Miloš Forman

 

Narodil se v protestantské rodině Anny Formanové (rozené Švábové) a Rudolfa Formana, středoškolského učitele. Matka provozovala hotel u Máchova jezera. Jeho pravým otcem však byl pražský architekt židovského původu Otto Kohn,^[4] o čemž se však Miloš Forman dozvěděl až po válce. Mládí prožil Miloš Forman v rodné Čáslavi a zčásti také v penzionu Rut ve Starých Splavech. Hotel a penzion fungovaly jen v létě, na zimu se rodina vracela do Čáslavi.^[5]

Jako dítě přišel o oba rodiče. Otec byl zatčen pro své členství v odbojové skupině, matka pro falešné udání ve spojitosti s protinacistickými letáky. Než byla matka zatčena, odstěhovala se s dětmi do Starých Splavů. Tam Miloš musel chodit do německé školy, protože tam česká škola tehdy nebyla. Neuměl dobře německy a spolužáci mu to dávali natolik znát, že se matka a její dva synové raději vrátili do Čáslavi.^[5] Oba rodiče byli po několik roků vězněni. Se svou matkou se setkal pouze jednou krátce v Petschkově paláci v Praze. Matka 1. března 1943 zemřela na tyfus v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau.^[6] Otec zemřel v koncentračním táboře Mittelbau-Dora 10. května 1944.^[7][8]

Miloš Forman poté vyrůstal u příbuzných^[9] v Náchodě^[10] a v Poděbradech v internátní škole Středočeské koleje krále Jiřího. Zde byli jeho spolužáky Václav Havel, bratři Mašínové a Zbyněk Janata. Po válce se osiřelí Miloš a jeho bratr Pavel, jenž byl o dvanáct let starší, vrátili do penzionu Rut ve Starých Splavech a začali jej opravovat. Po znárodnění v roce 1948 o penzion přišli. Miloš měl možnost dále bydlet v jedné z místností v penzionu, ale když roku 1953 dosáhl plnoletosti, musel se odstěhovat. Jejich nejstarší bratr Blahoslav (*1917) zahynul v roce 1960 v Nízkých Tatrách během výpravy turistického oddílu ZŠ v Čáslavi, kde působil jako učitel.^[11]

Rodina Formanova získala penzion ve Starých Splavech zpět v roce 1991 v restituci.^[12]

Forman vystudoval scenáristiku na pražské Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění, hlavním důvodem studií bylo vyhnout se vojenské službě. Již během studií působil jako pomocný režisér a asistent Alfréda Radoka. S Alfrédem Radokem spolupracoval nejen na filmech (Dědeček automobil), ale také na představeních Laterny magiky.

Do roku 1968 natočil Miloš Forman v Československu společně s kameramanem Miroslavem Ondříčkem několik úspěšných snímků vyznačujících se sžíravým, až černo-humorným pohledem na společnost. Vzbudili pozornost již středometrážním debutem Konkurs z roku 1962 (ten byl společně se snímkem Kdyby ty muziky nebyly uveden do kin v roce 1963 jako pásmo pod názvem Konkurs). Pro něj zinscenoval s Jaroslavem Papouškem a Ivanem Passerem fiktivní konkurz v divadle Semafor. Ve stejném roce vznikl film Černý Petr. Tento film získal (k překvapení svého tvůrce) hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (tuto cenu nedostali režiséři zvučných jmen Michelangelo Antonioni, ani Jean-Luc Godard).

Dalším úspěšným filmem tandemu Forman a Ondříček byly Lásky jedné plavovlásky, černobílý film z roku 1965. Film byl nominován na ceny Oscar za nejlepší cizojazyčný film a Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.^[13] Britský filmový časopis Empire zařadil toto dílo v roce 2010 na 89. místo mezi 100 nejlepších cizojazyčných filmů všech dob.^[14] Následující film Hoří, má panenko z roku 1967 byl rovněž nominován na Oscara a umožnil Formanovi emigrovat do Spojených států.

