Murad III.

Murad III. (4. července 1546, Manisa či Bozdağan – 15. či 16. ledna 1595, palác Topkapi, Istanbul, Osmanská říše, česky zastarale též Murat či Amurat) byl osmanským sultánem od roku 1574 až do své smrti. Murad III. začal svou vládu tím, že nechal uškrtit svých pět mladších bratrů. Jeho vláda byla silně ovlivňována intrikami harému, zejména podléhal své matce Nurbanu Sultan a později také své hlavní ženě Safiye Sultan.

Murad III.
Narození	4. července 1546 Manisa
Úmrtí	16. ledna 1595 (ve věku 48 let) Istanbul
Místo pohřbení	hrobka Murada III.
Bydliště	Palác Topkapi
Povolání	vládce
Nábož. vyznání	sunnitský islám
Partner(ka)	Safiye Sultan Şemsiruhsar Hatun Nazperver Sultan
Děti	Mehmed III. Ayshe Sultan Fahriye Sultan Fatma Sultan Mihrimah Sultan (dcera Murada III.) Hümaşah Sultan
Rodiče	Selim II. a Nurbanu haseki Sultan
Rod	Osmanská dynastie
Příbuzní	Şehzade Abdullah, Ismihan Sultan, Fatma Sultan, Şah Sultan a Gevherhan Sultan (sourozenci) Ahmed I., Mustafa I., Şehzade Yahya, Şehzade Mahmud, Dilruba Sultan, Hatice Sultan, Şehzade Selim, Ayşe Sultan a Beyhan Sultan (vnoučata)
Funkce	osmanský sultán (1574–1595)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podobně jako jeho otec Selim II. aktivně nevládl, prakticky veškeré výkonné pravomoci za něj ze začátku jeho vládnutí prováděl schopný velký vezír Mehmed Paša Sokolović, který byl dosazen již za vlády jeho dědečka Sulejmana I. Sám Murad III. však neměl velkou důvěru k tomuto velkovezírovi a ani nelitoval jeho zavraždění v roce 1579. Jeho panování poznamenaly války s Habsburky a Safíovci, osmanský hospodářský pokles a rozklad institucí. Zároveň byl ale i velkým příznivcem umění, zvláště miniatur a knih.

Zajímavostí je jeho diplomatická spolupráce a korespondence s anglickou královnou Alžbětou I., zejména díky společnému nepřátelství ke katolickému Španělsku. Dokonce se uvažovalo o úzkém spojenectví při anglo-španělské válce.