Marcel Breuer

Pro své kolegy byl znám pod přezdívkou Lajkó (/ˈlaɪkoʊ/ LY-koh: zkomolenina jeho prostředního jména)^[2]. V 20. letech 20. století studoval na známé německé umělecké škole Staatliches Bauhaus, založenou Walterem Gropiusem po první světové válce, která zároveň představovala jednu z nejvýznamnějších architektonických staveb ve směru Bauhaus. Škola prosazovala studijní plán, který tvořily poznatky z umění, řemesel a technologie. Breuer nastoupil jako jeden z nejmladších studentů školy, Walter Gropius ho označil za talentovaného a tak posléze Marcel Breuer získal pozici vedoucího truhlářské dílny. Na škole vyučoval po boku osob, jako třeba Paul Klee, Josef Albers, či Wassily Kandinsky.

Tvořil v Berlíně, navrhoval domy a komerční prostory. Po nástupu nacistů k moci, se v 30. letech odstěhoval z Německa do Švýcarska a v roce 1936 do Londýna. V roce 1937 Gropius přijal pozici předsedy Harvardovy postgraduální školy designu a Breuer následoval svého mentora a společně vybudovali fakultu architektury. Do značné míry ovlivnily americký styl navrhování moderních domů.

Jedním z nejzachovalejších příkladů Breuerova nábytkového a interiérového designu v tomto období je Frankův dům v Pittsburghu, navržený spolu s Gropiusem jako Gesamtkunstwerk. Dále spolupracovali na designu několika domů v okolí Bostonu. Roku 1941 se jeho pracovní vztah s Gropiusem rozpadl, pravděpodobně se Breuer snažil vymanit z vlivu Gropiuse, jenž byl z dvojice architektů stále známější. Založil si vlastní architektonickou kancelář.

V roce 1946 odešel z Harvardu a založil si kancelář v New Yorku. První jeho dokončené dílo po válce byl Geller House na Long Islandu. Pro prostornou dřevěnou konstrukci byl novináři dům označen jako „dům budoucnosti“.^[3] V roce 1953 vyhrál se soutěžním návrhem pro budovu UNESCO v Paříži.

Byl průkopníkem trubkového ocelového nábytku, později začal experimentovat i s dřevem, překližkou a hliníkem. Jeho pravděpodobně nejznámějším dílem se stala tzv. Wassilyho židle (1925-26).

 

 

 

 

• Potřeby pro bydlení (Obchod s nábytkem), Curych
• Australské velvyslanectví v Paříži (1931), (jako poradenský architekt)
• Vícerodinné domy Doldertal (1935–36), apartmánové bydlení, Curych
• Pavilon Gane (1936), Bristol, Velká Británie
• Pensylvánský pavilon, Světová výstava 1939 v New Yorku (1939), New York
• Aluminum City Terrace housing project (1942–1944), New Kensington (Pensylvánie)
• Ústředna UNESCA (1953), Paříž, Francie (s Piere Luigim Nervim a Bernardem Zehrfussem)

• Muzeum amerického umění Whitneyové (1966), New York
• Centrum kampusu a garáže (1965/69), University of Massachusetts Amherst, Amherst (Massachusetts)
• Saint John's University v Collegeville (Minnesota)

• Dům sester z Baldeggu (1968–1972), Baldegg (Švýcarsko)
• Škola Bryn Mawr, nižší školní budova (70. léta), Baltimore (Maryland)
• Tovární budovy Mundipharma GmbH (1973), Limburg an der Lahn
• HUD kancelářská budova, Washington, D.C.

• Litchfield High School, Litchfield (Connecticut)
• Rozšíření Cleveland Museum of Art, Cleveland (Ohio)
• AT Tower, Cleveland (Ohio)
• IBM-Kampus v Boca Raton (Florida)
• St. Francis de Sales Parish, Muskegon (Michigan)
• Hlavní kancelář veřejné knihovny Grosse Pointe, Grosse Pointe Farms (Michigan)

• Hagerty House (1937–38), Cohasset (Massachusetts)
• Breuer House I (1938–39), Lincoln (Massachusetts)
• J. Ford House (1939), Lincoln (Massachusetts)
• Chamberlain Cottage (1940), Wayland (Massachusetts)
• Geller House, Lawrence (1945), Long Island (New York)
• Robinson House (1946–1948), Williamstown (Massachusetts)
• Breuer House II (1947–1948), New Canaan (Connecticut)
• Cape-Cod-Cottages, Wellfleet (Massachusetts): Breuer Cottage (1945-49-61), Kepes Cottage (1948–49), Edgar Stillman Cottage (1953–54), Wise Cottage (1963)