Za normalizace legálně odešel do Spojených států, aby pokračoval ve své filmové tvorbě. Mohl tedy na svých filmech spolupracovat s českými filmaři, především s kameramanem Miroslavem Ondříčkem. Dokonce mu bylo umožněno natočit mnohé scény filmu Amadeus v Kroměříži, Praze a jejím okolí.

Ve svém prvním filmu natočeném v USA, Taking Off z roku 1971, režisér ještě uplatnil svůj „český“ přístup k americké společnosti v tehdy doznívající éře hippies. Film byl oceněn první cenou poroty na festivalu v Cannes, ale komerčně neuspěl. Významného úspěchu u diváků dosáhl Forman v roce 1975 svým dalším filmem Přelet nad kukaččím hnízdem, adaptací románu Kena Keseyho Vyhoďme ho z kola ven. Tento film americká Akademie filmových umění a věd ocenila pěti Oscary, včetně ceny za režii a nejlepší film. V dalších letech následoval úspěšný zfilmovaný muzikál Vlasy (Hair) z roku 1979, poté historické drama Ragtime podle stejnojmenného románu Edgara Lawrence Doctorowa (1981), který pojednává o příznačném rasovém konfliktu v USA v letech 1906 až 1914.

 

Film Amadeus z roku 1984 o životě a smrti hudebního skladatele 18. století Wolfganga Amadea Mozarta získal osm Oscarů včetně obou hlavních kategorií. Je jedním z divácky nejúspěšnějších Formanových filmů. Díky natáčení tohoto filmu se mohl Miloš Forman po deseti letech vrátit do své vlasti (film se natáčel mimo jiné v Kroměříži). I jeho další filmy byly úspěšné, některé z nich více u kritiků než divácky, např. Valmont (1989), což je adaptace románu Nebezpečné známosti francouzského spisovatele Choderlose de Laclos z roku 1782. Roku 1996 natočil film Lid versus Larry Flynt (s Woody Harrelsonem a Courtney Love v hlavních rolích). Za tento film byl nominován na Oscara za režii. Roku 1999 natočil životopisný film o slavném herci a avantgardním komikovi Andy Kaufmanovi Muž na měsíci. Za tento film získal Jim Carrey, herec v hlavní roli tohoto filmu, Zlatý glóbus. Roku 2000 hrál Miloš Forman ve filmu Edwarda Nortona Rabín, kněz a krásná blondýna.

Dne 31. ledna 2007 byl v Praze ve Slovanském domě uveden v české premiéře Formanův film Goyovy přízraky, natočený ve Španělsku v roce 2006. České premiéry filmu se zúčastnili herci Natalie Portmanová a Javier Bardem, kteří v něm ztvárnili dvě ze tří hlavních rolí. Dílo pojednává o posledním období života slavného španělského malíře Francisca Goyi.

V dubnu 2007 mělo v Národním divadle premiéru nové nastudování jazzové opery autorů Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra s názvem Dobře placená procházka, které Miloš Forman režíroval spolu se svým synem Petrem Formanem.

Jeho první manželkou byla v letech 1958 až 1962 Jana Brejchová. Toto manželství bylo bezdětné. Jeho synové z druhého manželství (s Věrou Křesadlovou) jsou dvojčata, divadelníci Petr a Matěj Formanovi (* 23. srpna 1964). Potřetí se oženil s výrazně mladší Martinou Zbořilovou, která o jejich seznámení vydala knihu. Měli spolu další syny, dvojčata Andrewa a Jamese Formanovy (* 12. září 1998). Žil ve městě Warren ve státě Connecticut.^[15] Patřil k příznivcům klubu Slavia Praha.^[16]

Jeho polovlastním bratrem byl matematik Joseph Kohn žijící v USA.^[17][18]

Zemřel 13. dubna 2018 ve věku 86 let v nemocnici connecticutského Danbury. Informaci zveřejnil jeho agent Dennis Aspland. Příčina úmrtí nebyla uvedena. Pohřeb se konal v úzkém kruhu nejbližších v neděli 15. dubna 2018 na hřbitově ve Warrenu.^[19][20][21]

 

Půl roku po smrti režiséra Miloše Formana bylo po něm pojmenováno Náměstí Miloše Formana, nacházející se na piazzettě před hotelem InterContinental na konci Pařížské ulice v Praze 1. Pamětní deska byla v roce 2018 odhalena také na zdi rodného domu v Čáslavi v ulici Formanova 17.

