Nestorův palác

Archeologická lokalita Epano Englianos se nachází asi 9 kilometrů severovýchodně od zálivu Navarino, u nějž se nachází zbytky klasického města Koryfasion. Lokalita se nachází na kopci v nadmořské výšce 150 metrů, na ploše 170 na 90 metrů.

První odkryv na sídlišti z doby bronzové v lokalitě Epano Englianos (Επάνω Εγκλιανός) byl zahájen 4. dubna 1939, během první sezony bylo objeveno kolem 1000 hliněných tabulek s lineárním písmem B, kamenné zdi, fragmenty fresek a mykénské keramiky. Další práce ale zastavila druhá světová válka. Další výzkumy na sídlišti započal v roce 1952 Carl Blegen z univerzity v Cincinnati.

Blegen na této lokalitě vykopal zbytky velkého královského paláce mykénské kultury, který nazval „Nestórův“, podle postavy Néleova syna Nestóra, jenž v Homérově Illiadě vládl Písečnému Pylu.

Podle nálezů keramiky lze soudit, že akropole byla osídlena již ve středně helladském období. V její blízkosti bylo nalezeno mnoho mykénských hrobek, a to jak tholoi, tak i komorových, většinou z 15. století př. n. l. Palác samotný je pak datován do 13. století př. n. l., a byl zničen kolem roku 1200 př. n. l., pravděpodobně při vpádu mořských národů. Lokalita byla definitivně opuštěna během 8. století př. n. l. a během klasického období zřejmě upadla v zapomnění.

Stěny paláce jsou tvořeny z opracovaných kamenů spojených hlínou. Oproti jiným mykénským palácům, např. v Mykénách nebo v Tíryntu, při jeho stavbě nebylo použito kyklopské zdivo. Palác také zřejmě neměl žádné opevnění. Navíc se nejedná pouze o jednu stavbu, nýbrž o komplex čtyř od sebe oddělených budov: dvou obytného a ceremoniálního charakteru, jedné dílny a jednoho skladiště na víno.

Nestórův palác v Pylu je dnes vedle Mykén a Tíryntu nejlépe dochovaným centrem mykénské kultury. Jeho základy se zachovaly v poměrně málo porušeném stavu a poskytují nám názorný obraz královského paláce z pozdní doby bronzové. Vzhledem ke své poloze na západním okraji mykénského světa a relativně krátké historii se spíše jeví jako silné obchodní středisko. Jeho velká skladiště nám ukazují, že palác hrál ve svém regionu aktivní ekonomickou roli především v distribuci zemědělských produktů.

V květnu 2013 byla lokalita uzavřena návštěvníkům, bylo odstraněno zastřešení z 60. let 20. století, které bylo následně nahrazeno moderní konstrukcí.

•  
  4. megaron
•  
  5. sklad olivového oleje
•  
  9. kamenná vana

• BARTONĚK, Antonín; BARTOŇKOVÁ, Dagmar. Přímořským světem Helady. Brno : Blok, 1987.
• BARTONĚK, Antonín. Zlaté Mykény. Brno : Panorama, 1983.
• BENDALL, L. M. „A Reconsideration of the Northeastern Building at Pylos: Evidence for a Mycenean Redistributive Center.“ in AJA 107 vol.2., 2003.
• HRŮZA, Jiří. Svět měst. 1. vyd. Praha: Academia, 2014. 712 s. ISBN 978-80-200-1808-3. S. 116, 137. 
• CHADWICK, John. The Mycenaean World. 8. vyd. Cambridge : Cambridge University Press, 1994. ISBN 0-521-29037-6

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Nestorův palác na Wikimedia Commons
• Georganas, I. - „The Palace of Nestor at Pylos“