Nepomuk

První písemná zmínka o Nepomuku souvisí se založením nedalekého cisterciáckého kláštera v roce 1144. Již dříve existující osada Nepomuk, původně zvaná Pomuk, se postupně stala trhovou vsí a centrem správy, řemesel a obchodu pro rozlehlou klášterní doménu. Ve 13. století bylo uděleno Nepomuku hrdelní právo. Tradice klade do míst dnešního města dvě starší osady – Přesanice a Pomuk. Vlastní konstituování Nepomuka, jakožto osídlení městského typu, souvisí pravděpodobně se vznikem stříbrných dolů a rýžováním zlata, jehož pozůstatky jsou ve zdejší krajině dodnes patrné. V okolí hlavního náměstí se nachází síť středověkých štol a podzemních chodeb.

Původní trhová ves obdržela nejpozději roku 1413 městská práva, jako město byla označována ovšem již ve 14. století. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a jeho majetek přešel do rukou Švamberků a posléze Šternberků. Díky vrchnosti i samotným panovníkům získalo město rozsáhlé právo várečné a v roce 1465 právo konání čtyřdenních výročních trhů. Roku 1730 určil císař Karel VI., aby Nepomuk, zvaný někdy městem a jindy městečkem, měl již nastálo titul města. Od poloviny 19. století byl Nepomuk po sto let sídlem okresu.

 

K velkému rozvoji města došlo v 17. až 19. století v souvislosti se svatojánskými poutěmi. Jan Nepomucký se narodil v Nepomuku kolem roku 1340. Stal se veřejným notářem a generálním vikářem pražské arcidiecéze a jako jeden z nejvyšších hodnostářů se ocitl v centru tehdejších sporů mezi církví a králem. V roce 1393 byl po mučení svržen z Karlova mostu do Vltavy. V převážně nekatolických Čechách 15. a 16. století existoval kult Jana Nepomuckého jen v okruhu kněžstva svatovítské katedrály. Masově se začíná šířit až v 17. století a teprve v roce 1729 jej papež Benedikt XIII. oficiálně kanonizoval. Se stovkami svatojánských soch a kostelů se setkáváme nejen v Česku, ale i za hranicemi. Jako patron vod ochraňuje mnoho mostů.

V roce 2003 se stal Nepomuk obcí s rozšířenou působností. Nachází se zde Městský úřad, Úřad práce, Katastrální a Finanční úřad a knihovna s veřejnou internetovou stanicí.

Nepomuk leží v severním cípu Nepomucké vrchoviny. Městem protéká říčka Muchovka, která se nedaleko Nepomuka mísí v Klášterském rybníku s řekou Úslavou. Dominantou kraje je vrch Zelená hora se stejnojmenným zámkem, tyčící se nad soutokem. Místní krajina je protkána značenou sítí turistických i cyklistických tras, které protínají okolní krajinu s množstvím přírodních zajímavostí a chráněných oblastí. Nejvýznamnější jsou Národní přírodní rezervace Chejlava, přírodní parky Kakov – Plánický hřeben a Pod Štědrým a chráněná krajinná oblast Brdy.

• Nepomuk
• Dvorec

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 13. února 1996.^[7]

Jižním okrajem města vede silnice I/20, na kterou se napojují silnice II/187 a II/191. Nejbližší železniční stanicí je nádraží Nepomuk, které stojí v části obce Dvorec.

V průběhu roku se ve městě koná řada kulturních a společenských akcí, nejvýznamnější z nich jsou:

• duben – Otvíráme Nepomuk! – den otevřených dveří místních památek a muzeí
• květen – Nepomucká pouť – pouťové atrakce, bohoslužby a koncerty v kostelech, řemeslný a farmářský jarmark
• červen – Nefestík (alternativní hudební, divadelní a filmový festival)
• červenec
  • Pod pěti hvězdami – festival barokní hudby
  • otevření zámku Zelená hora
  • Nepomucký trojúhelník – závody historických motocyklů
  • filmové léto
  • Nepomucké pivní slavnosti – festival malých pivovarů s bohatým hudebním programem
• srpen – Tvůrčí rezidence Nepomuk – umělecké sympozium
• září – Zelenohorské vinobraní – slavnosti vína a hudby
• říjen – Podzim pod Zelenou horou, Světový den chůze (tradiční akce Klubu českých turistů)
• prosinec – Adventní trh s rozsvícením vánočního stromu

Celoročně se konají kulturní akce v hotelu U Zeleného stromu, KD Dvorec i jinde. V sezóně je v provozu každý pátek Malá letní scéna. Od dubna do října se konají jednou měsíčně Nepomucké trhy zaměřené na regionální potraviny a řemeslná výrobky.

