Nárameč

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Náramek totožného s obecným náramek (staročeská osobní jména podle částí oděvu nebyla ve staročeštině neobvyklá, např. Pentlík, Rúbenie, Sponka). Význam místního jména byl "Náramkův majetek".^[6]

Ze západu na východ přes území obce prochází silnice II/390 ze silnice II/360 do Budišova, z ní pak jižně vychází silnice vedoucí do Valdíkova. Ze zastavěného území obce vychází užitkové silnice jižně a pak východně do Valdíkova, východně k silnici do Valdíkova a k bývalému lihovaru a samotě Topol, západně vede užitková silnice k osadě Doubrava a dál ke Spálenému Dvoru, severně pak vede užitková silnice do Hodova. Ze západu na východ pak prochází cyklostezka 5106, ze severu k jihu a východu vedou cyklostezky 5109 a 5112. Přes území obce vedou zelená a modrá turistická stezka.

Velká část území obce je využívána zemědělsky, části jsou však zalesněné, více je zalesněná severní část území obce u hranic s Hodovem, jižní část je zalesněna jen v těsné blízkosti obce a pak v údolí potoka Březinka, na východním okraji zastavěného území obce se nachází sad vysázený kolem roku 2010. Na severním okraji zastavěného území obce se nachází areál bývalého JZD, u sadu se pak nachází někdejší lihovar.

Část západní hranice území obce tvoří potok Březinka, ten pramení několik km západně od obce a dále pokračuje jižně a po několika kilometrech ústí v Trnavě do Klapovského potoka. Březinka je napájena i nepojmenovaným potokem, který pramení na západním okraji území obce. Západně od obce pramení nepojmenovaný potok, který protéká novými rybníky u osady Nový Dvůr, dále pak u zastavěného území obce rybníky Gbeláček a Gbel, kde se spojuje s Mlýnským potokem, z Gbelu pak vytéká i další potok, ne kterém v bezprostřední blízkosti je rybník Klenek a dále pak rybník Jaša, z těchto rybníků pak odtékají další potoky, které se o kus dále také stékají do Mlýnského potoka. Mlýnský potok pramení asi 300 metrů od severozápadního okraje území obce, protéká přes rybník Heradka těsně za hranicemi území obce a pak teče jižně podél hranice území obce, přes Hodovský rybník, Perný rybník a Podstránský rybník do rybníka Gbel, následně pak dále na východ, kde těsně za hranicemi obce protéká rybníky Podhájek a Valdíkovský rybník a pak se asi po deseti kilometrech vlévá u Vladislavi do Jihlavy. Západně od hranic území obce pramení v Rudíkově nepojmenovaný potok, který pak teče západně téměř podél toku Mlýnského potoka, protéká nepojmenovaným rybníkem u hranic obce, pak protéká podél Perného rybníka a s Mlýnským potokem se spojuje v Podstránském rybníku. Do Mlýnského potoka se pak vlévá několik potůčků zvláště v oblasti u Perného rybníka, tam je také menší bažinatá oblast a nedaleko se nachází Anežčina studánka. U východního okraje území obce se nachází u silnice Silniční rybník, z něj pak jižně vytéká nepojmenovaný potok, který protéká rybníkem Stračínek a pak se u lihovaru vlévá do Mlýnského potoka, do Stračínka pak přitékají vody několika potoků z východní strany.

Nadmořská výška obce se pohybuje cca mezi 450 a 500 metry nad mořem, krajina okolo Náramče je mírně zvlněná, jak je v Přírodním parku Třebíčsko obvyklé, na území obce se nachází několik nevýrazných vrcholků.

Zastavěné území obce se nachází prakticky přesně uprostřed území obce, je pomyslně rozděleno dvěma velkými rybníky na starší a novější část obce. Několik desítek metrů severně od zastavěného území obce se nachází areál dřívějšího JZD, cca 300 metrů východně pak samota Topol, která sloužila jako někdejší lihovar. U silnice do Valdíkova na východním okraji území obce se nachází samota. Na západním okraji území obce se nachází Nový Dvůr s rybníky a ohrazenou oborou, severněji pak také někdejší samota Obora, který byla změněna v restauraci s ubytováním. U Podstránského rybníka se nachází chaty a tzv. oblast pro konání vesnických zábav.

