Lysohlávka
rod hub
Lysohlávka (Psilocybe) je rod stopkovýtrusných hub s celosvětovým výskytem. Známé jsou především pro halucinogenní účinky většiny svých druhů, slangově jsou označovány jako „houbičky“;[1] název lysohlávka se však v češtině používá i pro houby z rodu Deconica, které halucinogenní látky neobsahují. Halucinogenní druhy obsahují účinné látky psilocin a psilocybin, v menší míře také slabší baeocystin a norbaeocystin, jehož psychoaktivita je však sporná. Je popsáno přes sto druhů tohoto rodu, rostoucích v různých částech světa i podmínkách.
 Lysohlávky | |
|---|---|
 Lysohlávky | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | houby (Fungi) |
| Oddělení | stopkovýtrusné houby (Basidiomycota) |
| Třída | stopkovýtrusé (Basidiomycetes) |
| Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
| Řád | lupenotvaré (Agaricales) |
| Čeleď | límcovkovité (Strophariaceae) |
| Rod | lysohlávka (Psilocybe) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Druhy
editovatLysohlávek je popsáno více, než sto druhů. Mezi ty známější patří:
- lysohlávka aztécká (Psilocybe aztecorum)
- lysohlávka azurově modrající (Psilocybe azurescens)
- lysohlávka česká (Psilocybe serbica var. bohemica)
- lysohlávka fimetaria (Psilocybe fimetaria)
- lysohlávka horská (Psilocybe montana)
- lysohlávka kopinatá (Psilocybe semilanceata)
- lysohlávka kubánská (Psilocybe cubensis)
- lysohlávka lesní (Psilocybe medullosa)
- lysohlávka mexická (Psilocybe mexicana)
- lysohlávka modrající (Psilocybe cyanescens)
- lysohlávka moravská (Psilocybe serbica var. moravica)
- lysohlávka otupělá (Psilocybe strictipes)
- lysohlávka srbská (Psilocybe serbica)
- lysohlávka tajemná (Psilocybe serbica var. arcana)
- Lokalita - Psilocybe semilanceata roste na loukách v symbióze s trávou metlicí trsnatou. Psilocybe strictipes se vyskytuje ve stejných lokalitách jako předcházející druh. Lesní druhy rostou na (hnijícím) dřevě z listnatých stromů (zřídka i na dřevě z jehličnanů).
- Modrání (zelenání) - vzácný druh Psilocybe medullosa (příbuzná Psilocybe semilanceata), který roste v lese na dřevě nemodrá (nezelená). Rovněž Psilocybe semilanceata modrá (zelená) málo. Houby modrají po poškození nebo se na nich spontánně objeví modrozelené fleky.
- Tvar klobouku (a lupenů - hlavně u nožičky) Například u Psilocybe moravica lupeny výrazně přesahují lem na kloboučku. Psilocybe bohemica mají po obvodu klobouky většinou viditelné výrůstky.
- Barva klobouku (barva výtrusů a lupenů) se mění ! Během sucha je bledá (až bílá), ve vlhku je tmavší. Podle věku - mladá houba má barvu bledší (karamelovou, jako polské cukrovinky krówky), starší je tmavší (tmavá). Klobouk je často flekatý. Barva výtrusů a lupenů je tmavě hnědá (někdy do fialova), popřípadě krémová, světlá (u mladých Psilocybe, nebo během značného sucha). Stejnou barvu mají i lupeny.
- Tvar nožičky - u některých druhů je velmi často pokřivená (také u ní jsou rhizoidy - pakořeny z mycelia)
- Gumovitost - na rozdíl od jiných hub jejich nožičky a klobouky jsou jakoby z gumy, nelámou se.
- Vůně - je specifická pro Psilocybe. Žádná jiná houba tak nevoní jako tento druh.
- Blána na klobouku - dá se stáhnout po kouscích z kloboučku (výjimečně to nejde)
Upozornění:
Existují přechodné formy Psilocybe. Proto je někdy těžké přiřadit nalezenou houbu do nějaké variety (druhu).[zdroj?]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Nejméně nebezpečnou rekreační drogou jsou lysohlávky, nejhorší je prý syntetické konopí. Radio Wave News [online]. 2017-05-24 [cit. 2017-05-25]. Dostupné online.
- ↑ SOKOLOV, Dmitrij. Psychogenní houby. 1. vyd. Trnava: SVETOZOR, 2015. 108 s. ISBN 978-80-972074-1-0. S. 97,98.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu lysohlávka na Wikimedia Commons
Taxon Psilocybe ve Wikidruzích
- Halucinogenní (psychoaktivní) houby - přednáška - RNDr. Jan Borovička, Ph.D.
- Kladivo na lysohlávky - blog - RNDr. Jan Borovička, Ph.D.
- Shroomer.cz - Fórum o houbičkách a dalších entheogenech
- Sokolov D. J.: Psychogenní houby - kniha - [1]