Prosperita

Do moderního užívání se slovo dostalo z angličtiny (prosperity) a jeho význam se zúžil na hospodářský prospěch, rozvoj, konjunkturu. V současnosti se vedou spory o to, zda jak by se prosperita měla hodnotit, případně měřit: na jedné straně je nejužívanějším indikátorem hospodářské konjunktury hrubý domácí produkt (HDP, GDP), slovo prosperita však má širší význam a zahrnuje také vyhlídky do budoucnosti. Proto se i v makroekonomickém výzkumu zjišťují různé indexy očekávání, například mezi podnikateli nebo spotřebiteli. Jiní autoři ale namítají, že i to je vymezení příliš úzké a neodpovídá významu slova.^[1] Vlivný americký myslitel Francis Fukuyama poukázal na význam důvěry pro prosperitu společnosti.^[2]

O věcech, které se daří a rozvíjejí, se říká, že prosperují.

• Konjunktura
• Pokrok

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu prosperita na Wikimedia Commons
•   Téma Prosperita ve Wikicitátech
• (anglicky)
• Portál diskusí o prosperitě

• Peter L. Berger, Kapitalistická revoluce: padesát propozic o prosperitě, rovnosti a svobodě. Bratislava: Archa, 1993 – 296 s. ISBN 80-7115-042-8
• F. Fukuyama, Trust: the social virtues and the creation of prosperity. London: Penguin books, 1995 – 457 s. ISBN 0-14-025943-0
• Jan Keller, Abeceda prosperity. Brno: Doplněk, 1997 – 160 s. ISBN 80-85765-98-5
• Ottův slovník naučný nové doby, heslo Prosperita. Sv. 9, str. 184
• P. Nováček, M. Huba (vyd.), Šok z prosperity: závěrečná čítanka z globální problematiky. 3. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996 – 280 s. : tab., graf. ISBN 80-7067-635-3