[go: up one dir, main page]

Mistrovství světa ve fotbale 1934

Mistrovství světa ve fotbale 1934 bylo druhým mistrovstvím světa v dějinách fotbalu. Pořadatelskou zemí byla 9. října 1932 na kongresu FIFA ve Stockholmu zvolena Itálie. Bylo to první mistrovství světa, na které se týmy (včetně domácího mužstva) musely kvalifikovat. Závěrečného turnaje se zúčastnilo 16 celků. Turnaj se konal od 27. května do 10. června 1934, kdy bylo odehráno finále mezi mužstvy ItálieČeskoslovenska. Po rozhodčím Ivanem Eklindem proitalsky vedeném finálovém utkání nakonec vyhráli Italové v prodloužení 2 : 1 a získali svůj první titul mistrů světa. Většina sportovních novin psala, že ze strany Itálie to nebyl fair play.[2] Na bronzové příčce se umístila reprezentace Německa poté, co porazila v boji o třetí místo Rakousko 3 : 2.[3] Celkem padlo na turnaji 70 branek, což je v průměru 4,1 branky na zápas. Nejlepším střelcem mistrovství se stal s pěti brankami československý reprezentant Oldřich Nejedlý, jemuž se jako jedinému na tomto šampionátu podařilo v utkání s Německem vsítit hattrick, který však byl oficiálně uznán FIFA až po 72 letech.[4]

Mistrovství světa ve fotbale 1934
černobílá fotografie, fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále MS ve fotbale 1934 nad Československem
Fotbalisté Itálie oslavují vítězství ve finále
Podrobnosti o turnaji
Pořadatel Itálie
Datum konání27. května - 10. června
Počet týmů32 (kvalifikace)
16 (závěrečný turnaj)
Počet stadionů8 (v 8 městech)
Pořadí
Vítěz Itálie
(1. titul)
2. místoČeskoslovensko Československo
3. místoNěmecká říše Německo
4. místoRakousko Rakousko
Statistika turnaje
Počet zápasů17
Počet gólů70 (4,12 na zápas)
Návštěvnost363 000 (21 353 na zápas)
Nejlepší střelecČeskoslovensko Oldřich Nejedlý (5 branek)
Nejlepší hráč Giuseppe Meazza[1]
Mistrovství světa ve fotbale
1930
1938

Mezi hvězdy tohoto mistrovství světa se řadí: Giampiero Combi, Giuseppe Meazza (oba Itálie), František Plánička, Oldřich Nejedlý (oba Československo), Matthias Sindelar, Josef Bican (oba Rakousko).

Mistrovství světa 1934 doprovázela řada okolností, které vedly mnohé pozorovatele k názoru, že byl celkový výsledek do značné míry ovlivněn ve prospěch domácího týmu fašistické Itálie. Josef Bican tvrdil až do své smrti v roce 2001, že rozhodčí klíčových zápasů mužstev Rakouska (zvaného Wunderteam) a Československa proti Itálii, švédský občan Ivan Eklind, byl italským diktátorem Benitem Mussolinim podplacen.[5]

Oficiální míč tohoto MS se jmenoval Federale 102.[6]

Stupně vítězů

editovat
Zlato Zlatá medaile  Stříbro Stříbrná medaile  Bronz Bronzová medaile  4. místo
  Itálie Československo  Československo Německá říše  Německo Rakousko  Rakousko

Kandidáti na pořadatelství

editovat
černobílá fotografie, hráči Nizozemska a Švýcarska se připravují na hřišti na vzájemný zápas na MS ve fotbale 1934 
Příprava k zápasu Nizozemsko vs. Švýcarsko

Po dlouhém rozhodovacím procesu, během kterého se výkonný výbor FIFA sešel celkem osmkrát,[7] byla 9. října 1932 na zasedání ve Stockholmu jako pořadatelská země vybrána Itálie.[8] Volba výkonného výboru FIFA nebyla provedena tajným hlasováním. Pořadatelství Itálie bylo upřednostněno před tím ve Švédsku, protože italská vláda na mistrovství vyčlenila 3,5 milionu lir.[9]

