalistka 5. 3. února 2013 Paříž, Francie Premier tvrdý (h) Německo  Mona Barthelová 5–7, 6–7(4–7)
Finalistka 6. 24. února 2013 Dubaj, Spojené arabské emiráty Premier tvrdý Česko  Petra Kvitová 2–6, 6–1, 1–6
Vítězka 7. 2. března 2013 Acapulco, Mexiko (2) International antuka Španělsko  Carla Suárezová Navarrová 6–0, 6–4
Finalistka 7. 14. července 2013 Palermo, Itálie (2) International antuka Itálie  Roberta Vinciová 3–6, 6–3, 3–6
Finalistka 8. 2. února 2014 Paříž, Francie Premier tvrdý (h) Rusko  Anastasija Pavljučenkovová 6–3, 2–6, 3–6
Finalistka 9. 18. května 2014 Řím, Itálie Premier 5 antuka USA  Serena Williamsová 3–6, 0–6
Vítězka 8. 22. února 2015 Rio de Janeiro, Brazílie International antuka Slovensko  Anna Karolína Schmiedlová 7–6(7–2), 6–1
Finalistka 10. 19. července 2015 Bukurešť, Rumunsko International antuka Slovensko  Anna Karolína Schmiedlová 6–7(3–7), 3–6
Vítězka 9. 20. února 2016 Dubaj, Spojené arabské emiráty Premier tvrdý Česko  Barbora Strýcová 6–0, 6–2