• 1955: Nechte to na mně
• 1963: Konkurs
• 1963: Kdyby ty muziky nebyly (součást pásma Konkurs)
• 1963: Černý Petr
• 1965: Lásky jedné plavovlásky
• 1967: Hoří, má panenko
• 1971: Odcházím
• 1975: Přelet nad kukaččím hnízdem (adaptace knihy Vyhoďme ho z kola ven, Kena Keseyho)
• 1979: Vlasy (muzikál)
• 1981: Ragtime (adaptace knihy Ragtime, Edgar Lawrence Doctorow)
• 1984: Amadeus (filmová adaptace stejnojmenné divadelní hry Petera Shaffera)
• 1989: Valmont (adaptace knihy Nebezpečné známosti, Choderlos de Laclos)
• 1996: Lid versus Larry Flynt (inspirováno životem Larryho Flynta, zakladatele magazínu Hustler)
• 1999: Muž na Měsíci (inspirováno životem komika Andyho Kaufmana)
• 2006: Goyovy přízraky
• 2009: Dobře placená procházka (záznam představení v Národním divadle)

• 1954: Stříbrný vítr
• 1957: Dědeček automobil
• 1986: Hořkost
• 1989: New Year's Day
• 2000: Rabín, kněz a krásná blondýna (farář Havel)
• 2009: Peklo s princeznou (čert)
• 2011: Milovaní

• DOUPOVCOVÁ, Zuzana. Ženské postavy ve filmech Miloše Formana. Brno, 2009 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Masarykova univerzita, Filozofická fakulta]]. Vedoucí práce Václav Březina. Dostupné online.
• FORMAN, Miloš; [[Jan Novák (spisovatel)|NOVÁK, Jan]]. Co já vím? aneb Co mám dělat, když je to pravda? Autobiografie Miloše Formana. Praha: Bookman, 2007. 469 s. ISBN 978-80-903455-7-7. 
• HAVLÍNOVÁ, Zdena. Realismus a autenticita filmu Lásky jedné plavovlásky: Neoformalistická analýza. Brno, 2014 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
• HAVLÍNOVÁ, Zdena. Aplikace tří metodologických teorií na film Lásky jedné plavovlásky. Brno, 2012 [cit. 2015-05-13]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Jan Špaček. Dostupné online.
• STUDENÁ, Ivana. Česká filmová tvorba Miloše Formana. Brno, 2006 [cit. 2015-05-13]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Markéta Dvořáčková. Dostupné online.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha, Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 330. 
• Audiokniha Co já vím?, vydala Audiotéka, načetl Hynek Čermák
• LUKEŠ, Jan: Miloš Forman v kostce. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2983-6

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Miloš Forman na Wikimedia Commons
•   Osoba Miloš Forman ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Miloš Forman
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Miloš Forman – oficiální stránky
• Miloš Forman na Facebooku
• Miloš Forman jak ho neznáte (rozhlasové zvuky)
• Miloš Forman v Česko-Slovenské filmové databázi
• Miloš Forman na Kinoboxu
• Miloš Forman v Internet Movie Database (anglicky)
• Miloš Forman ve Filmovém přehledu
• Miloš Forman v projektu Československý filmový zázrak – Zlatá šedesátá
• Miloš Forman v genealogickém programu Geni
• Tvůrčí skupina Drama a literatura. Miloš Forman, Jan Novák: Co já vím? Upřímný pohled na život a uměleckou dráhu světového filmového režiséra [online]. Český rozhlas Vltava, Osudy, 2022-02-25 [cit. 2022-03-05]. Dostupné online.