Leopold II. Belgický
Leopold II. Belgický (9. dubna 1835, Brusel – 17. prosince 1909, Laeken) byl v letech 1865 až 1909 druhým králem Belgičanů a v letech 1885 až 1908 autokratickým vládcem Svobodného státu Kongo.
| Leopold II. | |
|---|---|
| král Belgičanů | |
 | |
| Doba vlády | 17. prosince 1865 – 17. prosince 1909 |
| Narození | 9. dubna 1835 Brusel, Belgie |
| Úmrtí | 17. prosince 1909 (ve věku 74 let) Laeken,  Belgie |
| Pohřben | Královská hrobka v Laekenu |
| Předchůdce | Leopold I. |
| Nástupce | Albert I. |
| Manželka | Marie Jindřiška Habsbursko-Lotrinská |
| Potomci | Luisa Belgická Štěpánka Belgická Klementina Belgická |
| Dynastie | Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská |
| Otec | Leopold I. Belgický |
| Matka | Luisa Marie Francouzská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Leopold se narodil v Bruselu jako druhý, ale nejstarší přeživší syn Leopolda I. a Luisy Orléánské. Následníkem svého otce na belgickém trůně se stal 1865 a vládl přesně 44 let až do své smrti, což byla dosud nejdelší vláda belgického panovníka. Zemřel, aniž zanechal legitimní syny. Současný belgický král je potomkem Leopoldova synovce a nástupce Alberta I. V Belgii je populárně označován jako „král stavitel“ (nizozemsky: Koning-Bouwheer, francouzsky: Roi-Bâtisseur) s odkazem na velké množství budov, urbanistických projektů a veřejných prácí, které zadal.
Leopold byl zakladatelem a jediným vlastníkem Svobodného státu Kongo, soukromého projektu podniknutého jeho jménem jako personální unie s Belgií. Využil Henryho Mortona Stanleyho, aby mu pomohl vznést nárok na Kongo, dnešní Demokratickou republiku Kongo. Na berlínské konferenci v letech 1884–1885 mu koloniální národy Evropy jeho nárok schválily s Svobodný stát Kongo mu svěřily. Leopold Kongo řídil pomocí žoldnéřské Force Publique pro svůj osobní zisk. Z území těžil jmění; zpočátku slonovinu a po zdražení přírodního kaučuku v 90. letech 19. století nucenou prací domorodého obyvatelstva ke sklizni a zpracování kaučuku.
Leopoldova administrativa Svobodného státu Kongo se vyznačovala zvěrstvy a systematickou brutalitou, včetně nucených prací, mučení, vražd, únosů a amputací rukou mužů, žen i dětí, když nebyla dodržena kvóta kaučuku. V roce 1890 a v jednom z prvních použití tohoto termínu popsal George Washington Williams praktiky Leopoldovy administrativy Svobodného státu Kongo jako „zločiny proti lidskosti“.[1][2] Tyto a další skutečnosti byly zjištěny za Leopoldovy vlády výpověďmi očitých svědků, mezinárodní vyšetřovací komisí prohlídkou na místě, investigativní žurnalistikou a aktivismem E. D. Morela a Casement Reportem z roku 1904.
I když bylo obtížné přesně odhadnout předkoloniální populaci a množství, o které se změnilo za Svobodného státu Kongo, odhady poklesu konžské populace během Leopoldovy vlády se pohybují od 1 do 15 milionů. Mezi příčiny poklesu patřily epidemické nemoci, násilné činy páchané režimem, těžký hladomor způsobený jednáním režimu a nízká porodnost během nejhoršího kaučokového teroru (v období od roku 1896 do roku 1903).[3][4][5]
V roce 1908 zprávy o úmrtích a zneužívání spolu s tlakem Congo Reform Association a dalších mezinárodních skupin přiměly belgickou vládu, aby správu Konga od Leopolda převzala během předposledního roku jeho vlády. Svobodný stát Kongo tak byl obnoven jako nové území, Belgické Kongo.
