Motol

Název Motol je ve spisovné češtině rodu mužského neživotného (ten Motol).^[5] Dříve se někdy vyskytoval také tvar Motoly, vytvořený podle Šmilauera patrně Palackým, a to bez znalosti místního úzu analogicky k podobným českým názvům (něm. Hlubočep – čes. Hlubočepy apod.).^[6] Kanonická příručka o místních jménech v Čechách (Profous: Místní jména v Čechách) tvar Motoly vůbec nezachycuje.^[7]

 

V Motole se nenachází, na rozdíl od jiných pražských čtvrtí, sídliště, nebo nějaká rozsáhlejší bytová zástavba. Kolem původní vesnice tak zůstaly louky, na nichž postupně vyrostla vozovna, hotel Golf, motolská nemocnice a malé sídliště Na Homolce, které je ovšem od Motola samotného poměrně daleko. Právě výše zmíněná nemocnice spolu s nedalekým krematoriem je pro celou čtvrť nejvýznamnější. Poblíž krematoria se nachází přírodní památka Kalvárie v Motole.

Na Motolském potoku byla také zřízena soustava rybníků, některé z nich slouží v zimě k bruslení a v létě ke koupání. V areálu tramvajové vozovny byla také zřízena střední škola a učiliště.

Vznik Motola se datuje někam do středověku. V 17. století částečně i zde probíhala Bitva na Bílé hoře, přešly tudy bojující armády. K Praze byla vesnice připojena roku 1922 při vzniku Velké Prahy, jako její okrajová část. V roce 1938 sem byla zavedena tramvajová doprava a vybudována vozovna, po válce si nárůst dopravy vynutil modernizaci Plzeňské ulice a její pozdější přemostění tangenciální komunikací Na Vidouli – Vypich.

Za německé okupace byl na svahu pod Vypichem postaven vojenský lazaret s rozsáhlými přízemními pavilony, které až do 60. let využívala fakultní nemocnice, ustavená po roce 1945. Ta byla na konci let osmdesátých rozšířena do dnešní podoby.

Další stavby

• Motolský pivovar

Motol je důležitý dopravní uzel pro přiléhající čtvrtě jako jsou Řepy a Jihozápadní město. Spoje autobusové kopírují ty silniční, linky autobusů vedou po čtyřproudých silnicích do okolních čtvrtí, do starého Motola jezdí ale minimum spojů. V současnosti vybudované prodloužení trasy metra A z Dejvické ukončuje linku ve stanici Nemocnice Motol. Varianta prodloužení do Řep (s odbočkou na Zličín) a dále k letišti Ruzyně je odložena na neurčito z důvodu finanční nákladnosti. Spojení s letištěm by mělo obstarat nové prodloužení tramvajové trati, případně vlak.

•  
  Motolský zámeček
•  
  Motolské krematorium
•  
  Plzeňská ulice v Motole
•  
  Plzeňská ulice u zastávky Krematorium Motol
•  
  Fakultní nemocnice v Motole
•  
•  
  Stanice metra Nemocnice Motol

• Břevnov
• Bílá Hora
• Řepy
• Jihozápadní Město
• Košíře
• Smíchov

• PODLAHA, Antonín. Posvátná místa Království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém : díl 5.. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1911. (Posvátná místa Království českého). Dostupné online. Kapitola Kaple sv. Kříže „v Háji“ u Motola, s. 112–115. 
• PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy, Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

• Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Motole

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Motol na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Motol
• Katastrální mapa Motol na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]