Osmansko-uherské války
Osmansko-uherské války byla série válečných konfliktů mezi Osmanskou říší a Uherským královstvím s jeho evropskými spojenci. Po byzantské občanské válce, osmanském dobytí Galipole a bitvě na Kosově poli, Osmanská říše zahájila dobývání Balkánu. Nicméně Osmanský postup v Srbsku vedl Uhersko k válce proti Osmanské říši.
Osmansko-uherské války | |||
---|---|---|---|
konflikt: Expanze Osmanské říše na Balkán | |||
Obléhání Bělehradu (1456) – oběť Titusze Dugovicse, Alexander von Wagner | |||
Trvání | 1366–1526[1] | ||
Místo | Balkán, Uhry | ||
Výsledek | osmanské vítězství, rozdělení Uher | ||
Strany | |||
Síla | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Počáteční uherský postup kulminoval v křížové výpravě k Varně, i když bez vnější podpory byla uherská vojska poražena. Přesto byli Osmani poraženi u Bělehradu, poté co dobyli Konstantinopol. Osmanský postup byl zastaven v Moldávii díky uherskému zásahu, ale Osmani nakonec dosáhli triumfu, když padla Moldávie i Bělehrad. V roce 1526 Osmani porazili uherská vojska v bitvě u Moháče vedená králem Ludvíkem Jagelonským, jež zahynul spolu s 14 tisíci pěších. Důsledkem této porážky propukla v Uhrách občanská válka a Uhry byly nuceny platit Osmanům tribut. Uhry se v této době rozdělily na tři části: Horní (královské) Uhry, Sedmihradsko a Budínský pašalik.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Osmansko-uherské války na Wikimedia Commons
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ottoman–Hungarian Wars na anglické Wikipedii.
- ↑ Království zaniklo de facto jako svrchovaný stát po bitvě u Moháče Habsburkové se stali vládci zbytku Uher