Biografie
editovatPůvod
editovatNarodil se 9. dubna 1835 v Bruselu jako druhý ze tří synů prvního belgického krále Leopolda I. a jeho druhé manželky Louise d’Orléans, jeho starší bratr Ludvík Filip však zemřel jako roční dítě ještě před Leopoldovým narozením.
Vláda
editovatRoku 1865 nastoupil po smrti svého otce na belgický trůn. Proslul svou tvrdostí a bezcitností, především ke svému nejbližšímu okolí. Vládl čtyřicet čtyři let a zanechal Belgii bohatou a silnou – jak si přál.
Bohatství pocházelo především z afrického Konga, kolonie ve střední Africe, které dobyl svou politickou obratností bez vojenského zásahu. Roku 1885 se zde stal vládcem a dlouho to bylo jeho soukromé vlastnictví, Leopold se nechal oslovovat svrchovaným králem tohoto afrického státu. Byl jedním z největších vlastníků kolonií. Finančně podporoval cestovatele H. M. Stanleyho, který pro něho Kongo objevil. V kolonii panovalo otrokářství a Leopold zde prováděl bezohledné kořistnické hospodářství, těžil zde kaučuk a slonovinu. Jeho majetek dosahoval tří milionů liber. Podle časopisu History revue to odpovídá částce jedné miliardy dnešních liber. Podle různých pramenů byl Leopold jedním z největších masových vrahů v historii, neboť měl na svědomí smrt několika milionů lidí (odhady se velmi různí, ale obvykle se udává okolo 10 milionů). Další tisíce konžských obyvatel nechal zmrzačit většinou useknutím ruky.[6][7][8][9]
V devadesátých letech 19. století se pokoušel pronajmout si britskou kolonii Súdán. V roce 1908 po zveřejnění exploatace Konga, které učinil novinář a politik Edmund Dene Morel, vypukla aféra, která vedla k tomu, že kontrolu nad teritoriem dosud známým jako Svobodný stát Kongo, převzal belgický stát, jemuž také později Leopold odkázal ve své závěti všechna svá vlastnická práva ke konžské kolonii.
Rodina
editovatLeopold II. se oženil 22. srpna 1853 s rakouskou arcivévodkyní Marií Henriettou Habsbursko-Lotrinskou (1836–1902), dcerou uherského palatina Josefa Antonína a jeho třetí manželky Marie Dorothey. Z manželství se narodily čtyři děti, tři dcery a jeden syn:
- Luisa (18. února 1858 – 1. března 1924), ⚭ 1875 Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (28. března 1844 – 3. července 1921), sasko-kobursko-gothajský princ a pán z Čabradi a Sitna
- Leopold (12. června 1859 – 22. ledna 1869); vévoda z Brabantu, hrabě z Henegavska
- Štěpánka (21. května 1864 – 23. srpna 1945),
- ⚭ 1881 Rudolf Habsbursko-Lotrinský (21. srpna 1858 – 30. ledna 1889), rakouský arcivévoda, korunní princ, následník trůnu
- ⚭ 1900 Elemér Lónyay (24. srpna 1863 – 29. července 1946)
- Klementina (30. července 1872 – 8. března 1955), ⚭ 1910 Viktor Bonaparte (18. července 1862 – 3. května 1926), titulární 4. kníže z Montfortu (vnuk Jérôma Bonaparta, nejmladšího bratra císaře Napoleona)
Poslední léta života
editovatPět dní před svou smrtí se král Leopold II. Belgický oženil 12. prosince 1909 se svou dlouholetou milenkou Blanche Zélií Joséphine Delacroix (1883–1948), s níž předtím zplodil dva nemanželské syny Luciena (1906–1984) a Philippa (1907–1914), které později uznal za svoje. Jeho pohřební průvod byl „vybučen“ davem[10] jako projev nesouhlasu s jeho vládou v Kongu.[11]
Vzhledem k tomu, že Leopold zemřel bez legitimního mužského potomka (syn Leopold zemřel ve věku deseti let 22. ledna roku 1869 na zápal plic poté, co spadl do rybníka; jeho smrt král těžce nesl), nastoupil po něm na belgický trůn mladší syn jeho mladšího bratra Filipa Albert (Filip a jeho starší syn Baudouin zemřeli ještě před Leopoldovou smrtí; Baudouin ve 22 letech bezdětný). Jejich potomci vládnou v Belgii dodnes.