Ke sportovnímu vyžití slouží městská hala, tenisové kurty, fotbalová hřiště, skatepark a pro děti zábavní park a koupaliště.

Nepomuk se může pochlubit řadou historických památek. Patří mezi ně nejen poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, budova arciděkanství s malým Svatojánským muzeem a stará Zelenohorská pošta, postavené podle plánů slavného barokního stavitele Kiliána Ignáce Dientzenhofera, gotická bazilika svatého Jakuba, secesní spořitelna, množství drobných kapliček a soch ale i řada dalších dochovaných budov.

V jihozápadní části náměstí stojí poutní chrám svatého Jana Nepomuckého. Podle legendy stával na jeho místě rodný dům Jana Nepomuckého. V 17. století zde páni ze Šternberka nechali vystavět kostel svatého Jana Křtitele, po svatořečení Nepomuckého byl v roce 1734 kostel nahrazen barokním chrámem podle návrhu slavného stavitele K. I. Dientzenhofera. Socha svatého Jana na oltáři pochází z roku 1848, varhany z roku 1912. Dodnes se zde konají poutě k výročí narození a umučení svatého Jana.

Muzeum v budově arciděkanství založil roku 1930 arciděkan Jan Strnad, oficiální název zněl „Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek“. Roku 1950 však bylo muzeum uzavřeno, obnoveno bylo v roce 2015 zásluhou úsilí P. Františka Cibuzara a P. Vítězslava Holého. V přízemních prostorách arciděkanství je expozice svatojánských památek, dále je zde badatelna s knihovnou.^[8]

Expozice muzea vás seznámí s odkazem svatého Jana Nepomuckého, tvorbou malíře Augustina Němejce, místního rodáka, s prostředím života měšťanských a lidových vrstev a uvidíte i řadu dalších zajímavých exponátů. Sbírky městského muzea jsou uloženy na staré radnici ze 16. století, přestavěné ve třicátých letech 19. století a v sousední budově piaristických škol z let 1862–1867, která tvoří dominantu náměstí A. Němejce.

 

Původní románský kostel svatého Jakuba Většího na Přesanickém náměstí, založený mnichy cisterciáckého kláštera ve 12. století, byl na konci 13. století přestavěn v gotickém slohu do podoby trojlodní baziliky. Zvláštností je barokní věž, postavená nezvykle v ose presbyteria koncem 18. století V interiéru se dochovalo mnoho cenných prvků, včetně náhrobku Ladislava ze Šternberka z roku 1566. Mobiliář kostela tvoří ucelená neogotická kolekce z let 1858–1860. Vedle kostela stojí budova arciděkanství s mansardovou střechou, přestavěná po požáru roku 1746 podle plánů K. I. Dienzenhofera. V kostele byl pokřtěn sv. Jan Nepomucký.

Cestou z náměstí A. Němejce k Zelené hoře se na samém okraji historického jádra města rozkládá mohutná budova staré Zelenohorské pošty. Budova byla postavena na místě starší usedlosti roku 1672 zelenohorským hejtmanem D. F. Táborským z Hirschfeldu jako rodové sídlo. Do roku 1843 zde byla dědičná pošta. Po požáru v roce 1746 byl dům přestavěn údajně dle plánů K. I. Diezenhoffera. Poslední větší stavební úpravy proběhly v letech 1887–1888, kdy objekt získal eklektickou fasádu a stal se na sto let sídlem lesního úřadu. V rekonstruovaných poštovních stájích se dnes nachází muzeum historických motocyklů.

