Oreb (260 m)

Ve středověku se původně hora jmenovala Vinice.^[3] Na jejích slínovcových jižních svazích se pěstovala vinná réva.^[3] K jejímu významu jako poutního místa přispěl fakt, že tu stála menší kaple. V dubnu 1419^[4] na velkém shromáždění příznivců husitského hnutí z východních Čech kněz Ambrož z Hradce vyzval ke vzpouře proti purkrabímu Jindřichovi z Vartenberka. Při této příležitosti došlo k přejmenování hory na Oreb podle biblické hory, na které se zjevil Bůh Mojžíšovi v hořícím keři. Po hoře se poté pojmenovalo i místní vojenské bratrstvo Orebské (tzv. Orebité), které se po Pražském a Táborském stalo třetím největším v zemi. V jeho čele stanul Hynek Krušina z Lichtenburka.^[1] V roce 1868 se tu konal tábor lidu, kdy se obyvatelé severovýchodních Čech přes zákrok četnictva a vojska postavili za národní sebeurčení.^[4] Podle Orebu se také pojmenovalo samotné město. Pro rozlišení od roku 1920 používá název „pod Orebem“.^[1]

Oreb se nachází v obci Třebechovice pod Orebem. Tento nevýrazný malý svědecký vrch je krytý říčními štěrky a písky středopleistocenní terasy Dědiny, spočívajícími na slínovcích a jílovcích svrchního turonu až do koniaku. Na nezalesněných svazích rostou pouze místy borové porosty s příměsí smrku.^[5] Ční necelých 20 metrů nad hladinou říčky Dědiny nedaleko jejího ústí do Orlice. Na jeho asymetrické podobě se Dědina výrazně podepsala. Boční erozí vytvořila jeho východní a jižní svahy. Ty jsou jako jediné alespoň trochu výrazné v celém širokém okolí. Severní a západní svahy navazují na přilehlou tabuli a jsou velmi mírné, nízké a táhlé. Pod nejstrmějším, východním svahem teče řeka Dědina. Jižním svahem stoupá kamenné schodiště o 75 stupních^[6] od Třebechovic až po temeno Orebu.^[1] Na vrcholu stojí novobarokní kostel Božího těla.

Geomorfologicky vrch náleží do celku Orlická tabule, podcelku Třebechovická tabule, okrsku Choceňská plošina a podokrsku Týnišťská kotlina.^[7] Podle alternativního členění Demka a Mackovčina^[5] náleží vrch do okrsku Bědovická plošina.

Na vrcholu hory již před dobou husitskou stála dřevěná kaple, díky níž se z jinak nevýrazné hory stalo poutní místo husitů. Není jisté, kdy původní kaple na Orebu zanikla. Mohla zaniknout během husitských válek či kvůli výstavbě nového dřevěného kostelíka.^[1] Ten nechal postavit roku 1528 Zdeněk Trčka z Lípy, který vlastnil třebechovické panství. Kostelík byl kvůli špatnému technickému stavu zbořen v roce 1826. Roku 1835 na jeho místě vznikl současný kostel Božího Těla za velkého přispění třebechovického rodáka doktora Jana Theobalda Helda. Held původně navrhoval velkolepou podobu ve stylu římského Pantheonu.^[1] Tu však Třebechovice zamítly.^[1] Vedle novobarokního kostela stojí na kamenném podstavci železný kříž ze začátku 19. století. Kostel obklopuje upravený a vcelku rozsáhlý hřbitov. V pilířích hřbitovní brány najdeme zazděné dva náhrobníky z 18. století.^[4] V roce 1938 během mobilizace fungovala na věži kostela hláska protiletecké obrany Hradce Králové.^[8]