U Podstránského rybníka se nachází památné stromy Duby u Náramče, východní část území obce se nachází v Přírodním parku Třebíčsko, část jeho hranice je i hranicí území obce.^[7]

První písemná zmínka o obci se nachází ve falzu z 12. století a hlásí se k roku 1104 (Naramce),^[8][9] kdy si knížata Oldřich a Litold rozdělili Brněnsko. Ti pozvali do tohoto kraje tzv. Černé bratry (řehole svatého Benedikta). Těm připadl jak třebíčský klášter tak i přilehlé obce a dědiny (i Nárameč). Na základě tohoto byla v roce 1104 vydána listina.

V roce 1349 byla obec zakoupena Mikulášem a Peškem z Náramče (in villis Naramcz et Unyn)^[10][11] a v roce 1370 patřila vesnice Mikulášovi z Trmačova, ten pak v roce 1373 prodal vesnici Bohuškovi z Vanče. Ten snad vybudoval v obci kamennou tvrz, která sloužila později jako sídlo vladyků. Později obec převzal Bušek z Náramče, po jehož smrti vymřel rod z Náramče. V roce 1410 pak získali Nárameč bratři Mikuláš a Zbyněk ze Stichovic, později pak Zbyněk prodal Mikulášovi Rudíkov a sám si ponechal Nárameč. V roce 1466 pak získal Nárameč Jan Konšelský z Jinošova, po němž ji pak zdědil jeho syn, který Nárameč značně zadlužil. V roce 1475 pak zakoupil Nárameč Tomáš z Kojičína, ten přikoupil roku 1493 i Jinošov. V roce 1490 však prodal Nárameč bratrům Mrakšovi, Janovi a Petrovi z Noskova a Nárameč se tak stala součástí budišovského panství.^[12]

V roce 1468 procházela krajem vojska Matyáše Korvína, bylo proto stavěno mnoho ochranných tvrzí a zdí – mezi nimi i náramečská tvrz.^[13] Budišovské panství patřilo pánům z Noskova až do roku 1560, kdy je prodal Jiří z Noskova Janovi Martinkovskému z Rozseče, ten pak roku 1572 prodal panství Václavovi Berkovi z Dubé. Berkům z Dubé patřil Budišov až do roku 1644, kdy Matěj Ferdinand František hrabě Berka z Dubé náhle bezdětný zemřel a Budišov tak zdědila jeho matka Františka Berchtovna z Fürstenberka a ta roku 1645 odkázala Budišov svému synovci Bedřichovi Rudolfovi z Fürstenberka. Fürstenberkové však po soudních přích byly roku 1710 donuceni navrátit Budišov Rozalii Kinské rozené Berkovně z Dubé, po ní pak dědictvím nabyl Budišov Václav Albrecht z Vrbna-Bruntálu. Ten pak roku 1715 prodal Budišov Anně z Paaru, v roce 1768 zaměnili Paarové Budišov za Kardašovu Řečici a novým majitel se stal baron Jungwirth. V roce 1764 Jungwirthovi prodali Budišov Jáchymovi Stettenhofenovi, jeho dcera si vzala Vincence Barattu, v roce 1883 se stal majitelem panství Richard Baratta Dragono.^[14]

V 16. století pak náramečská tvrz spustla a později ji získali hrabata z Fürstenberka, kteří tvrz prodali rodině Tůmových, v jejichž vlastnictví je dosud.^[5]

V roce 1874 byla dokončena stavba náramečské školy,^[12] v tomto roce se také Nárameč osamostatnila od Budišova a zvolila si vlastní zastupitelstvo a starostu. V roce 1892 bylo v Náramči ukončeno mlynářské řemeslo zrušením mlýna, který byl v obci od roku 1762. V roce 1904 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů^[13] a Národní jednota^[12] a v roce 1909 byla postavena nová škola uprostřed obce (v patře byly dvě třídy, kabinet, v přízemí byl byt správce školy a učitele a další třída). V roce 1921 byl před školou postaven pomník vojákům obce padlým za první světové války, o šest let později proběhla v obci elektrifikace a v roce 1943 byla Nárameč spojena telefonní linkou a s budišovskou poštou.^[13]

Roku 1948 byl zřízen místní rozhlas. V roce 1952 bylo zřízeno JZD, to pak bylo roku 1975 sloučeno s JZD v Budišově, Kamenné, Studnicích, Rohách a Hodově. Roku 1968 pak byla zahájena stavba kulturního domu, který byl dokončen v roce 1972. V roce 1978 byla zrušena škola v Náramči. Roku 1997 byl v obci rozveden telefon a v roce 2000 bylo dokončena víceúčelové hřiště a také obec získala právo používat znak a prapor. V roce 2001 byla obec plynofikována a v roce 2002 byl dokončen rozvod vodovodu.^[13] V roce 2021 byly prodány zasíťované pozemky pro stavbu nových domů na území vesnice.^[15]

