[go: up one dir, main page]

Ornitopodi (Ornithopoda; „ptačí nohy“) byli skupinou primárně býložravých ptakopánvých dinosaurů, kteří se vyvinuli jako malá střednojurská zvířata s délkou kolem 1 metru, až se v období křídy stali dominantní složkou býložravé megafauny. Jejich evoluční výhodou byl sofistikovaný "žvýkací" aparát, který si v ničem nezadal s čelistním aparátem dnešních přežvýkavců.[1][2]

Jak číst taxoboxOrnithopoda
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias až konec křídy, asi před 200 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Přehlídka různých ornitopodů
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádCerapoda (Cerapoda)
InfrařádOrnithopoda
Marsh, 1881
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zástupci této skupiny pravděpodobně vznikli v nejranější juře, zhruba před 200 miliony let.[3] Ornitopodi se během druhohor rozšířili prakticky na všechny tehdejší kontinenty a svůj evoluční vrchol zaznamenali až v období pozdní křídy, kdy vzniklo mnoho vývojových linií kachnozobých dinosaurů. Postupně se objevovaly podstatně větší formy, přičemž velikostního vrcholu zřejmě dosáhl rod ShantungosaurusČíny (délka přes 15 metrů, hmotnost až kolem 17 tun, více viz Velikost dinosaurů).[4] Původně obligatorní dvounohé formy se v rámci zvětšování rozměrů stávaly čím dál více kvadrupední (přecházely na čtvernohý způsob pohybu).

Objevy z vyšších severních i jižních šířek (oblastí, které byly v období druhohor za polárními kruhy) dokazují, že ornitopodní dinosauři zde nejen žili, ale také se zde rozmnožovali a celoročně přebývali. Podobné objevy pocházejí jak ze severních oblastí současné Aljašky nebo ruského Dálného Východu, na jihu pak v jižní Austrálii.[5] V roce 1960 byly také na Špicberkách objeveny fosilní otisky stop ornitopodních dinosaurů staré kolem 125 milionů let (raná křída), další pak byly odkryty v 70. letech 20. století a na začátku 21. století.[6]

Klasifikace

editovat
 
Zkamenělina stehenní kosti českého druhu Burianosaurus augustai.

Mezi ornitopody patří například rody Orodromeus, Hypsilophodon, Zephyrosaurus, Yandusaurus, Jeholosaurus, Gasparinisaura, Parksosaurus, Bugenasaura a rozsáhlá skupina Iguanodontia.[7] Mezi vývojově nejprimitivnější známé zástupce patří čínský rod Changmiania.

Ornitopodi byli velmi rozmanitou a početnou skupinou druhohorních ptakopánvých dinosaurů. V současnosti (k červenci roku 2020) je známo asi 216 vědecky platných druhů ornitopodů, což z nich činí třetí nejpočetnější skupinu druhohorních dinosaurů vůbec (po teropodech (zhruba 486) a sauropodomorfech (zhruba 373)).[8]

Evropští ornitopodi

editovat

Nejznámějším evropským rodem ornitopoda byl bezpochyby spodnokřídový Iguanodon a jeho nejbližší příbuzní, obývající zejména západ Evropy. Jediný dosud dle kosterního materiálu známý český dinosaurus (popsaný roku 2017 jako Burianosaurus augustai) patřil také mezi ornitopody, i když zřejmě nebyl s iguanodontem blízce příbuzný.[9][10]

Reference

editovat
  1. Boyd, C. A. (2015). The systematic relationships and biogeographic history of ornithischian dinosaurs. PeerJ. 3: e1523.
  2. Ősi, A.; et al. (2024). Trophic evolution in ornithopod dinosaurs revealed by dental wear. Nature Communications. 15: 7330. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-024-51697-9
  3. P.-E. Dieudonné, P. Cruzado-Caballero, P. Godefroit & T. Tortosa (2020). A new phylogeny of cerapodan dinosaurs. Historical Biology. doi: https://doi.org/10.1080/08912963.2020.1793979
  4. SOCHA, Vladimír. Největší ornitopod všech dob. OSEL.cz [online]. 29. března 2023. Dostupné online.  (česky)
  5. Justin L. Kitchener, Nicolás E. Campione, Elizabeth T. Smith & Phil R. Bell (2019). High-latitude neonate and perinate ornithopods from the mid-Cretaceous of southeastern Australia. Scientific Reports 9, Article number: 19600. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-019-56069-8
  6. SOCHA, Vladimír. Dinosauři ze Špicberků. OSEL.cz [online]. 11. května 2021. Dostupné online.  (česky)
  7. https://www.idnes.cz/technet/veda/dinosaurus-fosilie-zkamenelina-parkosaurus-bylozravec.A220527_080044_tec_vesmir_vse?zdroj=vykuk_obecny
  8. SOCHA, Vladimír. Dinosauří statistika roku 2020. OSEL.cz [online]. 8. července 2020. Dostupné online.  (česky)
  9. http://www.osel.cz/9569-burianosaurus-augustai.html
  10. Archivovaná kopie. dinosaurusblog.com [online]. [cit. 2018-04-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-08. 

Literatura

editovat

Česká literatura

editovat

Externí odkazy

editovat