Pavel Axelrod

Axelrod se narodil jako syn chudého židovského šenkýře. V roce 1875 si vzal Axelrod v Ženevě svou studentku Naděždu Kaminerovou. Navzdory hrozným finančním útrapám během prvních let se sňatek ukázal být jako úspěšný. Měli spolu tři děti: Věru, Alexandra a Sofii. Alexrodova manželka Naděžda zemřela v roce 1906.

V roce 1880 založil Axelrod malou firmu na výrobu kefírů. Do konce roku 1890, měla Axelrodova firma kanceláře v Curychu, Ženevě a Basileji, který poskytl trvalý příjem a dovolil Axelrodovi podporovat revolucionáře.

Ovlivněn Michailem Bakuninem se stal Axelrod marxistou. V roce 1883 ve Švýcarsku spoluzaložil Axelrod se svým přítelem Georgijem Plechanovem marxistickou skupinu Emancipace. V roce 1900 spojili Axelrod a Plechanov své síly s mladšími revolučními marxisty Juliem Martovem a Vladimirem Leninem a založili marxistické noviny Iskra. Když se v roce 1903 rozpadla Ruská sociálně demokratická dělnická strana, Axelrod odešel do menševické frakce proti Leninovým bolševikům.^[1]

 

V roce 1908 prodal Axelrod svou kefírovou společnost výměnou za platby důchodu od nového majitele. V roce 1917 po únorové revoluci se po nuceném exilu vrátil Axelrod do Ruska. V té době se několik menševiků spojilo s Kerenského pozatímní vládou a podporovalo vládní válečnou politiku.

Navzdory všemu úsilí selhal Axelrod v zisku menševické podpory pro politiku okamžitých mírových vyjednávání s centrálními mocnostmi. Po bolševickém vítězství, které Axelrod nazval „historický zločin bez paralely v moderní historii“, odcestoval, znechucen vývojem v Rusku, s Martovem do Německa, kde zůstal až do smrti.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavel Axelrod na anglické Wikipedii.

• heslo Axelrod, Pavel Borisovič. In: kolektiv autorů, předseda redakce: Bohumil Kvasil. Malá československá encyklopedie. Praha: Encyklopedický institut ČSAV, 1984. Svazek 1. S. 296.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Axelrod na Wikimedia Commons
• (anglicky) Pavel Axelrod na stránkách Spartacus Educational (John Simkin)