Do roku 1849 patřila Nárameč do budišovského panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1874 patřila Nárameč pod Budišov a mezi lety 1980 a 1990 byla obec začleněna opět pod Budišov, následně se obec osamostatnila.^[18][19] Od roku 1964 byla součástí Náramče vesnice Valdíkov.^[4][19]

Jsou známy dvě náramečské pečetě. První, která má po obvodu nápis „PECET DIEDINI NARAMECZ“ nemá letopočet. Je na ní vyobrazena věž s prolomenou bránou, dvěma okny a stínkami. Z věže vyrůstá strom (stejně jako na znaku) a na každé straně je květina. Na té druhé je zvonička a dřevěný kříž. Po obvodu je nápis „1772 PEČEŤ POČEST. OBCE NÁRAMECKÉ.“^[12]

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 27. března 2000.^[20]

Znak Náramče vychází z první pečetě – je na ní věž, z jejíhož cimbuří vyrůstá strom (nejspíše znázorňuje živou současnost a budoucnosti (rostoucí strom), vyrůstající z minulosti (věž). V místě brány se nachází uťatá ruka, která byla znakem vladyků z Náramče, kteří obec vlastnili ve 14. a 15. století.

Po komunálních volbách roku 2006 byla starostkou zvolena Ing. Ludmila Jelínková.

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (74 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (32 hlasů) a třetí místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů). Volební účast byla 66,22 %, tj. 196 ze 296 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (142 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (49 hlasů). Volební účast byla 65,08 %, tj. 192 ze 295 oprávněných voličů.^[33]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (95 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (43 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (16 hlasů). Volební účast byla 69,26 %, tj. 196 ze 283 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (124 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (81 hlasů). Volební účast byla 73,84 %, tj. 206 ze 279 oprávněných voličů.^[34]

V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (79 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (64 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (30 hlasů). Volební účast byla 71,82 %, tj. 209 ze 291 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (118 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (91 hlasů). Volební účast byla 73,59 %, tj. 209 ze 284 oprávněných voličů.^[35]

• Kamennou tvrz, vybudovanou v letech 1373 až 1379, nechal postavit nejspíše Bohušek z Vanče (tehdejší majitel obce). V 16. století tvrz zpustla a po vystřídání několika majitelů připadla hrabatům z Fürstenberka. Jako pustá se uvádí již v roce 1561. Hrabata z Fürstenberka ji v roce 1690 prodali rodině Tůmových, která ji opravila a přizpůsobila k bydlení a obývá ji i dnes.^[36]
• Kaplička uprostřed obce byla postavena v 18. století a je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému. Stojí u ní nejstarší náramečský kříž z kamene vystavěný v roce 1840. Od roku 1998 je zde také nová čekárna pro zastávku autobusů.^[37]
• Pomník padlým byl odhalen při slavnosti roku 1920. Je zasvěcený šestnácti náramečským vojínům padlým za první světové války. Nejdříve se nacházel před budovou školy, poté byl v roce 1977 přemístěn do parčíku na návsi.^[37]
• Na rybníku Gbel v obci jsou vyřezávané dřevěné figury, jejich autorem je občan Náramče Marian Trojan^[15]

• Miloš Chmelíček (1924–2020), český gynekolog
• Růžena Jelínková (1917–2009), operní pěvkyně a herečka
• Karel Komínek (1895–?), legionář
• Aleš Křeček (* 1971), profesionální fotbalový trenér
• Jaroslav Nováček (* 1926), architekt
• Jitka Boho (* 1991), modelka, Miss ČR
• Karel Zahrádka (1915–2009)

• Nárameč
•  
  Kaple v obci
•  
  Tvrz
•  
  Rybník
•  
  Stavení čp. 37
•  
  Fotbalové hřiště

• Římskokatolická farnost Budišov u Třebíče
• FC Budišov-Nárameč
• Nárameč (tvrz)

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Nárameč na Wikimedia Commons
•   Encyklopedické heslo Nárameč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Seznam prací o obci Nárameč v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Oficiální stránky
• Nárameč v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)