Ruby Payne-Scott

Ruby Payne-Scott se narodila 28. května 1912 v Graftonu v Novém Jižním Walesu v Austrálii jako dcera Cyrila Payne-Scotta a jeho ženy Amy. Později se přestěhovala do Sydney, kde žila se svou tetou. Tam navštěvovala Penrith Public Primary School (1921–1924)^[7][8] a Cleveland-Street Girls' High School (1925–1926). Střední školu absolvovala na Sydney Girls High School^[9][10][11] s vyznamenáním z matematiky a botaniky.^[12]

Získala dvě stipendia na vysokoškolská studia na univerzitě v Sydney, kde pak studovala fyziku, chemii, matematiku a botaniku.^[13][14] V roce 1933 získala bakalářský titul jako třetí žena, která zde absolvovala fyziku.^[15] Magisterský titul z fyziky získala v roce 1936 a diplom z pedagogiky v roce 1938.

Od roku 1932 pracovala jako výzkumná pracovnice ve Výboru pro výzkum rakoviny na Univerzitě v Sydney. V roce 1936 prováděla společně s Williamem H. Lovem výzkum vlivu magnetického pole na živé organismy. Kultivovali kuřecí embrya a vystavovali je magnetickému poli až 5000krát silnějšímu než je magnetické pole Země.^[16] Zjistili, že magnetismus Země má malý nebo žádný vliv na životní procesy organismů. Popřeli tak teorie, že magnetické pole Země má rozsáhlé účinky na lidské bytosti a mnoho lidí spí pouze s hlavou na sever a tělem rovnoběžným s magnetickým poledníkem.^[17]

Po roce 1939 se připojila k AWA, prominentnímu výrobci elektroniky a provozovateli obousměrných radiokomunikačních systémů v Austrálii.^[18] Původně byla přijata jako knihovnice, její práce se však rychle rozšířila na vedení měřicí laboratoře a provádění elektrotechnického výzkumu.^[19] V roce 1941 opustila AWA, protože byla nespokojená s jejím výzkumným prostředím.^[20]

 

V roce 1941 nastoupila Ruby Payne-Scott do Radiofyzikální laboratoře australské vládní organizace Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation (CSIRO). Během druhé světové války se podílela na přísně tajné práci při výzkumu radarové technologie a stala se australskou expertkou na detekci letadel pomocí displejů Plan Position Indicator (PPI).^[21] Po válce v roce 1948 publikovala obsáhlou zprávu o faktorech ovlivňujících viditelnost na displejích PPI. Významně také přispěla k prototypu radarových systémů pracujících v mikrovlnném pásmu 25 cm, a tím dosáhla jejich významného vylepšení.^[22]

V prosinci 1945 shrnula všechny dostupné poznatky a provedená měření v radiofyzikální laboratoři a navrhla budoucí směry výzkumu v této oblasti.^[23][24] Ten se tak postupně přesunul od vývoje radarových systémů k jejich využití pro vědecké účely.

V únoru 1946 Ruby Payne-Scott, Joe Pawsey a Lindsay McCready provedli první rádiové interferometrie pro astronomická pozorování. Jejich pozorování potvrdila, že intenzivní rádiové záblesky pocházejí ze slunečních skvrn.^[25] Jejich článek byl také prvním návrhem Fourierovy syntézy v radioastronomii, který naznačil budoucnost oboru aperturové syntézy (typ interferometrie, která míchá signály ze skupiny dalekohledů a vytváří snímky se stejným úhlovým rozlišením jako přístroj o velikosti celé skupiny).^[26] V roce 1946 spolu s Joe Pawsey a Lindsay McCready publikovala v časopisu Nature článek o souvislosti mezi slunečními skvrnami a zvýšenými rádiovými emisemi ze Slunce (záznam intenzity rádiového záření v závislosti na frekvenci a čase).^[27]

 

Od roku 1946 do roku 1951 se Ruby Payne-Scott zaměřila na tyto zábleskové rádiové emise ze Slunce. V tomto dynamickém spektru lze vysledovat pět základních typů záblesků I-VI. Je jí připisován objev záblesků typu I a III a shromažďování dat, která pomohla charakterizovat typy II a IV. V rámci této práce společně s Alecem Littlem navrhla a postavila nový interferometr, který dokázal jednou za sekundu nakreslit mapu síly a polarizace sluneční rádiové emise a automaticky nahrávat na filmovou kameru, kdykoli emise dosáhnou určité intenzity.^[28]

V roce 1951 Ruby Payne-Scott ukončila svoji vědeckou kariéru, aby mohla založit rodinu.^[29][30] V srpnu 1952 se nakrátko vrátila k radioastronomii a zúčastnila se 10. valného shromáždění Mezinárodní unie radiovědy na univerzitě v Sydney. V letech 1963 až 1974 se vrátila k výuce matematiky na Danebank Church of England School na jižním předměstí Sydney.

