Rhadamanthys
Rhadamanthys (latinsky Rhadamanthus) byl syn nejvyššího boha Dia a jeho milenky Európy. Jeho bratry byli krétský král Mínós a Sarpédon, který kraloval v Lykii. Rhadamanthys se oženil s Alkménou, matkou Héraklovou, poté, co zemřel její manžel, tírynthský král Amfitryón.
Rhadamanthys | |
---|---|
Choť | Alkména[1][2] |
Děti | Oinopión Erythrus Gortys |
Rodiče | Zeus[1] a Héfaistos a Európa[1][3] |
Příbuzní | Mínós[1][4] a Sarpedon (sourozenci) Merope, Athamas, Melas, Marón, Talus, Salagus a Evanthes (vnoučata) |
Funkce | krétský král |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
O jeho životě se mnoho neví, snad jen to, že nikde nevládl (Homér o něm jako o králi či vládci nemluví). Snad byl učitelem Héraklovým, byl prý spravedlivý a moudrý. Jemu se připisuje výrok, že „na ránu je správné odpovědět ranou“.
Podle pozdějších autorů zdědil po smrti nevlastního otce, krétského krále Asteria, třetinu Kréty; vydal tam zákony považované za vzor dokonalosti a zavedl institut přísahy.[5]
Po smrti se Rhadamanthys spolu s bratrem Mínóem a statečným a rovněž spravedlivým Aiakem stal soudcem v podsvětí. Tvořili podsvětní soudní tribunál, před nějž předstupoval každý ze zesnulých. Tribunál určoval místa v Elysiu spravedlivým, nespravedlivé předávali k potrestání bohyním pomsty Erínyiím a ty zbylou většinu těch, kteří nebyli ani dobří ani zlí, ponechávaly v podsvětí jako stíny bez těla. Nejtěžší provinilci končili v Tartaru.
Reference
editovat- ↑ a b c d Rhadamanthys. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Alcmena. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Europa. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Minos. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 456 s. ISBN 80-85946-29-7. S. 380.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rhadamanthys na Wikimedia Commons
Literatura
editovat- ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. 4. vyd. Praha: Brána, 1996. 456 s. ISBN 80-85946-29-7.
- Publius Ovidius Naso, Proměny, Kniha VII.
- Rudolf Mertlík, Starověké báje a pověsti