Rataje nad Sázavou

 

 

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1289. Ve 14. století, kdy Rataje patřily pánům z Lipé, vznikl na SV konci obce Přední hrad, poprvé připomínaný roku 1346. V roce 1403 hrad spravoval Hanuš z Lipé, jelikož dědic Jan Ptáček ještě nebyl dospělý. V témže roce se na hradě ukryl Racek Kobyla se svou družinou, jelikož uprchli ze Skalice. V polovině 16. století byl přestavěn v renesančním a kolem roku 1675 v raně barokním slohu na dnešní zámek. Na JZ konci obce na ostrohu vznikl rovněž ve 14. století hrad Pirkštejn, zčásti přestavěný roku 1724 na faru.^[5]

S účinností od 1. prosince 2006 byl 10. listopadu 2006 obci vrácen status městyse.^[6] V roce 2008 bylo v ratajském zámku otevřeno Muzeum středního Posázaví.

 

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice^[7]
• 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
• 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice^[9]
• 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
• 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora

V městysi Rataje nad Sázavou (přísl. Ledečko, Vraník, 1029 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12] lékař, biograf Sokol, výroba cementového zboží, cihelna, cukrář, obchod s cukrovinkami, drogerie, elektrárna, 2 holiči, 7 hostinců, 2 hotely, klempíř, 2 koláři, 2 kováři, kožešník, 3 krejčí, 3 mlýny, 3 obuvníci, 3 pekaři, 3 pily, obchod s lahvovým pivem, porodní asistentka, 2 rolníci, 4 řezníci, sklenář, 8 obchodů se smíšeným zbožím, stavitel, 5 obchodů se střižním zbožím, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, obchod s uzenářským zbožím, velkostatek lesní správy spolku Budoucnost, zahradnictví, 2 zámečníci, zednický mistr, zubní ateliér.

• Malovidy
• Mirošovice
• Rataje nad Sázavou

V letech 1850–1949 k městysi patřil i Ledečko.^[13]

• Hrad Pirkštejn se poprvé připomíná roku 1346.^[14] Do hradu se vstupuje po zděném mostě, na jihovýchodní straně středověká válcová věž s dřevěným bedněním, západní stranu tvoří palác, přestavěný na faru, a hospodářská stavení.
• Ratajský zámek, původně Přední hrad, tvoří dnes tři křídla: severní, původně gotické, jižní renesanční a západní barokové. Při barokní dostavbě byla přestavěna i obě starší křídla, okna dostala výrazné pískovcové suprafenestry a budova mohutný portál z roku 1675. V nádvoří jsou barokní arkády, zčásti s uzavřenou arkádovou chodbou v patře.^[15] V zámku je obecní úřad, pošta a Muzeum středního Posázaví.
• Kostel svatého Matouše z let 1675–1691, snad podle plánů Ondřeje de Guarde, je obdélná stavba s valenou klenbou, půlkruhovým presbytářem a kaplí na severní straně. Zvenčí náhrobek z roku 1576. Jednotné původní raně barokní zařízení, hlavní a boční oltáře, mramorové sanktuárium, cínová křtitelnice z roku 1685.
• Kaple svatého Antonína u silnice do Sázavy, otevřená, čtvercová stavba se štítem z konce 18. století.^[15]
• Kaple svatého Václava
• Městské opevnění

•  
  Hrad Pirkštejn
•  
  Hrad Pirkštejn
•  
  Zámek Rataje
•  
  Kostel sv. Matouše

• Jan František Kryštof z Talmberka (1644–1698), biskup královéhradecký
• Antonín Vojtíšek (1771 – po 1820), český hudební skladatel
• Jan Peka (1894–1985), hokejový brankář

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do městyse vedou silnice III. třídy.

• Železnice – Městysem procházejí dvě železniční tratě 014 a 212. Železniční trať 014 Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena v letech 1900 - 1901. Na území městyse jsou na ní železniční zastávky Rataje nad Sázavou, Rataje nad Sázavou předměstí a Mirošovice u Rataj nad Sázavou. Železniční trať 212 Čerčany - Světlá nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy v přilehlém úseku trati bylo roku 1901. Na území městyse jsou železniční zastávky Rataje nad Sázavou zastávka, Rataje nad Sázavou-Ivaň a Malovidy.

Veřejná doprava 2024

• Autobusová doprava – Městysem vedou autobusové linky 481 Uhlířské Janovice - Soběšín (6 párů spojů o prac. dnech) a 771 Rataje n. S. - Sázava (3 páry spojů o prac. dnech).
• Železniční doprava – Městysem prochází železniční linky S18 Ledečko - Kolín (9 párů spojů denně) a S80 Čerčany - Ledeč nad Sázavou (až 11 párů spojů denně, pouze červen - prosinec).

V katastru obce býval populární vodácký kemp Bořeň s chatkami a občerstvením, který leží hned nad ratajským jezem, a pod železničním mostem je stanové tábořiště Na Břečkárně. Leží zde i trampská osada Indiánská rezervace. Rataje jsou navševovány také kvůli české hře KIngdom Come Deliverence, která se odehrává v těchto místech.

Do okolí Ratají a jeho hradu je zasazena česká hra Kingdom Come: Deliverance, odehrávající se na začátku 15. stol. Na hradě Pirkštejně se natáčela pohádka Princ Bajaja.

• Ottův slovník naučný, heslo Rataje Hrazené. Sv. 21, str. 317
• Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Rataje nad Sázavou, s. 220–221. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Rataje nad Sázavou na Wikimedia Commons
• Rataje nad Sázavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky obce