Morane-Saulnier P

Morane-Saulnier Typ P přímo navazoval na předchozí konstrukce Morane-Saulnier L a Morane-Saulnier LA. Od svého předchůdce Typu LA se odlišoval výkonnějším rotačním devítiválcem Le Rhône 9Jb o výkonu 81 kW s účinnější dvoulistou vrtulí a novou konstrukcí trupu.

Type P byl stavěn ve dvou základních variantách. Většinu produkce tvořily dvoumístné průzkumné a pozorovací letouny vyzbrojené pohyblivým kulometem Lewis ráže 7,7 mm nad křídlem, který ovládal pilot a stejnou pohyblivou zbraní pro pozorovatele k obraně zadní polosféry.

Méně početnou sériovou verzí byl jednomístný stíhací letoun vyzbrojený jedním nebo dvěma synchronizovanými kulomety Vickers ráže 7,7 mm instalovanými na hřbetě trupu před pilotem.^[zdroj⁠?!] Jednomístná varianta měla pilotní kabinu pro dodržení těžiště posunutu vzad a křídlo bylo posazeno níže.^[zdroj⁠?!] Obě varianty Aéronautique militaire vedlo jako typ MoS.21. U prvních strojů MoS.21 se vyskytovaly rozdílně dole vykrojené kryty motorů i různě velké vrtulové kužely.

Pro nedostatek pohonných jednotek Le Rhône 9Jb byly do draků Type P instalovány méně výkonné motory Le Rhône 9C o výkonu 59 kW. U Aéronautique militaire nesly označení MoS.24.

Již v roce 1916 byl drak Type P technologicky modernizován a motor Le Rhône 9Jb obdržel celistvý kruhový kryt s větracím otvorem na levé straně. Vrtulový kužel již nebyl používán. Vojenské označení bylo změněno na MoS.26.

U Aéronautique militaire Type P sloužil u stíhacích escadrille N 12, N 124 a N 314 a průzkumných nebo smíšených MS 140, MS 215, N 67, N 79, F 203, F 206, C 207, F 215 a F 218.^[2] Výhradní výzbroj tvořil u letek MS 410 a MS 215, zatímco u dalších jednotek ve výzbroji doplňoval jiné typy letounů.^[3] Na podzim 1916 přestával jako zastarávající vyhovovat bojovým operacím, v létě následujícího roku již ve stavu francouzského letectva bylo jen cca 100 operačních kusů. Další exempláře Type P sloužily k výcviku, nebo tvořily zálohy. U escadrill MS 140 a MS 215 vydržely v operační službě do začátku roku 1918, než u nich byly nahrazeny typem SPAD S.XVI.^[3]

Několik kusů bylo dodáno carskému Rusku, kde však pro neoblíbenost záhy přešly od bojových útvarů k leteckým školám.

Většího exportního úspěchu dosáhly ve Spojeném království, jehož RFC převzalo postupně 116 strojů Morane-Saulnier Type P. Dodávky byly zahájeny již v roce 1916 a sloužily například u perutí č. 1 a č. 3, převážně jako fotoprůzkumné. U 3. peruti RFC je doložena instalace kulometu Lewis na křídle za pomoci lafety Foster.^[4] Od roku 1917 přecházely k výcviku, zejména u 1. záložní výcvikové peruti (1. Reserve Training Squadron) v Gosportu a 1. etapní pilotní škole (No. 1 Aircraft Depot Pilot School) ve francouzském Saint-Omer.

V roce 1919 byly obě varianty Typ P po jednom kusu vyvezeny do Japonska a Brazílie.

 

• Brazílie  Brazílie^[5]
  • Brazilské letectvo^[zdroj⁠?!] (1 kus)
•   Francie
  • Aéronautique militaire
•   Japonsko^[5]
  • Japonské císařské armádní letectvo^[zdroj⁠?!] (1 kus)
• Ruské impérium  Ruské impérium
  • Letectvo carského Ruska
• Spojené království  Spojené království
  • Royal Flying Corps

Údaje platí pro dvoumístnou průzkumnou verzi MoS.21^[1][5]

• Osádka: 2 (pilot a pozorovatel)
• Rozpětí: 11,16 m
• Délka: 7,18 m
• Výška: 3,47 m
• Nosná plocha: 18 m²
• Prázdná hmotnost: 433 kg
• Vzletová hmotnost: 730 kg
• Pohonná jednotka: 1 × rotační motor Le Rhône 9Jb
• Výkon pohonné jednotky: 110 hp (82 kW)

• Maximální rychlost u země: 162 km/h
• Cestovní rychlost: 145 km/h
• Vytrvalost: 4 h
• Dolet: 375 km
• Dostup: 4 800 m
• Výstup do 2 000 m: 8 min a 45 s

• 1 × synchronizovaný kulomet Vickers ráže 7,7 mm
• 1 × pohyblivý kulomet Lewis ráže 7,7 mm

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Morane-Saulnier P na anglické Wikipedii.

• BALOUS, Miroslav. Morane-Saulnier Type P. Letectví a kosmonautika. Červen 2015, roč. 91., čís. 6, s. 56 a 57. ISSN 0024-1156. 
• BRUCE, J.M. The Aeroplanes of the Royal Flying Corps (Military Wing). London: Putnam, 1982. ISBN 0-370-30084-X. (anglicky) 
• DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Morane-Saulnier Type P, s. 323–326. (anglicky) 
• NĚMEČEK, Václav. Vojenská letadla 1. Praha: Naše vojsko, 1989. 260 s. ISBN 80-206-0115-5. S. 230 a 231. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Morane-Saulnier P na Wikimedia Commons
• (anglicky) Morane-Saulnier
• Morane-Saulnier P na www.valka.cz