Prezident Sovětského svazu
Prezident Sovětského svazu byla funkce hlavy státu, která byla v zemi zavedena v roce 1990 jako součást tzv. perestrojky, neboli přestavby společnosti. Před vznikem této pozice bylo kolektivní hlavou státu prezídium Nejvyššího sovětu, jehož předseda je někdy také nazýván prezidentem[1][2].
| Prezident Svazu sovětských socialistických republik | |
|---|---|
| Президент Союза Советских Социалистических Республик | |
 vlajka prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil | |
 | |
| Úřadující funkce zanikla | |
| Sídlo | Moskevský kreml |
| Jmenuje | Sjezd lidových poslanců |
| Funkční období | 5 let |
| První ve funkci | Michail Sergejevič Gorbačov |
| Vytvoření | 14. března 1990 |
| Zánik | 25. prosince 1991 |
| Následovnictví | nikdo (Rozpad Sovětského svazu) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prvním a posledním prezidentem SSSR byl Michail Sergejevič Gorbačov, a to od 15. března 1990 do 25. prosince 1991, s krátkou přestávkou v létě roku 1991, kdy došlo k levicovému pokusu o puč, vedenému samozvaným Generálním výborem pro výjimečný stav (GKČP - Генеральный комитет по чрезвычайному положению), kdy se na období 19. - 21. srpna 1991 stal úřadujícím prezidentem Genadij Janajev.
Funkce zanikla Gorbačovovou rezignací oznámenou 25. prosince 1991 v přímém přenosu. Již krátce před tím byla ze žerdi nad Kremlem spuštěna vlajka SSSR a nahrazena Ruskou vlajkou, a údajně toho dne předal ruskému prezidentovi Jelcinovi a jeho lidem jaderný kufřík na jedné z kremelských chodeb.[3][4] Následující den pak rozpad SSSR potvrdil svým usnesením Nejvyšší sovět.
Volba
editovatPřestože novelizovaná ústava SSSR stanovila, že prezident bude bude volen přímo občany, jediná volba se konala v březnu 1990 a byla parlamentní. Gorbačov byl jediným kandidátem, ministr vnitra Vadim Bakatin a předseda rady ministrů Nikolaj Ryžkov své kandidatury stáhli. K vítězství stačila prostá většina, a jelikož Gorbačov získal 59,2 procenta hlasů, 15. března se ujal funkce.[5]
| Hlasování sjezdu lidových poslanců | hlasů | % |
|---|---|---|
| Pro | 1329 | 59,198 |
| Proti | 495 | 22,048 |
| Zdržel se/neplatný hlas | 54 | 2,405 |
| Nepřítomen | 367 | 16,347 |
| Celkem | 2245 | 100 |
Pravomoci
editovatNovela Ústavy SSSR zavádějící tento post se inspirovala postavením amerického a francouzského prezidenta. Podle článku 127.3 prezident mimo jiné:
- působí jako garant dodržování práv a svobod sovětských občanů, ústavy a zákonů SSSR;
- přijímá nezbytná opatření k ochraně suverenity SSSR a svazových republik, bezpečnosti a územní celistvosti země, k provádění zásad národního státního uspořádání SSSR;
- zastupuje SSSR ve vnitřních věcích i v mezinárodních vztazích;
- zajišťuje součinnost nejvyšších orgánů státní moci a správy SSSR;
- sjednává a podepisuje mezinárodní smlouvy jménem SSSR; přijímá pověřovací listiny diplomatických zástupců cizích států; jmenuje a odvolává diplomatické zástupce SSSR v cizích státech a v mezinárodních organizacích; uděluje nejvyšší diplomatické hodnosti a další zvláštní tituly;
- předkládá výroční zprávy o stavu země Sjezdu lidových poslanců SSSR; informuje Nejvyšší sovět SSSR o nejdůležitějších otázkách vnitřní a zahraniční politiky SSSR...
- má právo pozastavit výkon usnesení a nařízení Rady ministrů SSSR;
- koordinuje činnost státních orgánů k zajištění obrany země; je vrchním velitelem ozbrojených sil SSSR, jmenuje a nahrazuje vrchní velení ozbrojených sil SSSR, uděluje nejvyšší vojenské hodnosti; jmenuje soudce vojenských soudů;
- uděluje řády a medaile a čestné tituly SSSR;
- rozhoduje o otázkách udělení občanství SSSR a jeho zbavení, jakož i udělení azylu; uděluje milost;
- vyhlašuje všeobecnou nebo částečnou mobilizaci; vyhlašuje válečný stav v případě vojenského útoku na SSSR a neprodleně předkládá tuto záležitost k posouzení Nejvyššímu sovětu SSSR; vyhlašuje v určitých oblastech stanné právo v zájmu ochrany SSSR a bezpečnosti jeho občanů
Galerie
editovat-
Prezident Michail Gorbačov
-
Kandidát na prezidenta Ryžkov
-
Kandidát na prezidenta Bakatin
-
Gennadij Janajev, úřadující prezident ve dnech 19. - 21. srpna 1991
-
Prezident Gorbačov na jednání s Tošikim Kaifuem, 18. dubna 1991
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku President of the Soviet Union na anglické Wikipedii.
- ↑ Leonid Brezhnev is elected Soviet president [online]. History Channel [cit. 2024-09-23]. Dostupné online.
- ↑
Dílo Constitution of the Soviet Union (1977, Unamended) ve Wikizdrojích (anglicky)
- ↑ MILENKOVIČOVÁ, Ivana. Den, kdy nad Kremlem místo rudé vlajky zavlála trikolora. Před 30 lety se rozpadl Sovětský svaz. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-12-25 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Martin. Pero si půjčil od CNN a jaderný kufřík nesl kurýr. Před 30 lety odstoupil Gorbačov. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2021-12-25 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online. ISSN 1213-0702.
- ↑ ŽÍDEK, Ivo. Jediný prezident Sovětského svazu. Michail Gorbačov navždy změnil světovou politiku. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-03-15 [cit. 2022-09-07]. Dostupné online.
Související články
editovat- Seznam představitelů Sovětského svazu
- Prezident Ruska
- Sjezd lidových poslanců (SSSR)
- Nejvyšší sovět Sovětského svazu
- Komunistická strana Sovětského svazu#Generální tajemník
- Seznam prvních dam Sovětského svazu
Externí odkazy
editovat- Ústava SSSR z roku 1977 (tzv. Brežněvova) ve znění platném od 14. března 1990