Rhadamanthys

Rhadamanthys (latinsky Rhadamanthus) byl syn nejvyššího boha Dia a jeho milenky Európy. Jeho bratry byli krétský král Mínós a Sarpédon, který kraloval v Lykii. Rhadamanthys se oženil s Alkménou, matkou Héraklovou, poté, co zemřel její manžel, tírynthský král Amfitryón.

Rhadamanthys
Choť	Alkména[1][2]
Děti	Oinopión Erythrus Gortys
Rodiče	Zeus[1] a Héfaistos a Európa[1][3]
Příbuzní	Mínós[1][4] a Sarpedon (sourozenci) Merope, Athamas, Melas, Marón, Talus, Salagus a Evanthes (vnoučata)
Funkce	krétský král
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

O jeho životě se mnoho neví, snad jen to, že nikde nevládl (Homér o něm jako o králi či vládci nemluví). Snad byl učitelem Héraklovým, byl prý spravedlivý a moudrý. Jemu se připisuje výrok, že „na ránu je správné odpovědět ranou“.

Podle pozdějších autorů zdědil po smrti nevlastního otce, krétského krále Asteria, třetinu Kréty; vydal tam zákony považované za vzor dokonalosti a zavedl institut přísahy.^[5]

Po smrti se Rhadamanthys spolu s bratrem Mínóem a statečným a rovněž spravedlivým Aiakem stal soudcem v podsvětí. Tvořili podsvětní soudní tribunál, před nějž předstupoval každý ze zesnulých. Tribunál určoval místa v Elysiu spravedlivým, nespravedlivé předávali k potrestání bohyním pomsty Erínyiím a ty zbylou většinu těch, kteří nebyli ani dobří ani zlí, ponechávaly v podsvětí jako stíny bez těla. Nejtěžší provinilci končili v Tartaru.