• Ausstellungshaus im MoMA-Garten (1948–1949), Pocantico Hills, Tarrytown (New York)
• Clark House (1949–51), Orange (Connecticut)
• Pack House (1950–51), Scarsdale, New York
• Dexter Ferry Cooperative House des Vassar College (1951), Poughkeepsie (New York)
• Grieco House (1954–55), Andover (Massachusetts)
• Starkey House (1954–55), Duluth (Minnesota)
• Hooper House II (1956–59), Baltimore County (Maryland)
• Stillman House IV (1964–69), Litchfield (Connecticut)

• Flaine, Francie (Návrh celého lyžařského střediska, 6000 obyvatel, od roku 1960)
• Městská část Hauts de Bayonne, Bayonne, Francie (od roku 1963 do 1974)

• 1932: Haus Harnischmacher ve Wiesbaden, Schöne Aussicht 55 (stržen)
• 1953–1955: Haus Harnischmacher II ve Wiesbaden, Schöne Aussicht 53
• 1958 Haus Willi a Marina Stähelin – Peyer in Feldmeilen / Curyšské jezero / Švýcarsko
• 1967: Haus Jacques Koerfer v Moskvě, Ascona Tessin (s Herbertem Beckhardem a Rolandem Weberem)^[4]

• Afrikanischer Stuhl
• Sun Lounge Chair, Model No. 301
• Frisierkommode und Kommode (1922, 1925)
• Lattenstühle, aus Holz (1922–24)
• Wassily-Stuhl Nr. B 3 (1925)
• Kantinenhocker B 9
• Laccio-Tische klein und groß (1927)
• Wassily-Stuhl, Klappstuhlversion (1927)
• Cesca-Stuhl und -Armsessel (1928)
• Thonet-Stenotypistentisch (typist’s desk) (1928)
• Couchtisch (1928)
• Röhrenförmige Stahlmöbel (1928–29)
• F 41 Klubsessel auf Rollen (1928–30)
• Besenschrank (1930)
• Bücherregal (1931)
• Armsessel, Modell Nr. 301 (1932–34)
• Aluminiumstuhl (1933)
• Isokon-Stuhl (1935)
• Aluminium-Chaiselongue (1935–36)
• Sperrholzmöbel, in fünf Teilen (1936–37)
• Drehstuhl „B7“

•  
  „Wassilyho“ stolička
•  
  Saint John's Abbey

Zlatá medaile AIA (anglicky AIA Gold Medal) je ocenění, které uděluje American Institute of Architects a řídí se sborem ředitelů AIA, který tuto cenu uděluje významné práci s trvalým dopadem na teorii a praxi v architektuře. Je to nejvyšší cena, kterou tento institut uděluje. V posledních letech toto ocenění zastiňuje populárnější Pritzkerova cena.

• „Form Funktion“ (lekce ze školy Bauhaus in 1923).
• „Furnishing and the Contemporary House.“ [ručně psaná práce]
• „Horizont“ (the blue horizon), n.d.
• „Das innere des Hauses“ [lekce z Delft, Nizozemí, 1931]
• Introduction to The Work of Architects Olgyay & Olgyay. New York: Reinhold, Pub. Corp., [1952].
• „Modern Architecture.“ [práce napsaná na psacím stroji]
• „Must Architecture be Sterile?“ [práce napsaná na psacím stroji]
• „On Architecture and Material.“ [článek publikovaný v Circle, 1936].
• „On a Design of a Binuclear House.“ [článek publikovaný v California Arts and Architecture (prosinec. 1943)]
• „On Paul Klee.“ [práce napsaná na psacím stroji]
• „On Reorganization of the Bauhaus in 1923.“ [práce napsaná na psacím stroji]
• Preface to Living Architecture: Egyptian, ed. By Kenenth Martin LEake. New York: Grosset & Dunlap, 1964.
• „Stuyvesant Six: A Redevelopment Study.“ Pencil Points (červen 1944).
• „Tell Me, What is Modern Architecture?“ House and Garden, duben 1940.
• „Wo stehen wir?“ [lekce v Curychu, 27, dubna 1934]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Marcel Breuer na německé Wikipedii a Marcel Breuer na slovenské Wikipedii.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcel Breuer na Wikimedia Commons
• Breuerova dokumenty digitalizovaná sbírka rukopisných poznámek, náčrtů a jiných dokumentů
• Komplexní biografie