Čtyřhra: 48 (32–16)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. července 2008 Palermo, Itálie Tier IV antuka Španělsko  Nuria L. Vivesová Rusko  Alla Kudrjavcevová
Rusko  Anastasija Pavljučenkovová 		2–6, 7–6(7–3), [10–4]
Vítězka 2. 19. června 2009 's-Hertogenbosch, Nizozemsko International tráva Itálie  Flavia Pennettaová Nizozemsko  Michaëlla Krajiceková
Belgie  Yanina Wickmayerová 		6–4, 5–7, [13–11]
Finalistka 1. 27. února 2010 Acapulco, Mexiko International antuka Itálie  Roberta Vinciová Slovinsko  Polona Hercogová
Česko  B. Záhlavová-Strýcová 		2–6, 6–1, [10–2]
Vítězka 3. 11. dubna 2010 Marbella, Španělsko International antuka Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Marija Kondratěvová
Kazachstán  Jaroslava Švedovová 		6–4, 6–2
Vítězka 4. 17. dubna 2010 Barcelona, Španělsko International antuka Itálie  Roberta Vinciová Švýcarsko  Timea Bacsinszká
Itálie  Tathiana Garbinová 		6–1, 3–6, [10–2]
Vítězka 5. 17. července 2010 Palermo, Itálie (2) International antuka Itálie  Alberta Briantiová USA  Jill Craybasová
Německo  Julia Görgesová 		6–4, 6–1
Finalistka 2. 23. října 2010 Moskva, Rusko Premier tvrdý (h) Španělsko  MJ Martínez Sánchezová Argentina  Gisela Dulková
Itálie  Flavia Pennettaová 		6–3, 2–6, [10–6]
Vítězka 6. 15. ledna 2011 Hobart, Austrálie International tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Ukrajina  Kateryna Bondarenková
Lotyšsko  Līga Dekmeijereová 		6–3, 7–5
Vítězka 7. 13. února 2011 Pattaya, Thajsko International tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Čína  Sun Šeng-nan
Čína  Čeng Ťie 		3–6, 6–3, [10–5]
Finalistka 3. 10. dubna 2011 Marbella, Španělsko International antuka Itálie  Roberta Vinciová Španělsko  Nuria Llagostera Vives
Španělsko  Arantxa Parra Santonja 		3–6, 6–4, [10–5]
Finalistka 4. 12. června 2011 Birmingham, Spojené království International tráva Itálie  Roberta Vinciová Bělorusko  Olga Govorcovová
Rusko  Alla Kudrjavcevová 		1–6, 6–1, [10–5]
Vítězka 8. 16. července 2011 Palermo, Itálie (3) International antuka Itálie  Roberta Vinciová Česko  Andrea Hlaváčková
Česko  Klára Zakopalová 		7–5, 6–1
Finalistka 5. 27. srpna 2011 New Haven, Spojené státy Premier tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Čínská Tchaj-pej  Čuang Ťia-žung
Bělorusko  Olga Govorcovová 		7–5, 6–2
Finalistka 6. 27. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Světlana Kuzněcovová
Rusko  Věra Zvonarevová 		7–5, 4–6, 3–6
Vítězka 9. 26. února 2012 Monterrey, Mexiko International tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Japonsko  Kimiko Dateová
Čína  Čang Šuaj 		6–2, 7–6(8–6)
Vítězka 10. 4. března 2012 Acapulco, Mexiko International antuka Itálie  Roberta Vinciová Španělsko  L. Domínguez Lino
Španělsko  Arantxa Parraová Santonjaová 		6–2, 6–1
Finalistka 7. 31. března 2012 Miami, Spojené státy Premier Mandatory tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Maria Kirilenková
Rusko  Naděžda Petrovová 		6–7(0–7), 6–4, [4–10]
Vítězka 11. 15. dubna 2012 Barcelona, Španělsko (2) International antuka Itálie  Roberta Vinciová Itálie  Flavia Pennettaová
Itálie  Francesca Schiavoneová 		6–0, 6–2
Vítězka 12. 13. května 2012 Madrid, Španělsko Premier Mandatory antuka (m) Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Jekatěrina Makarovová
Rusko  Jelena Vesninová 		6–1, 3–6, [10–4]
Vítězka 13. 20. května 2012 Řím, Itálie Premier 5 antuka Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Jekatěrina Makarovová
Rusko  Jelena Vesninová 		6–2, 7–5
Vítězka 14. 8. června 2012 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Maria Kirilenková
Rusko  Naděžda Petrovová 		4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 15. 22. června 2012 's-Hertogenbosch, Nizozemí (2) International tráva Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Maria Kirilenková
Rusko  Naděžda Petrovová 		6–4, 3–6, [11–9]
Vítězka 16. 9. září 2012 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Česko  Andrea Hlaváčková
Česko  Lucie Hradecká 		6–4, 6–2