Kvalifikace

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Kvalifikace na Mistrovství světa ve fotbale 1934.
mapa kvalifikovaný zemí na MS ve fotbale 1934 
Mapa kvalifikovaných zemí na 2. mistrovství světa ve fotbale
černobílá fotografie, Angelo Schiavio střílí vítěznou branku Itálie ve finále MS ve fotbale 1934, československý brankář František Plánička neměl proti této střele šanci 
V 95. minutě finálového zápasu mistrovství světa 1934 Itálie - Československo vstřelil Angelo Schiavio vítěznou branku Italů, československý brankář František Plánička neměl proti této střele šanci

Kvalifikace se účastnilo 32 fotbalových reprezentací, které bojovaly o 16 míst na závěrečném turnaji.[10] Turnaje se neúčastnily některé kvalitní celky. Uruguay, mistr světa z předešlého šampionátu, se odmítla účastnit na protest proti zamítnutí účasti některých evropských zemí kvůli obtížnému cestování na předešlé mistrovství v Uruguayi. MS ve fotbale 1934 je tak jediným mistrovstvím, kterého se vítěz předešlého MS nezúčastnil.[11][12] Šampionátu se také neúčastnily reprezentace zemí Spojeného království, které v té době dobrovolně nebyly členy FIFA. FIFA přesto Anglii a Skotsku nabídla účast na závěrečném turnaji, aniž by musely projít kvalifikací.[13] Tento návrh byl však Brity ostře zamítnut. Člen výkonného výboru britské fotbalové asociace Charles Sutcliffe nazval celé mistrovství "vtipem" a prohlásil, že "národní asociace Anglie, Skotska, Walesu a Irska mají co dělat na svém mezinárodním mistrovství, které mu připadá mnohem lepší než to v Římě".[14]

Přestože byla Itálie hostitelskou zemí, tak se musela probojovat kvalifikací.[10] Skupiny v kvalifikaci byly uspořádány podle zeměpisné polohy zemí. Argentina a Brazílie postoupily automaticky, protože Chile a Peru odstoupily.[15]

12 ze 16 skupin bylo v Evropě, tři v Americe a jedna byla přidělena Africe a Asii. Jen deset ze 32 týmů nebylo z Evropy, z nichž se čtyři kvalifikovaly (Brazílie, Argentina, Spojené státy americké a Egypt, který byl první africkou zemí, která se kvalifikovala na MS ve fotbale). Poslední kvalifikační utkání o poslední místo na MS se hrálo v Římě jen tři dny před zahájením šampionátu mezi Spojenými státy a Mexikem.

Deset z kvalifikovaných týmů se MS účastnilo poprvé.[16] Devět z nich bylo z Evropy (Itálie, Německo, Španělsko, Nizozemsko, Maďarsko, Československo, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko).[16] Desátým byl Egypt, který po tomto MS kvalifikoval až na MS ve fotbale 1990 v Itálii.

Kvalifikované týmy

editovat
Vlajka Stát [1] Archivováno 5. 9. 2015 na Wayback Machine. Soupisky
Belgie  Belgie (Evropa) [2] Archivováno 6. 7. 2020 na Wayback Machine.
Rakousko  Rakousko (Evropa) [3] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
Švédsko  Švédsko (Evropa) [4] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Itálie (Evropa) [5] Archivováno 2. 11. 2015 na Wayback Machine.
Švýcarsko  Švýcarsko (Evropa) [6] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Československo  Československo (Evropa) [7] Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine.
Nizozemsko  Nizozemsko (Evropa) [8] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Francie  Francie (Evropa) [9] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Španělsko (Evropa) [10] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
Německá říše  Německo (Evropa) [11] Archivováno 3. 10. 2015 na Wayback Machine.
  Maďarsko (Evropa) [12] Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine.
Rumunsko  Rumunsko (Evropa) [13] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
  USA (Severní Amerika) [14] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Brazílie (Jižní Amerika) [15] Archivováno 7. 3. 2016 na Wayback Machine.
Argentina  Argentina (Jižní Amerika) [16] Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine.
  Egypt (Afrika) [17] Archivováno 2. 6. 2016 na Wayback Machine.