 

Na Přesanickém náměstí stojí patrový dům s barokním štítem, bránou a pavlačí. Ve středověku sloužila tato budova jako rychta a soud, od druhé poloviny 19. století jako hostinec. V hlubokých sklepích byla i městská šatlava. Jádro dnešního domu je ze 17. století, současný vzhled je z přelomu 18. a 19. století.

Ve městě se nachází další zachovalé domy ze 17. až 19. století (U Tří růží, U Zeleného stromu, rodný dům A. Němejce, chalupa U Kočárů čp. 30, dům U Petrů aj.), téměř desítka kaplí a kapliček i několik cenných, převážně barokních soch a božích muk.

• Svatý Jan Nepomucký (mezi 1340 a 1350–1393), generální vikář pražského arcibiskupa
• Marie Poledňáková (1941–2022), scenáristka, režisérka
• Václav Zahradník (1942–2001), dirigent, hudební skladatel
• Alexandr Berndorf (1889–1968), historik, spisovatel
• Augustin Němejc (1861–1938), český malíř
• Josef Ondřej Liboslav Rettig (1821–1871), botanik, pedagog
• Václav Vojtěch ze Šternberka (1643–1708), český šlechtic
• Pavel Stuiber, profesor, dirigent, hudební skladatel, nar. 6. října 1887 Nepomuk čp. 72,^[9] zemř. 20. března 1967 Hamry čp. 67^[10]

Od roku 1998 působí na území Nepomucka dobrovolný svazek 29 okolních měst a obcí s bezmála 15 000 obyvateli. Jeho cílem je všestranná spolupráce v oblasti celkového rozvoje regionu.

Mnohé vesničky, nacházející se v této oblasti, si dodnes zachovaly svou původní lidovou podobu. Typický ráz krajiny tvoří značný počet drobných sakrálních památek i množství rybníků navazujících na blatenskou rybníkářskou tradici. Ideální podmínky ke koupání skýtá Nový rybník u Nepomuka. V Kasejovicích a ve Spáleném Poříčí lze nalézt stopy židovské historie a v Žinkovech a Oselcích je lokální muzejní expozice. Pohled do širokého okolí nabízí rozhledna u Železného Újezdu.

•   Anykščiai, Litva
•   Bušince, Slovensko
•   Hukvaldy, Česko
•   Krupina, Slovensko
•   Kemnath, Německo
•   Omiš, Chorvatsko
•   São João Nepomuceno, Brazílie
•   Roermond, Nizozemsko
•   Visla, Polsko

• BAROCH Karel: Dějiny Nepomucka II., Nepomuk, Nepomuk 1992
• BERNDORF Alexandr: Nepomuk I., II., Plzeň 1928.
• BERNDORF Alexandr: Zelená hora, Plzeň 1932.
• ČERNÝ Jiří: Poutní místa českobudějovické diecéze. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, České Budějovice 2013.
• ČERNÝ Jiří: 80 let od vzniku svatojánského muzea v Nepomuku, Setkání - Aktuality 10, 2009, s. 6 - 7.
• ČERNÝ Jiří: Svatojánské muzeum v Nepomuku, Pod Zelenou horou. Vlastivědný sborník jižního Plzeňska, 2012, č. 1, s. 3-6
• DUCHOSLAVOVÁ Markéta: Církevní museum svatojánských a jiných církevních památek v Nepomuku, historie - současnost - budoucnost. Jižní Plzeňsko XI. Historickovlastivědný sborník Muzea jižního Plzeňska v Blovicích, 2013, s. 9-21.
• KROUPA Pavel a kol: Historie a kulturní dědictví Nepomucka, Nepomuk 2013.
• POKORNÝ, Vojtěch – MIKULEC, Jiří – BLAŽEK, Petr: Musica Navalis. Dějiny slavností a kultu sv. Jana Nepomuckého. Svatojánský spolek, Praha 2022, 454 s.

• Gottschalk z Nepomuku

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Nepomuk na Wikimedia Commons
•   Slovníkové heslo Nepomuk ve Wikislovníku
•   Nepomuk ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Nepomuk v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Turistické informace o Nepomuku a okolí