V roce 1944 se Ruby Payne-Scott tajně provdala za William Holman Halla. Pokračovala v práci pro CSIRO, ale její manželství bylo odhaleno a ona o své stálé místo v CSIRO přišla.^[31] V roce 1951, jen několik měsíců před narozením jejího syna Petera Gavina Halla, rezignovala na svůj post. V té době vláda Commonwealthu uzákonila, že vdané ženy nemohou zastávat stálé místo ve veřejné službě.

Ruby Payne-Scott přijala jméno svého manžela a stala se Ruby Hall. Manželé spolu měli dvě děti. Peter Gavin Hall se stal matematikem, který se zabýval teoretickou statistikou a teorií pravděpodobnosti. Fiona Margaret Hall se stala australskou umělkyní a její kariéru popsala v roce 2005 Julie Ewington v knize Fiona Hall.

Dne 25. května 1981 Ruby Payne-Scott zemřela v Mortdale v Novém Jižním Walesu, tři dny před svými 69. narozeninami. Ke konci svého života trpěla Alzheimerovou chorobou.^[32]

• Moonlight on the Nepean. Nepean Times. Penrith, NSW: National Library of Australia, 29 December 1923, s. 4. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• "Relative intensity of spectral lines in indium and gallium". Nature, 131 (1933), 365–366.
• (Spolu s: W.H. Love) "Tissue cultures exposed to the influence of a magnetic field". Nature, 137 (1936), 277.
• "Notes on the use of photographic films as a means of measuring gamma ray dosage". Sydney University. Cancer Research Committee Journal, 7 (1936), 170–175.
• Payne-Scott, Ruby Violet. The wave-length distribution of the acattered radiation in a medium traversed by a beam of x or gamma rays (MSc thesis). [s.l.]: University of Sydney, 1936. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• The wavelength distribution of the scattered radiation in a medium traversed by a beam of X or gamma rays. British Journal of Radiology, N.S., 10 (1937), 850–870.
• (Spolu s: A. L. Green) "Superheterodyne tracking charts". II. A.W.A. Technical Review, 5 (1941), 251–274; Wireless Engineer, 19 (1942), 290–302.
• "A note on the design of iron-cored coils at audio frequencies". A.W.A. Technical Review, 6 (1943), 91–96.
• Eight unpublished classified technical reports at the Division of Radiophyiscs during World War II including Pawsey and Payne-Scott from 1944 : Measurements of the noise level picked up by an S-band aerial. CSIR Radiophysics Laboratory Report, RP 209 (1944).
• "Solar and cosmic radio frequency radiation; survey of knowledge available and measurements taken at Radiophysics Laboratory to Dec. 1, 1945". CSIR Radiophysics Laboratory Report SRP 501/27 (1945).
• (Spolu s: J. L. Pawsey a L. L. McCready) "Radio-frequency energy from the sun". Nature, 157 (1946), 158.
• 'A study of solar radio frequency radiation on several frequencies during the sunspot of July–August 1946. CSIR Radiophyscis Laboratory Report, RPL 9 (1947).
• McCready, L.L., J.L. Pawsey, and Ruby Payne-Scott. "Solar radiation at radio frequencies and its relation to sunspots." Proceedings of the Royal Society of London. Series A. Mathematical and Physical Sciences 190.1022 (1947): 357–375.
• (Spolu s: D. E. Yabsley a J. G. Bolton) "Relative times of arrival of bursts of solar noise on different radio frequencies". Nature, 160 (1947), 256.
• "The visibility of small echoes on radar PPI displays". Proceedings of the Institute of Radio Engineers, 36 (1948), 180.
• "Solar Noise Records taken during 1947 and 1948". CSIR Radiophysics Laboratory Report. RPL 30 (1948).
• (Spolu s: L.L. McCready) "Ionospheric effects noted during dawn observations on solar noise". Terrestrial Magnetism and Atmospheric Electricity, 53 (1948), 429.
• "Bursts of solar radiation at metre wavelengths". Australian Journal of Scientific Research (A), 2 (1949), 214.
• "The noise-like character of solar radiation at metre wavelengths". Australian Journal of Scientific Research (A), 2 (1949), 228.
• "Some characteristics of non-thermal solar radiation at metre wave-lengths". Journal of Geophysical Research, 55 (1950), 233. (In collection of papers Summary of Proceedings of Australian National Committee of Radio Science, URSI, Sydney, 16–20 January 1950)
• (Spolu s: A. G. Little) "The position and movement on the solar disk of sources of radiation at a frequency of 97 Mc/s. I. Equipment". Australian Journal of Scientific Research (A), 4 (1951), 489.
• (Spolu s: A. G. Little) "The positions and movement on the solar disk of sources of radiation at a frequency of 97 Mc/s II. Noise Storms". Australian Journal of Scientific Research (A), 4 (1951), 508.
• (Spolu s: A. G. Little) "The position and movement on the solar disk of sources of radiation at a frequency of 97 Mc/s. III. Outbursts". Aust. J. of Scientific Research A, 5 (1952), 32.