Stadiony

editovat
Bologna Florencie Janov
Stadio Littoriale Stadio Giovanni Berta Stadio Luigi Ferraris
Kapacita: 50 100 Kapacita: 47 290 Kapacita: 36 703
     
Milán
Stadio San Siro
Kapacita: 55 000
 
Turín
Stadio Benito Mussolini
Kapacita: 28 140
 
Neapol Řím Terst
Stadio Giorgio Ascarelli Stadio Nazionale PNF Stadio Littorio
Kapacita: 40 000 Kapacita: 47 300 Kapacita: 8 000
     

Výsledky

editovat

První kolo

editovat
27. května 1934
16:30
Itálie   7 : 1   USA Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 13 000
rozhodčí: Švýcarsko  René Mercet
Schiavio Gól  18'29'64'
Orsi Gól  20'69'
Ferrari Gól  63'
Meazza Gól  90'
Report Donelli Gól  57'

27. května 1934
16:30
Španělsko   3 : 1   Brazílie Stadio Luigi Ferraris, Janov
diváci: 25 000
rozhodčí: Německá říše  Alfred Birlem
Iraragorri Gól  18' (pen.)
Lángara Gól  29'
Report Leônidas Gól  55'

27. května 1934
16:30
Maďarsko   4 : 2   Egypt Stadio Giorgio Ascarelli, Neapol
diváci: 12 000
rozhodčí:   Rinaldo Barlassina
Teleki Gól  11'
Toldi Gól  27'61'
Vincze Gól  53'
Report Fawzi Gól  31'39'

27. května 1934
16:30
Švýcarsko Švýcarsko  3 : 2 Nizozemsko  Nizozemsko Stadio San Siro, Milán
diváci: 40 000
rozhodčí: Švédsko  Ivan Eklind
Kielholz Gól  7'43'
Abegglen Gól  69'
Report Smit Gól  19'
Vente Gól  84'

27. května 1934
16:30
Československo Československo  2 : 1 Rumunsko  Rumunsko Stadio Littorio, Terst
diváci: 8 000
rozhodčí: Belgie  Jean Langenus
Puč Gól  50'
Nejedlý Gól  67'
Report Dobay Gól  11'

27. května 1934
16:30
Švédsko Švédsko  3 : 2 Argentina  Argentina Stadio Littoriale, Bologna
diváci: 15 000
rozhodčí: Rakousko  Eugen Braun
Jonasson Gól  9'67'
Kroon Gól  79'
Report Belis Gól  4'
Galateo Gól  48'

27. května 1934
16:30
Rakousko Rakousko  3 : 2 (PP) Francie  Francie Stadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 20 000
rozhodčí: Nizozemsko  Johannes van Moorsel
Sindelar Gól  44'
Schall Gól  93'
Bican Gól  109'
Report Nicolas Gól  18'
Verriest Gól  116' (pen.)

27. května 1934
16:30
Německo Německá říše  5 : 2 Belgie  Belgie Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 8 000
rozhodčí:   Francesco Mattea
Kobierski Gól  25'
Siffling Gól  49'
Conen Gól  66'70'87'
Report Voorhoof Gól  29'43'

Čtvrtfinále

editovat
31. května 1934
16:30
Rakousko Rakousko  2 : 1   Maďarsko Stadio Littoriale, Bologna
diváci: 25 000
rozhodčí:   Francesco Mattea
Horvath Gól  8'
Zischek Gól  51'
Report Sárosi Gól  60' (pen.)

31. května 1934
16:30
Itálie   1 : 1 (PP)   Španělsko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 35 000
rozhodčí: Belgie  Louis Baert
Ferrari Gól  44' Report Regueiro Gól  30'

31. května 1934
16:30
Německo Německá říše  2 : 1 Švédsko  Švédsko Stadio San Siro, Milán
diváci: 15 000
rozhodčí:   Rinaldo Barlassina
Hohmann Gól  60'63' Report Dunker Gól  82'

31. května 1934
16:30
Československo Československo  3 : 2 Švýcarsko  Švýcarsko Stadio Benito Mussolini, Turín
diváci: 12 000
rozhodčí: Rakousko  Alois Beranek
Svoboda Gól  24'
Sobotka Gól  49'
Nejedlý Gól  82'
Report Kielholz Gól  18'
Jaeggi Gól  78'

