Lyndon B. Johnson

Lyndon Johnson se narodil 27. srpna 1908 jako první z pěti dětí. Jeho otec podnikal a byl členem texaské Sněmovny reprezentantů. Navzdory tomu měla rodina finanční problémy.^[1] Po absolvování střední školy v roce 1924 střídal různá zaměstnání, až se v roce 1926 zapsal Southwest Texas State Teachers College. Mezi lety 1928 až 1929 vyučoval na mexicko-americké škole, hluboce se jej dotkla chudoba studentů.^[2] V roce 1934 se seznámil s Lady Bird Johnsonovou, téhož roku se vzali. Narodily se jim dvě dcery.^[3]

V roce 1930 podporoval kampaň Richarda Kleberga. Po Klebergově zvolení do Kongresu pracoval jako jeho legislativní asistent a přestěhoval se do Washingtonu, D. C. Navazoval zde kontakty a v roce 1937 úspěšně kandidoval do Sněmovny reprezentantů. Profiloval se jako stoupenec Franklina Roosevelta.^[3] Mezi lety 1941-1942 sloužil šest měsíců u námořnictva.^[3] V roce 1941 rovněž kandidoval do Senátu, ale těsně prohrál.^[2] V roce 1948 kandidoval znovu a velmi těsně vyhrál. Ve funkci vydržel 12 let. V roce 1955 se stal nejmladším vůdcem většiny. I přes infarkt, jenž jej postihl v roce 1955, byl poměrně úspěšný.^[2]

V roce 1960 se snažil získat demokratickou nominaci na prezidenta, ale prohrál s Johnem F. Kennedym.^[3] Ten si jej ale vybral jako svého viceprezidenta. Johnsonovi však funkce nevyhovovala, cítil se méněcenný a měl pocit, že jej prezident ignoruje. K tomuto pocitu přispívalo i opovržení ze strany členů Kennedyho administrativy, především pak jeho bratra.^[2]

Dne 22. listopadu 1963 byl spáchán atentát na Johna F. Kennedyho. Ještě toho dne složil Johnson na palubě Air Force One přísahu a stal se 36. prezidentem Spojených států amerických.^[2] Ve své funkci se zasadil o přijetí zákona o občanských právech, jenž zakazoval diskriminaci na základě pohlaví a rasy, rovněž zakázal rasovou segregaci.^[2][3] V prezidentský volbách v roce 1964 proti Johnsonovi kandidoval Barry Goldwater. Johnson se prezentoval jako klidný a vyrovnaný, Goldwatera naopak označoval za extremistu, jenž chce zavléci zemi do jaderné války. Johnson ve volbách výrazně uspěl.^[2] Po incidentu v Tonkinském zálivu Lyndon Johnson nařídil odvetné nálety, stále však prohlašoval, že válku většího rozsahu nechce.^[2] Přes tyto sliby stále zvyšoval počet amerických vojáků ve Vietnamu, až na 550 000 v roce 1968.^[2] Po útoku partyzánů Vietkongu na americkou vojenskou základnu nařídil operaci Rolling Thunder, jenž měla zhoršit zásobování severovietnamských jednotek, avšak jejím výsledkem bylo i 182 000 mrtvých civilistů.^[4] Protože válka nevycházela dle předpokladů a Amerika měla velké ztráty a válka jen do roku 1967 stála 25 miliard dolarů, začala upadat Johnsonova popularita. Čím dál více se pořádaly, především studentské, demonstrace proti válce ve Vietnamu. Zároveň s tím se začala zhoršovat i domácí situace. Sociální problémy chudých občanů, především Afroameričanů, vedly k rozsáhlým protestům.^[2][5] Ofenzíva Tet velmi výrazně narušila veřejné mínění a snížila Johnsonovu popularitu. Souběžně s tím oznámili kandidaturu na demokratickou prezidentskou nominaci Eugene McCarthy a Robert Kennedy. 31. března 1968 Johnson v televizním projevu oznámil, že se nebude ucházet o demokratickou nominaci do prezidentských voleb.^[2]

Po skončení mandátu se odstěhoval na svůj ranč do Texasu. Otevřel svou knihovnu a sepsal paměti. Trápilo jej zhoršující se zdraví. Prodělal několik infarktů. Zemřel 22. ledna 1973 ve věku 64 let.^[2]

• Johnsonova doktrína
• Masakry v Indonésii 1965-1966

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Lyndon B. Johnson na Wikimedia Commons
•   Osoba Lyndon B. Johnson ve Wikicitátech
• Co americký prezident Lyndon Johnson udělal v srpnu 1968 po okupaci Československa? Pořad Českého rozhlasu Plus, detailní rozbor americké reakce na 21. srpen 1968.