Původ svátku Pesach

Svátek Pesach (hebrejsky פֶּסַח‎) připomíná vyjití židů z egyptského otroctví. Židé se do Egypta dostali poté, co velký hladomor zasáhl celou oblast, včetně země Kenaan. V té době měl vytvořené zásoby pouze Egypt a to díky Josefovi, synu Jákoba, kterého sem prodali jeho bratři ze závisti. Josef se postupem času dostal na nejvyšší místa a stal se správcem Egypta. Díky božím viděním byl schopen zásobit Egypt a uchránit ho tak od hladomoru. Postupně se do Egypta přesunul celý izraelský národ a žil zde pod Josefovou ochranou. Židé se však v Egyptě usadili a zůstali zde i po skončení hladomoru.

Po nějaké době nastoupil nový faraon, který však již Josefa neznal, a ten byl velmi znepokojen zvyšující se židovskou populací. V Tóře je psáno:

Jedna lévijská rodina však svého narozeného syna zatajila, ale později již nebylo zbytí a tak jej poslali v košíku po Nilu v naději, že jej někdo zachrání. Košík zahlédla v Nilu plavat faraonova dcera, která jej vytáhla. Tím jej zachránila a poté zaplatila jeho matce, aby ho odkojila s tím, že jí ho přivede až vyroste. Pojmenovala ho Mojžíš, což znamená vytahující. Když dítě odrostlo, přivedla jej k faraonově dceři a ta ho přijala za syna. Když Mojžíš dospěl, musel opustit egyptskou zemi, protože zabránil ubití Hebreje tím, že zabil Egypťana. Od té doby žil v midjánské zemi.

V zemi midjánské pojal Mojžíš za ženu dceru midjánského kněze, kterou byl předtím zachránil před pastýři. Po mnoha letech egyptský farao zemřel, ale židé stále trpěli pod útlakem. V tu dobu Bůh vyslyšel jejich volání a rozpomněl se na svou smlouvu s Abrahámem, Izákem a Jákobem. Jednou, když Mojžíš pásl ovce, se mu zjevil v plápolajícím ohni uprostřed trnitého keře. Promluvil k němu a řekl mu, že chce izraelský národ vysvobodit z moci Egypta, a že on, Mojžíš, lid izraelský vyvede. Mojžíš se však zdráhal a nebyl si jistý, že mu budou Izraelité věřit. Bůh mu proto ukázal několik znamení, jimiž je přesvědčí. Mojžíš se však stále zdráhal a vymlouval na to, že není výmluvný a že jej nebudou poslouchat. Na to se Bůh rozhněval a pravil Mojžíšovi, že jeho bratr Áron mu bude ústy a Mojžíš, že bude Áronovi Bohem.

Mojžíš poté s Áronem předstoupili před faraona a sdělili mu, že Hospodin praví, aby propustil jeho lid, aby mu v poušti mohl slavit slavnost. Faraon však neuposlechl a namísto toho ještě přitížil židům. Po tomto prvním neúspěchu posílá Bůh Mojžíše a Árona znovu k faraónovi a ujistil je, že donutí egyptského krále, aby Izraelce propustil. Znamení, které faraonovi předvedli, byla proměna Áronovy hole v draka. Hospodin zatvrdil faraonovo srdce a ten je odmítal nadále propustit. Stejně neoblomný byl i během všech egyptských ran. Poslední z egyptských ran je pobití všeho prvorozeného v Egyptě.

Čtyři dny před vyjitím z Egypta řekl Hospodin Izraelitům, aby si každá rodina vybrala zdravého beránka bez vady (Exodus 12:3-5). Během 14. nisanu jej obětovali a použili jeho krev na označení veřejí svých domů. Poté do půlnoci 15. nisanu jedli opečené beránky. Takto označené domy poté Hospodin překročil, když procházel Egyptem a vybíjel vše prvorozené. Jako pozůstatek této události^[zdroj?] se na vchodové dveře židovských domácností umisťuje mezuza.

Toto pravil Hospodin Mojžíšovi a Áronovi:

Poté Hospodin sdělil Mojžíšovi a Áronovi nařízení o hodu beránka (Exodus 12:43-51) (viz Korban Pesach) a o zasvěcení prvorozených. Poté, co židovský národ dorazí do země Kenaanců, musí být každý prvorozený tvor, který otevírá lůno, obětován nebo vyplacen. Kdyby člověk nebyl schopen prvorozeného vyplatit, tak mu má zlomit vaz. Vyplácí se i prvorozené dítě. Této tradici se říká Pidjon ha-ben.

Hospodin určuje Izraelcům cestu, aby vyšli z Egypta. Ve dne je předchází sloup oblakový, v noci sloup ohnivý. Hospodin přikáže Mojžíšovi, aby se všichni utábořili na břehu moře ,a znovu zatvrdí faraonovo srdce. Faraon se rozhodne, že židy jen tak nepustí. Vypraví se se svým vojskem, aby je přivedl zpět. Hospodin však národ izraelský zachrání. Tehdy Hospodin rozdělil moře. Mojžíš zdvihl hůl a moře se rozpoltilo. Celý izraelský národ tak přešel suchou nohou. Faraon se ovšem pustil za nimi. Tehdy však Mojžíš vztáhl ruku nad moře a to opět nabylo své moci. Vody se vrátily a přikryly vozy i jízdu celého faraónova vojska. Nezůstal z nich ani jediný. Tak uviděl Izrael velikou moc, kterou osvědčil Hospodin na Egyptu. Lid se bál Hospodina a uvěřili Hospodinu i jeho služebníku Mojžíšovi.