Opakovaný zápas:

1. června 1934
16:30
Itálie   1 : 0   Španělsko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí: Švýcarsko  René Mercet
Meazza Gól  11' Report

Semifinále

editovat
3. června 1934
16:30
Itálie   1 : 0 Rakousko  Rakousko Stadio San Siro, Milán
diváci: 60 000
rozhodčí: Švédsko  Ivan Eklind
Guaita Gól  19' Report

3. června 1934
16:30
Československo Československo  3 : 1 Německá říše  Německo Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 10 000
rozhodčí:   Rinaldo Barlassina
Nejedlý Gól  19'71'80' Report Noack Gól  62'

Zápas o bronz

editovat
7. června 1934
18:00
Německo Německá říše  3 : 2 Rakousko  Rakousko Stadio Giovanni Berta, Florencie
diváci: 45 000
rozhodčí: Švýcarsko  René Mercet
Lehner Gól  1'42'
Conen Gól  27'
Report Horvath Gól  28'
Sesta Gól  54'

Finále

editovat
10. června 1934
17:30
Itálie   2 : 1 (PP) Československo  Československo Stadio Nazionale PNF, Řím
diváci: 45 000
rozhodčí: Švédsko  Ivan Eklind
Orsi Gól  81'
Schiavio Gól  95'
Report Puč Gól  71'

Vítěz

editovat
Mistrovství světa ve fotbale 1934
 
Itálie

Střelci

editovat

S pěti góly byl nejlepším střelcem turnaje Oldřich Nejedlý. Bylo vstřeleno celkem 70 gólů 45 hráči, žádný z gólů nebyl vlastní.

5 gólů
4 góly
3 góly
2 góly
1 gól

Reference

editovat
  1. World Cup Best Players (Golden Ball) [online]. Topend Sports [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. HÁJEK, Adam. Když píská Mussolini aneb fotbal jako hra diktátorů a důvod pro válku [online]. iDNES.cz, 2010-06-16 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  3. Mistrovství světa ve fotbale 1934, Itálie [online]. Fotbalová historie [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-04. 
  4. SAIVER, Filip. Nejedlému uznali hattrick po 72 letech [online]. iDNES.cz, 2006-11-11 [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. 
  5. MEHROTRA, Aakriti. Fascism and Football: How Italy won the 1934 and 1938 World Cup [online]. Outside of the Boot [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-30. (anglicky) 
  6. FIFA World Cup 1934 Italy. Federale 102 [online]. WorldCupBalls.info [cit. 2018-09-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. FREDDI, Cris. Complete Book of the World Cup 2006. Londýn: HarperCollins, 2006. Dostupné online. ISBN 0-00-722916-X. S. 15. (anglicky) 
  8. HUNT, Chris. World Cup Stories: The History of the FIFA World Cup. Ware: Interact, 2006. ISBN 978-0-9549819-2-1. S. 23. (anglicky) 
  9. GOLDBLATT, David. The Ball is Round: A Global History of Football. Londýn: Penguin, 2007. ISBN 978-0-14-101582-8. S. 225. (anglicky) 
  10. a b Hunt 2006, str. 23.
  11. Freddi 2006, str. 15.
  12. GLANVILLE, Brian. The Story of the World Cup. Londýn: Faber and Faber, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-571-22944-4. S. 25. (anglicky) 
  13. BECK, Peter J. British Society of Sports History [online]. FIFA, 1999 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-02. (anglicky) 
  14. TAYLOR, Matthew. The Leaguers: The Making of Professional Football in England 1900-1939. Liverpool: Liverpool University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 9781781387030. S. 217. (anglicky) 
  15. CROUCH, Terry. The World Cup: The Complete History. Londýn: Aurum, 2002. Dostupné online. ISBN 978-1-85410-843-2. S. 14. (anglicky) 
  16. a b FIFA World Cup: Milestones, facts & figures. Statistical Kit 7 [online]. FIFA, 2013-03-26 [cit. 2018-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat