Načeradec

 

První písemná zmínka o vsi Načeradec pochází z roku 1184 a nachází se v Jarlochově letopisu, podle něhož byla po smrti opata Gotšalka v Načeradci sloužena mše. Předpokládá se, že sídlo bylo založeno během kolonizace Podblanicka rodem Vítkovců ve druhé polovině 12. století. V první polovině 13. století používala přídomek z Načeradce jedna z jeho rodových odnoží.^[4]

Historické jádro městyse je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Obci byl ke dni 17. října 2012 obnoven status městyse.^[5]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[6]
• 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
• 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
• 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim^[7]
• 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim^[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Vlašim^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
• 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Vlašim

V městě Načeradec (1419 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:^[12]

• Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice, katol. kostel, chudobinec, Společenstvo krejčí, obuvníků, řezníků, smíšených, stavebních a jiných živností, sbor dobrovolných hasičů, cihelna, Družstevní lihovar, 2 mlýny, pila + mlýn + cihelna + velkostatek Družiny čsl. válečných poškozenců, 2 tesařští mistři, zahradnictví.
• Služby (výběr): lékař, 3 cukráři, hodinář, 8 hostinců, kapelník, kožišník, modistka, obchod s obuví Baťa, 3 pekaři, pokrývač, 2 porodní asistentky, 8 řezníků, 3 sedláři, 7 obchodů se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Město Načeradec, Občanská záložna v Načeradci, 3 zámečníci.

Načeradcem protéká potok Brodec, který je pravostranným přítokem řeky Blanice.

Ve vzdálenosti 13 km severně leží město Vlašim, 27 km jihozápadně město Tábor, 27 km severozápadně město Benešov a 28 km jihovýchodně město Pelhřimov.

• Pozemní komunikace – Městysem procházejí silnice II/127 Načeradec – Trhový Štěpánov a II/150 Votice – Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Čechtice – Ledeč nad Sázavou – Havlíčkův Brod.
• Železnice – Železniční trať ani stanice na území městyse nejsou.
• Autobusová doprava – Městysem projížděly autobusové linky do těchto cílů: Benešov, Čechtice, Lukavec, Pacov, Praha, Vlašim.
• Cyklistika – Městysem procházejí cyklotrasy č. 161 Načeradec – Lukavec – Želiv – Humpolec, č. 321 Louňovice pod Blaníkem – Načeradec – Pacov – Kamenice nad Lipou a č. 1178 Načeradec – Mladá Vožice – Miličín.
• Pěší turistika – Městysem vedou turistické trasy: zeleně značená trasa Velký Blaník – Načeradec – Lukavec – Pacov a žlutě značená trasa Načeradec – Čechtice – Studený.

• Kaple
• Kostel svatého Petra a Pavla
• Křížová cesta
• Pomník padlým^[13]
• Přírodní památka Rybník Louňov
• Radnice se zvonicí
• Socha svatého Jana Nepomuckého na náměstí
• Zámek Načeradec na náměstí
• Židovský hřbitov

•  
  Ulice v Načeradci
•  
  Ulice od Olešné
•  
  Křižovatka
•  
  Pomník padlým

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Načeradec na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Načeradec v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
•   Encyklopedické heslo Načerac v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.