• Danebank School, kde vyučovala po své radioastronomické kariéře, pořádá každoroční přednášku Ruby Payne-Scott Lecture, aby prezentovala vynikající vědkyně z různých oborů.^[33]
• V roce 2008 CSIRO založila cenu Payne-Scottové, určenou pro výzkumníky, kteří museli ukončit práci kvůli rodině a dokázali se vrátit k vědecké práci.^[34]
• V roce 2017 Univerzita v Sydney slavnostně otevřela Payne-Scott Professorial Distinctions na počest významných osobností za jejich přínos univerzitě ve vedení, výuce a výzkumu.^[35][36][37]
• V roce 2018 pro ni The New York Times napsal opožděný nekrolog, ve kterém podrobně popsal, jak její práce pomohla položit základy nového vědního oboru zvaného radioastronomie.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ruby Payne-Scott na anglické Wikipedii a Ruby Payne-Scott na německé Wikipedii.

• W. M. Goss, Richard X. McGee (Hrsg.): Under the Radar: The First Woman in Radio Astronomy: Ruby Payne-Scott. Springer, Heidelberg 2010, ISBN 978-3-642-03140-3
• W. M. Goss: Making Waves: The Story of Ruby Payne-Scott: Australian Pioneer Radio Astronomer. Springer, 2013, ISBN 978-3-642-35751-0.
• HALLECK, Rebecca. Overlooked No More: Ruby Payne-Scott, Who Explored Space With Radio Waves. The New York Times. 29 August 2018. Dostupné online [cit. 31 August 2018]. Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

• Radiokomunikace
• Radioastronomie
• Interferometrie
• Radar
• Sluneční skvrna

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruby Payne-Scott na Wikimedia Commons
• GOSS AND MCGEE, W. M. and R. X. Under the Radar The First Woman in Radio Astronomy, Rudy Payne-Scott. [s.l.]: Springer, November 2009. Dostupné online. ISBN 978-3-642-03141-0. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• HOME, R. W. Payne-Scott (later Hall), Ruby Violet [online]. Australian Science Archives Project, June 1995 [cit. 2007-05-08]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• 100th BirthDay Doodle for Ruby Payne-Scott na YouTube
• WILLIAMS, Robyn. Ruby Payne-Scott, Radio Astronomer [online]. ABC Radio National, The Science Show transcript, February 2004 [cit. 2013-06-07]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• The Jodcast. The Jodcast Podcast, Aug 2009, featuring extended interview with Ms Payne-Scott's biographer Professor Miller Goss of NRAO [online]. Jodrell Bank Observatory, August 2009 [cit. 2009-08-09]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• CSIROPEDIA. Ruby Payne-Scott [1912–1981] [online]. CSIRO, March 2011 [cit. 2012-10-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 September 2012. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Solar Radio Burst Classifications Archivováno 20. 7. 2008 na Wayback Machine. with a description of Type I/II/III/IV bursts and sub-types