Max Wickenburg
Max Wickenburg, též Max von Wickenburg (21. března 1857 Vídeň – 4. února 1918 Grundlsee[1]), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský státní úředník a politik, v letech 1908–1909 ministr veřejných prací a v roce 1911 ministr vnitra Předlitavska.
| Max Wickenburg | |
|---|---|
 | |
| Ministr veřejných prací Předlitavska | |
| Ve funkci: 15. listopadu 1908 – 10. února 1909 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předseda vlády | Richard von Bienerth |
| Předchůdce | Albert Gessmann |
| Nástupce | August von Ritt |
| 21. ministr vnitra Předlitavska | |
| Ve funkci: 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911 | |
| Panovník | František Josef I. |
| Předseda vlády | Richard von Bienerth, Paul Gautsch |
| Předchůdce | Guido von Haerdtl |
| Nástupce | Karl von Heinold |
| Narození | 21. března 1857 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 4. února 1918 (ve věku 60 let) Grundlsee  Rakousko-Uhersko |
| Profese | právník |
| Commons | Max Wickenburg |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatByl synem státního úředníka a sám dlouhodobě působil ve státních službách. Ve věku pětadvaceti letech se stal okresním hejtmanem. Postupně dosáhl titulu dvorního radu v Linci a byl přednostou odborů na několika ministerstvech.[2] Vrchol jeho politické kariéry nastal, když se za vlády Richarda Bienertha stal nejprve ministrem veřejných prací jako provizorní správce rezortu. Tuto funkci zastával od 15. listopadu 1908 do 10. února 1909. Později se dodatečně stal ministrem vnitra. Post šéfa rezortu vnitra si udržel i v následující vládě Paula Gautsche. Funkci zastával v období 9. ledna 1911 – 3. listopadu 1911.[3]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Max, Graf von Wickenburg [online]. geneall.net [cit. 2013-03-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Česko má novou vládu. Exministři dostali brilianty [online]. tyden.cz [cit. 2013-03-11]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 590–591.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Max Wickenburg na Wikimedia Commons