Levoča

Levoča vznikla ze dvou původních slovanských osad, které pravděpodobně zpustošili Tataři v roce 1241. Nejstarším písemným dokladem, v němž se objevuje název Levoča (jako „Leucha“), je listina Bély IV. z roku 1249. V roce 1271 se Levoča stala hlavním městem Společenstva spišských Sasů. Již v roce 1317 je připomínána výslovně jako královské město.

Rozvoji města podstatně pomohla výsada práva skladu, udělená Levoči Karlem Robertem v roce 1321. Tato výsada nutila zahraniční kupce zůstat ve městě 15 dní a poskytnout své zboží k prodeji. Král Zikmund Lucemburský osvobodil roku 1402 levočské kupce od práva skladu v jiných městech a roku 1411 rozšířil levočské právo skladu i na domácí kupce. Roku 1419 byli Levočané osvobozeni od placení třicátků v celém Uhersku. Tím došlo k otevření neobyčejných možností svobodného obchodování.

Příznivý vývoj města vyvrcholil na přelomu 15. a 16. století a umožnil vznik takových uměleckých skvostů, jakými je dílo mistra Pavla z Levoče v městském kostele svatého Jakuba. Slibný vývoj města přerušil v 16. století rozsáhlý požár a v 17. století protihabsburské povstání. Přesto Levoča v tomto období zůstala centrem Spiše a v 19. století se stala střediskem slovenského národního obrození.

Bylo zde založeno známé Levočské lyceum, na které v roce 1844 přišli, po odvolání Ľudovíta Štúra z profesury na bratislavském lyceu, jeho žáci z Bratislavy v čele s Jankom Franciscim. Z významných slovenských básníků a národních buditelů, kteří v Levoči studovali a nebo působili je třeba připomenout Jána Botta, Janka Kráľe, Ľudovíta Kubániho, Pavla Dobšinského, dr. Vavra Šrobára, Alberta Škarvana a jiné.

• Městské části: Levočská Dolina, Levočské Lúky, Závada
• Sídliště: Pri Prameni, Rozvoj, Západ I, Západ II
• Osady: Kačelák, Levočské kúpele, Odorica, Rómska osada (v meste), Rómska osada (Levočské Lúky), Rúrová

Levoča si svou urbanistikou a hradbami zachovala charakter středověkého města. Je městskou památkovou rezervací.

Dominantou města je gotický kostel svatého Jakuba, obsahující jedenáct gotických a renesančních křídlových oltářů, včetně nejvyššího dřevěného gotického oltáře na světě (18,6 m), jehož autorem je pozdněgotický řezbář Pavel, zvaný Mistr Pavel z Levoče.^[zdroj⁠?!] Náměstí lemují renesanční domy. Kromě kostela svatého Jakuba stojí v prostoru náměstí také známá renesanční radnice. Ve městě jsou i další dva kostely s barokními interiéry, klasicistní budovy župního domu a evangelického kostela. Historické centrum obklopuje mohutný hradební systém o délce 2,5 km. Součástí opevnění jsou Košická a Polská brána nebo Prašná a Kupecká bašta.

K dalším památkám patří dům zvaný Brewerova tiskárna.

• Etela Farkašová, filosofka
• Albert Fuchs, fyzik
• Lucia Gažiová, herečka
• Július Gretzmacher, báňský inženýr
• Erika von Thellmann, herečka
• Oľga Vronská, vlastním jménem O. Wagnerová, slovenská herečka
• Petr Weiss, psycholog a sexuolog
• Ivan Rektor, neurolog

•  
  Turzův dům na náměstí
•  
  Radnice a kostel svatého Jakuba
•  
  Měšťanské domy
•  
  Evangelický kostel
•  
  Kostel Svatého Jakuba
•  
  Mariánská bazilika
•  
  Poutní místo
•  
  Pranýř na náměstí
•  
  Spišské muzeum
•  
  Socha Ľudovíta Štúra

•   Litomyšl, Česko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Levoča na slovenské Wikipedii.

• Levoča. Potulky mestom a okolím; SÚZ Levoča, 2005, autor textu: Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák a kol.
• Peter Pekačík: Levoča a jej pamiatky; Krásy Slovenska 5/89, str. 14
• Levoča; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1981, autor textu: Ivan Chalupecký
• Ivan Chalupecký, Ernest Rusnák: Levoča a okolie; Východoslovenské vydavateľstvo Košice, 1985
• FRICKÝ Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: Osveta, 1986

• Seznam měst na Slovensku

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Levoča na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Stránka na Seznamu kulturních památek UNESCO (anglicky)