Finalistka 8. 11. ledna 2013 Sydney, Austrálie Premier tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Naděžda Petrovová
Slovinsko  Katarina Srebotniková 		3–6, 4–6
Vítězka 17. 24. ledna 2013 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Austrálie  Ashleigh Bartyová
Austrálie  Casey Dellacquová 		6–2, 3–6, 6–2
Vítězka 18. 3. února 2013 Paříž, Francie Premier tvrdý (h) Itálie  Roberta Vinciová Česko  Andrea Hlaváčková
USA  Liezel Huberová 		6–1, 6–1
Vítězka 19. 17. února 2013 Dauhá, Katar Premier 5 tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Naděžda Petrovová
Slovinsko  Katarina Srebotniková 		2–6, 6–3, [10–6]
Finalistka 9. 19. května 2013 Řím, Itálie Premier 5 antuka Itálie  Roberta Vinciová Čínská Tchaj-pej  Sie Šu-wej
Čína  Pcheng Šuaj 		6–4, 3–6, [8–10]
Finalistka 10. 9. června 2013 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Jekatěrina Makarovová
Rusko  Jelena Vesninová 		5–7, 2–6
Finalistka 11. 10. ledna 2014 Sydney, Austrálie Premier tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Maďarsko  Tímea Babosová
Česko  Lucie Šafářová 		5–7, 6–3, [7–10]
Vítězka 20. 24. února 2014 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Rusko  Jekatěrina Makarovová
Rusko  Jelena Vesninová 		6–4, 3–6, 7–5
Vítězka 21. 27. dubna 2014 Stuttgart, Německo Premier antuka (h) Itálie  Roberta Vinciová Zimbabwe  Cara Blacková
Indie  Sania Mirzaová 		6–2, 6–3
Vítězka 22. 10. května 2014 Madrid, Španělsko Premier Mandatory antuka Itálie  Roberta Vinciová Španělsko  Garbiñe Muguruzaová
Španělsko  Carla Suárezová Navarrová 		6–4, 6–3
Finalistka 12. 18. května 2014 Řím, Itálie Premier 5 antuka Itálie  Roberta Vinciová Česko  Květa Peschkeová
Slovinsko  Katarina Srebotniková 		0–4skreč
Finalistka 13. 8. června 2014 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Itálie  Roberta Vinciová Čína  Pcheng Šuaj
Čínská Tchaj-pej  Sie Šu-wej 		4–6, 1–6
Vítězka 23. 9. července 2014 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva Itálie  Roberta Vinciová Maďarsko  Tímea Babosová
Francie  Kristina Mladenovicová 		6–1, 6–3
Vítězka 24. 10. srpna 2014 Montreal, Kanada Premier 5 tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Zimbabwe  Cara Blacková
Indie  Sania Mirzaová 		7–6(7–4), 6–3
Vítězka 25. 10. ledna 2015 Auckland, Nový Zéland International tvrdý Itálie  Roberta Vinciová Japonsko  Šúko Aojamová
Česko  Renata Voráčová 		6–2, 6–1
Finalistka 14. 27. února 2016 Dauhá, Katar Premier 5 tvrdý Španělsko  Carla Suárezová Navarrová Čínská Tchaj-pej  Čan Chao-čching
Čínská Tchaj-pej  Čan Jung-žan 		3–6, 3–6
Vítězka 26. 15. října 2017 Tchien-ťin, Čína International tvrdý Rumunsko  Irina-Camelia Beguová Slovinsko  Dalila Jakupovićová
Srbsko  Nina Stojanovićová 		6–4, 6–3
Vítězka 27. 7. ledna 2018 Auckland, Nový Zéland International tvrdý Nizozemsko  Bibiane Schoofsová Japonsko  Miju Katová
Japonsko  Eri Hozumiová 		7–5, 6–1
Finalistka 15. 9. ledna 2022 Melbourne, Austrálie WTA 250 tvrdý Itálie  Jasmine Paoliniová USA  Asia Muhammadová
USA  Jessica Pegulaová 		3–6, 1–6
Vítězka 28. 22. října 2023 Monastir, Tunisko WTA 250 tvrdý Itálie  Jasmine Paoliniová Japonsko  Mai Hontamová
Srbsko  Natalija Stevanovićová 		2–6, 7–6(7–4), [10–6]
Vítězka 29. 4. února 2024 Linec, Rakousko WTA 500 tvrdý (h) Itálie  Jasmine Paoliniová USA  Nicole Melichar-Martinezová
Austrálie  Ellen Perezová 		7–5, 4–6, [10–7]
Vítězka 30. 16. května 2024 Řím, Itálie (2) WTA 1000 antuka Itálie  Jasmine Paoliniová USA  Coco Gauffová
Nový Zéland  Erin Routliffeová 		6–3, 4–6, [10–8]
Finalistka 16. 9. června 2024 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka Itálie  Jasmine Paoliniová USA  Coco Gauffová
Česko  Kateřina Siniaková 		6–7(5–7), 3–6
Vítězka 31. 4. srpna 2024 Paříž, Francie Olympijské hry antuka Itálie  Jasmine Paoliniová   Mirra Andrejevová
  Diana Šnajderová 		2–6, 6–1, [10–7]
Vítězka 32. 6. října 2024 Peking, Čína WTA 1000 tvrdý Itálie  Jasmine Paoliniová Čínská Tchaj-pej  Čan Chao-čching
  Veronika Kuděrmetovová 		6–4, 6–4