Odkaz
editovatV roce 2010 Louis Michel, bývalý ministr zahraničních věcí Belgie a tehdejší člen Evropského parlamentu a Evropské komise, označil Leopolda II za „vizionářského hrdinu“.[12]
Tituly a vyznamenání
editovat- 24. březen 1837 – 16. prosinec 1840: Jeho královská Výsost korunní princ Leopold Belgický, princ sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský
- 16. prosinec 1840 – 17. prosinec 1865: Jeho královská Výsost Leopold, vévoda brabantský, princ belgický, princ sasko-kobursko-gothajský, vévoda saský[13]
- 17. prosinec 1865 – 23. prosinec 1909: Jeho Veličenstvo Leopold, král Belgičanů
- 1. červenec 1885 – 15. listopad 1908: Jeho Veličenstvo Leopold, král Belgičanů, vládce Konga
Vývod z předků
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Leopold II of Belgium na anglické Wikipedii.
- ↑ Confronting Genocide. [s.l.]: Springer Science & Business Media, 2010. Dostupné online. ISBN 978-9048198405. S. 31. (anglicky)
- ↑ Hochschild, A. King Leopold's Ghost: A Story of Greed, Terror and Heroism in Colonial Africa. Houghton Mifflin, 1999. pp. 111–112
- ↑ Controverse over standbeelden van Leopold II: Waarom is de Belgische koning zo omstreden? [online]. 5 June 2020. Dostupné online.
- ↑ FORBATH, Peter. The River Congo: The Discovery, Exploration and Exploitation of the World's Most Dramatic Rivers. [s.l.]: Harper & Row, 1977. Dostupné online. ISBN 978-0-06-122490-4. S. 278. (anglicky)
- ↑ WERTHAM, Fredric. A Sign For Cain: An Exploration of Human Violence. [s.l.]: [s.n.], 1968. ISBN 978-0-7091-0232-8. (anglicky)
- ↑ King Leopold's legacy of DR Congo violence. BBC. 2004-02-24. Dostupné online [cit. 2016-06-16].
- ↑ MLEJNEK JR., Josef. Srdce temnoty pekelného Leopolda. babylonrevue.cz [online]. Studentský spolek Babylon, 2020-06-12 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. ISSN 2570-7353.
- ↑ BYSTROV, Michal. Leopold II. Belgický: Majitel státu, ve kterém ležely hromady useknutých rukou. Reflex. 2020-06-25, roč. 31, čís. 26, s. 52–56. Dostupné online [cit. 2020-12-06]. ISSN 0862-6634.
- ↑ VODIČKA, Milan. Mladá Fronta DNES. 2020-07-04. Dostupné online [cit. 2020-12-06]. ISSN 1210-1168.
- ↑ DARGIS, Manohla. The Horrors of Belgium's Congo [online]. www.nytimes.com, 2005-10-21 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KEATING, Dave. How Belgium is being forced to confront the bloody legacy of King Leopold II [online]. New Statesman, 2020-06-09 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ PHILLIPS, Leigh. Ex-commissioner calls Congo's colonial master a 'visionary hero' [online]. EU Observer, 2010-06-22 [cit. 2020-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Royal Titles in Belgium - Titres Royaux en Belgique. www.heraldica.org [online]. [cit. 2019-09-10]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Leopold II. Belgický na Wikimedia Commons
- Zaostřeno na moderní dějiny – Svobodný stát Kongo a genocida belgického krále Leopolda II., Český rozhlas 6, 8. 2. 2010
- Léopold II, Roi des Belges
- Genocida v Kongu Archivováno 24. 2. 2017 na Wayback Machine.
| Předchůdce: Leopold I. Belgický |
Belgický král 1865–1909 |
Nástupce: Albert I. Belgický |