Raspenava

Název města znamená ves na Raspově nivě a je odvozen od původního německého rytířského jména.

První písemná zmínka o Raspenavě pochází z roku 1346.^[4] Když se roku 1962 sloučila s obcemi Luh a Lužec, byla u této příležitosti povýšena na město.^[4]

První osadníci v okolí Raspenavy pocházeli patrně z Lužice. Původní vesnice se rozkládala pouze na levém břehu Smědé a snad pro odlišení od sousedních obcí na břehu pravém nesla jméno Wildenau (Divoká niva). Těmito vesnicemi byly Luh (Mildenau – mírná niva) a Lužec (Mildeneichen – nivička). Společně s osadou Peklo, která nesla od roku 1784 úřední název Karolinino Údolí na počest manželky majitele panství Karoliny J. Clam-Gallasové, byly tyto obce roku 1962 spojeny v město Raspenava.

 

Vesnice měla původně zemědělský charakter, později se zde rozvinul také průmysl zpracování nerostných surovin. Od roku 1512 stál na soutoku Smědé a Sloupského potoka hamr a železárna zpracovávající místní i dováženou rudu. Na Vápenném vrchu byla také vápenka.

Dne 7. srpna 2010 byla velká část obce zasažena a ochromena bleskovými povodněmi, kdy se při nich rozvodnila řeka Smědá společně se Sloupským potokem.

• Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (vč. bývalých NPR Poledník a NPR Stržový vrch)
• přírodní památky Hadí kopec aVápenný vrch
• Památné stromy:
  • Buk Na Hrázi
  • Buk Na Kopečku
  • Buk u křížku na Pekelském vrchu – Sluneční buk
  • Čapkův dub pod Chlumem
  • Dub letní v Luhu
  • Linda v Raspenavě
  • Filipova lípa
  • Lužecký klen

Rada městského národního výboru se na svém zasedání konaném 28. ledna 1975 rozhodla za znak města používat štít s vyobrazením hradební zdi se třemi věžemi, které symbolizují tři původní obce, jejichž spojením město vzniklo. Následujícího roku schválilo podobu znaku plénum městského národního výboru na zasedání konaném 24. srpna 1976.^[4]

Na znaku se v červeném štítě do jeho poloviny nachází stříbrná hradební zeď z kvádrů, která je zakončena deseti stínkami cimbuří. Ve střední části je polokruhově zaklenutá brána, která má zavřená zlatá vrata. Nad zdí jsou patrné tři široké věže z kvádrů stříbrné barvy, přičemž prostřední z nich převyšuje zbylé dvě krajní a je zakončena římsou s plochou zlatou kupolovitou střechou. Obě boční věže jsou na svých vrcholech zakončeny třemi stínkami.^[4]

Městem prochází železniční trať z Liberce do Frýdlantu a začíná v něm železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem vedoucí údolím Smědé. Na území Raspenavy má kromě výchozí stanice Raspenava ještě zastávky Luh pod Smrkem a Lužec pod Smrkem, pokračuje přes Hejnice do zastávky Bílý Potok pod Smrkem.

 

• Přírodní park Peklo
• Chlum (495 m n. m.) – na severním okraji raspenavského katastru je znělcová kupa s prehistorickým sídlištěm Frýdlantska
• Skála Zvon (550 m n. m.) – jizerskohorská skála v národní přírodní rezervaci Poledník. Na jejím vrcholu stanuli poprvé lidé 26. června 1921. Výstup „Českou spárou“ byl ve své době považovaný za nejobtížnější v celých Jizerských horách (klasifikován je jako VIc).
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1906-1907
• Na hřbitově je novogotická rodinná hrobka podnikatele Gustava Richtera, jejímž autorem je architekt Franz Neumann.^[7]
• Zděný holubník
• Smírčí kříž s mečem a dvěma kříži^[8]
• U zabitého mládence – pomníček na místě vraždy kovářského učně roku 1825
• Vila malíře Wenzla Franze Jägera (čp. 585), z roku 1899 od vídeňských architektů Franze von Krausse a Josefa Tölka
• Budova bývalé okresní spořitelny

• Josef Herbig (1837–1910), zemědělec a politik německé národnosti
• Wenzel Franz Jäger (1861-1928), také Franz Wilhelm Jäger - malíř a učitel německé národnosti

•   Gryfów Śląski, Polsko
•   Bischofswerda, Německo

• Automatický mlýn (Raspenava)
• Muzeum v podstávkovém domě Raspenava
• Ohňový polygon Raspenava

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Raspenava na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Raspenava v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)