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (2–3 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 5 (2–3)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. března 2018 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Ukrajina  Kateryna Bondarenková 6–4, 6–2
Finalistka 1. 19. června 2022 Gaiba, Itálie tráva Belgie  Alison Van Uytvancková 4–6, 3–6
Vítězka 2. 10. července 2022 Contrexéville, Francie antuka Maďarsko  Dalma Gálfiová 6–4, 1–6, 7–6(7–4)
Finalistka 2. 2. dubna 2023 San Luis Potosí, Mexiko antuka Itálie  Elisabetta Cocciarettová 7–5, 4–6, 5–7
Finalistka 3. 17. září 2023 Bukurešť, Rumunsko antuka Austrálie  Astra Sharmaová 6–0, 5–7, 2–6

Čtyřhra: 3 (1–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2022 Buenos Aires, Argentina antuka Rumunsko  Irina Baraová Jižní Korea  Čang Su-džong
Čína  Jou Siao-ti 		6–1, 7–5
Vítězka 2. listopad 2023 Florianópolis, Brazílie antuka Francie  Léolia Jeanjeanová Německo  Julia Lohoffová
Švýcarsko  Conny Perrinová 		7–5, 3–6, [10–7]
Finalistka 1. duben 2024 Charleston, Spojené státy tvrdý Slovensko  Tereza Mihalíková Austrálie  Olivia Gadecká
Spojené království  Olivia Nichollsová 		2–6, 1–6

Finále soutěží družstev: 3 (3–0)

editovat
Stav č. datum soutěž povrch spoluhráčky finalistky výsledek
Vítězka 1. 7.–8. listopadu 2009 Fed Cup
Reggio Calabria, Itálie 		antuka Itálie  Flavia Pennettaová
Itálie  Francesca Schiavoneová
Itálie  Roberta Vinciová 		USA  Melanie Oudinová
USA  Alexa Glatchová
USA  Liezel Huberová
USA  Vania Kingová 		4–0
Vítězka 2. 6.–7. listopadu 2010 Fed Cup
San Diego, USA 		tvrdý (h) Itálie  Flavia Pennettaová
Itálie  Francesca Schiavoneová
Itálie  Roberta Vinciová 		USA  Melanie Oudinová
USA  Coco Vandewegheová
USA  Bethanie Mattek-Sands
USA  Liezel Huberová 		3–1
Vítězka 3. 2.–3. listopadu 2013 Fed Cup
Cagliari, Itálie 		antuka Itálie  Flavia Pennettaová
Itálie  Roberta Vinciová
Itálie  Karin Knappová 		Rusko  Alexandra Panovová
Rusko  Alisa Klejbanovová
Rusko  Irina Chromačovová
Rusko  Margarita Gasparjanová 		4–0

Chronologie výsledků na Grand Slamu

editovat

Dvouhra

editovat
Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 V–P
Australian Open A Q1 1. kolo 3. kolo 3. kolo 1. kolo ČF 1. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo Q3 A Q1 3. kolo Q1 Q1 1. kolo 13–12
French Open A Q1 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo F SF ČF ČF 1. kolo 2. kolo 1. kolo A 2. kolo Q2 Q2 2. kolo 2. kolo 24–14
Wimbledon Q1 A 1. kolo 2. kolo 3. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo A A NH Q1 Q1 1. kolo 1. kolo 8–12
US Open Q1 2. kolo 2. kolo 3. kolo 3. kolo 1. kolo SF 2. kolo ČF 3. kolo 1. kolo A A A A 1. kolo Q1 Q1 3. kolo 20–12
výhry–prohry 0–0 1–1 1–4 5–4 6–4 2–4 17–4 6–4 8–4 9–4 1–4 2–2 0–1 0–0 1–1 2–2 0–0 1–2 3–4 65–50

Ženská čtyřhra

editovat
Turnaj 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 V–P
Australian Open 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo F Vítěz Vítěz 3. kolo 1. kolo 2. kolo A A A A A A 3. kolo 22–8
French Open 2. kolo 2. kolo 2. kolo 3. kolo Vítěz F F A 1. kolo A 2. kolo A A A A 1. kolo F 27–10
Wimbledon 2. kolo 2. kolo 3. kolo 3. kolo ČF 3. kolo Vítěz A 1. kolo A A A NH A A 1. kolo 3. kolo 18–9
US Open 1. kolo 1. kolo 1. kolo ČF Vítěz ČF 2. kolo SF A A A A A 1. kolo A A 2. kolo 18–9
výhry–prohry 2–4 2–4 3–4 7–4 19–2 16–3 18–2 6–1 0–3 1–0 1–1 0–0 0–0 0–1 0–0 0–2 10–4 86–36
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA

editovat

Dvouhra

editovat
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 742. ▲ 569. ▲ 521. ▲ 359. ▲ 171. ▲ 70. ▲ 42. ▼ 48. ▲ 43. ▼ 45. ▲ 6. ▼ 7. ▼ 15. ▼ 20. ▼ 50. ▼ 143. ▲ 108. ▼ 200. ▲ 130. ▲ 118. ▲ 109. ▲ 101.

