Pelycosauria
Pelycosauria (pelykosauři) jsou skupinou vymřelých pozdně prvohorních synapsidů. Některé druhy byly poměrně velké, dorůstaly délky 3 i více metrů, ale většina byla malých rozměrů. Objevili se v pozdním karbonu a vrcholu dosáhli na počátku permu.
Pelycosauria Stratigrafický výskyt: Před 320-250 miliony let | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | Synapsida |
Řád | Pelycosauria Cope, 1878 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alespoň u dvou větví pelykosaurů (u čeledi Edaphosauridae a Sphenacodontidae) se nezávisle vytvořily nápadné útvary na hřbetě pokryté kůží, které vznikly prodloužením trnů obratlů a možná sloužily k termoregulaci nebo samcům k předvádění před samicemi. Fosílie pelykosaurů byly nalezeny hlavně v Evropě a v Severní Americe, ale některé menší a do pozdější doby přeživší formy byly nalezeny také v Rusku a v jižní Africe.
Pelykosauři jsou parafyletičtí, zařazujeme do nich několik nezávislých linií. Do linie sphenacodontoidea patří i therapsidi.
U některých z těchto plazů se poprvé v historii vývoje obratlovců objevila schopnost šplhat po stromech.[1]
Systém
editovat- Podřád Caseasauria
- Podřád Eupelycosauria
- Čeleď Varanopseidae
- Čeleď Ophiacodontidae
- Čeleď Edaphosauridae
- Čeleď Lupeosauridae
- Sphenacodontia
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Spencer G. Lucas, Larry F. Rinehart, Matthew Celeskey, David S. Berman & Amy S. Henrici (2022). A scansorial varanopid eupelycosaur from the Pennsylvanian of New Mexico. Annals of Carnegie Museum. 87 (3): 167-205.
- ↑ Tea Maho, Sigi Maho, Diane Scott & Robert R. Reisz (2022). Permian hypercarnivore suggests dental complexity among early amniotes. Nature Communications. 13: 4882. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-022-32621-5
Literatura
editovat- Reisz, R. R. (1986). Handbuch der Paläoherpetologie – Encyclopedia of Paleoherpetology, Part 17A Pelycosauria Verlag Dr. Friedrich Pfeil, ISBN 3-89937-032-5 .
- Romer, A. S. & Price, L. I. (1940). Review of the Pelycosauria. Geol. Soc. Amer. Spec. Papers 28: 1-538.
- Amin Agliano, P. Martin Sander & Tanja Wintrich (2020). Bone Histology and Microanatomy of Edaphosaurus and Dimetrodon (Amniota, Synapsida) Vertebrae from the Lower Permian of Texas. Archivováno 3. 6. 2020 na Wayback Machine. The Anatomical Record. doi: https://doi.org/10.1002/ar.24468
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pelycosauria na Wikimedia Commons