Čtyřhra

editovat
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 836. ▲ 524. ▼ 556. ▲ 203. ▲ 197. ▲ 159. ▲ 103. ▲ 73. ▲ 32. ▲ 27. ▲ 2. ▲ 1. ▬ 1. ▼ 42. ▼ 45. ▼ 179. ▲ 108. ▼ 630. ▲ 378. ▲ 131. ▼ 305. ▲ 125.

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sara Errani na anglické Wikipedii a 2013 WTA Tour Championships na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Errani, Paolini prevail from a set down to claim Olympic doubles gold medal. Women's Tennis Association [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Ecco chi è Sara Errani: grinta spagnola, orgoglio italiano [online]. sara-errani.com [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-10. (italian) 
  3. ↑ Magica Errani, Budapest è sua [online]. ilsole24ore.com [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (italian) 
  4. ↑ ERRANI/VINCI OVERPOWER DATE-KRUMM/ZHANG TO LIFT THE TITLE – WHIRLPOOL MONTERREY OPEN 2012 [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-02. 
  5. ↑ Ferrer and Errani Win Acapulco Titles [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-05. 
  6. ↑ Errani wins singles and doubles at the 2012 WTA Barcelona Open [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-04. 
  7. ↑ Errani & Vinci Conquer Madrid, Break Top 10 [online]. 2012-05-13 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 
  8. ↑ Italians Conquer Rome, First Time Since 1985 [online]. 2012-05-20 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-25. 
  9. ↑ Errani & Vinci Capture French Open Doubles [online]. 2012-06-08 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-13. 
  10. ↑ Title for Vinci and Errani [online]. 2012-06-24 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-25. 
  11. ↑ Errani & Vinci Win Doubles Crown In NYC [online]. 2012-09-09 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. 
  12. ↑ Kuznetsova, Zvonareva take title [online]. 2012-01-27. Dostupné online. 
  13. ↑ Kirilenko & Petrova Crowned In Doubles [online]. 2012-04-01 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-27. 
  14. ↑ Suarez Navarro ends Errani's campaign [online]. 15 January 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-04. 
  15. ↑ Barthel defeats Errani to win Paris Open [online]. 3 February 2013. Dostupné online. 
  16. ↑ Kvitova Wins 10th WTA Title In Dubai [online]. 23 February 2013. Dostupné online. 
  17. ↑ Errani beats Pennetta to win Acapulco title semifinals [online]. 3 March 2013. Dostupné online. 
  18. ↑ Near-perfect Williams cruises into finals [online]. 6 June 2013. Dostupné online. 
  19. ↑ Monica Puig produces Wimbledon's first upset, beating Sara Errani [online]. 24 June 2013. Dostupné online. 
  20. ↑ Roberta Vinci wins 1st Palermo title [online]. 14 July 2013. Dostupné online. 
  21. ↑ Tennis-Errani loses to Pennetta at U.S. Open [online]. 29 August 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22. 
  22. ↑ Petrova/Srebotnik Win [online]. 11 January 2013. Dostupné online. 
  23. ↑ Petrova/Srebotnik Win [online]. 25 January 2013. Dostupné online. 
  24. ↑ Errani & Vinci Pick Up Title No.15 In Paris [online]. 4 February 2013. Dostupné online. 
  25. ↑ WTA Doha - Sara Errani and Roberta Vinci triumphant again [online]. 17 February 2013. Dostupné online. 
  26. ↑ Peng Shuai, Hsieh Su-wei upset world No 1 for Rome title [online]. 20 May 2013. Dostupné online. 
  27. ↑ Makarova, Vesnina win French Open women's doubles [online]. 9 June 2013. Dostupné online. 
  28. ↑ a b Erraniová vysvětlila dopingový nález kontaminovaným jídlem [online]. Řím: Sport.cz, 2017-08-09 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b ČTK, iDNES.cz. Erraniová dostala za doping nižší trest. Mám čisté svědomí, vzkázala [online]. iDNES.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  30. ↑ a b Petr Pokorný, TenisPortal.cz, ČTK, Luboš Zabloudil. Erraniová si kvůli dopingu dva měsíce nezahraje. Svědomí má prý čisté [online]. TenisPortal.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  31. ↑ TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Arbitráž zvýšila tenistce Erraniové dopingový trest o osm měsíců [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-11 [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Itálie  Jannik Sinner (ITA) 10 330 ▬
2. Německo  Alexander Zverev (GER) 7 315 ▬
3. Španělsko  Carlos Alcaraz (ESP) 6 810 ▬
4.   Daniil Medveděv 4 830 ▬
5. USA  Taylor Fritz (USA) 4 300 ▲ 1
6. Srbsko  Novak Djoković (SRB) 3 910 ▼ 1
7. Norsko  Casper Ruud (NOR) 3 855 ▬
8.   Andrej Rubljov 3 760 ▲ 1
9. Austrálie  Alex de Minaur (AUS) 3 745 ▼ 1
10. Bulharsko  Grigor Dimitrov (BUL) 3 350 ▬
Ženská dvouhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 9 416 ▬
2. Polsko  Iga Świąteková (POL) 8 370 ▬
3. USA  Coco Gauffová (USA) 6 530 ▬
4. Itálie  Jasmine Paoliniová (ITA) 5 344 ▬
5 Čína  Čeng Čchin-wen (CHN) 5 340 ▲ 2
6. Kazachstán  Jelena Rybakinová (KAZ) 5 171 ▼ 1
7. USA  Jessica Pegulaová (USA) 4 705 ▼ 1
8. USA  Emma Navarrová (USA) 3 589 ▬
9.   Darja Kasatkinová 3 368 ▬
10. Česko  Barbora Krejčíková (CZE) 3 214 ▲ 3
Mužská čtyřhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenista body posun
1. Salvador  Marcelo Arévalo (ESA) 6 710 ▲ 2
Chorvatsko  Mate Pavić (CRO) 6 710 ▲ 2
3. Španělsko  Marcel Granollers (ESP) 6 500 ▼ 2
Argentina  Horacio Zeballos (ARG) 6 500 ▼ 2
5. Austrálie  Jordan Thompson (AUS) 6 255 ▬
6. Chorvatsko  Nikola Mektić (CRO) 5 820 ▬
7. Itálie  Andrea Vavassori (ITA) 5 740 ▲ 1
8. Nizozemsko  Wesley Koolhof (NED) 5 730 ▼ 1
9. Itálie  Simone Bolelli (ITA) 5 540 ▼ 1
10. Austrálie  Max Purcell (AUS) 5 330 ▬
Ženská čtyřhra – 20241111a11. listopadu 2024
Poř. tenistka body posun
1. Česko  Kateřina Siniaková (CZE) 9 530 ▬
2. Nový Zéland  Erin Routliffeová (NZL) 8 165 ▬
3. Kanada  Gabriela Dabrowská (CAN) 6 805 ▲ 2
4. Ukrajina  Ljudmyla Kičenoková (UKR) 6 165 ▼ 1
5. USA  Taylor Townsendová (USA) 6 108 ▲ 4
6. Lotyšsko  Jeļena Ostapenková (LAT) 5 948 ▼ 2
7. Čínská Tchaj-pej  Sie Šu-wej (TPE) 5 506 ▼ 1
8. Itálie  Sara Erraniová (ITA) 5 456 ▼ 1
9. Belgie  Elise Mertensová (BEL) 5 430 ▼ 1
10. Itálie  Jasmine Paoliniová (ITA) 5 235 ▬
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sara_Erraniová&oldid=24310217“