Ladislav Zápotocký

Ladislav Zápotocký se narodil v Praze, v Haštalské ulici, pokřtěn byl v kostele sv. Haštala.^[2] Jeho otec Antonín Zápotocký zemřel 10. června 1853^[3] a matka Anna se znovu vdala za Antonína Jiskru. Ten byl Ladislavovým kmotrem a též v roce 1853 ovdověl; z prvního manželství měl, jako Anna Zápotocká, jedno dítě a společně měli manželé Jiskrovi další tři děti.^[4] S nevlastním otcem, který ho přivedl k zájmu o vzdělání, měl Ladislav dobrý vztah. Po dokončení obecné školy se vyučil krejčovským dělníkem.

V jednadvaceti letech se Ladislav Zápotocký začal angažovat v otázkách dělnického hnutí. V roce 1873 spoluzaložil Vzdělávací besedu dělníků krejčovských, která existovala do zákazu v roce 1877.^[5] V roce 1873 se též stal redaktorem čtrnáctideníku Dělnické listy.^{[p 3]} Ve stejném roce ale redakci opustil a s dalšími socialisticky smýšlejícími redaktory založil periodikum Budoucnost. Často též přispíval do socialisty později obnovených Dělnických listů.^[6]

Články v Budoucnosti^[7] a Dělnických listech^[8] podepisoval pseudonymem L. Budečský. Podle nekrologu v Dělnických novinách^[9] měl za tuto práci plat tři zlaté týdně.^{[p 4]}

28. září 1876 se Ladislav Zápotocký zúčastnil založení české zemské organizace rakouské sociální demokracie a byl zvolen do jejího užšího vedení.

7. dubna 1878 se v hostinci U Kaštanu v Břevnově (dnes Praha) konal tzv. Břevnovský sjezd. Na sjezdu byla ustavena Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku, Josef Boleslav Pecka a Ladislav Zápotocký byli hlavními osobnostmi tohoto sjezdu. Vznikla tak zvláštní organizace českých sociálních demokratů v rámci celorakouské sociálně demokratické strany. Krátce poté bylo zahájeno policejní vyšetřování pro přečin tajného spolčování. Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce těžkého žaláře. V roce 1882 byl pro svou politickou činnost znovu odsouzen a uvězněn, tentokrát na rok a půl. Po odpykání trestu v lednu 1884 byl vypovězen do domovské obce Zákolany u Kladna. Zde se vrátil na 16 let ke svému původnímu povolání krejčího.^[9]

Po návratu do Prahy byl Ladislav Zápotocký zaměstnán v odborovém periodiku Železniční zřízenec.^[10] Činnost v novinách ukončil 1906, kdy byl postižen mozkovou mrtvicí. Stále však přispíval do sociálně demokratického tisku.

Ladislav Zápotocký se oženil 3. 2. 1880 s Barborou Dolejšovou^[11] Ta pocházela z obce Malá Víska u Klatov.^{[12][p 5]} Svatby se nezúčastnila pouze rodina, ale i lidé ze socialistického hnutí.^[6] Manželé spolu měli pět dětí; budoucí prezident Antonín Zápotocký (1884–1957) byl druhým z nich.^{[10][p 6]} Ještě jako vdova byla Barbora Zápotocká veřejně činná. V roce 1922 např. poslala pozdravný dopis sjezdu čsl. sociální demokracie.^[13]

Zemřel v Praze, 16. prosince 1916, v ústavu choromyslných v Bohnicích (dnes Praha) na zánět plic a průdušek. Pochován byl na pražských Olšanských hřbitovech.^[11][9] Jeho hrob (hrob IV-06-392) je neoznačen; po roce 1989 byl pravděpodobně zrušen.^[14]

Níže je uveden výběr zmínek o Ladislavu Zápotockém v dobovém tisku. Kromě toho existuje řada článků podepsaných Ladislav Zápotocký nebo L. Budečský.

• 1873 se obrátil na veřejným listem na krejčovské dělníky, aby se v jeho bytě poradili o svolání schůze krejčovských dělníků, "… bychom se mohli uraditi o svolání schůze dělníků krejčovských, na kteréž bychom o tížících nás svízelích porokovali a patřičné kroky k jejich odstranění podnikli".^[15]
• 1874 Ladislav Zápotocký obdržel (spolu s dalšími organizátory) zákaz konat veřejnou schůzi dělnictva^[16]
• 1876 Ladislav Zápotocký zatčen a držen ve vyšetřovací vazbě (spolu s Josefem Peckou a dalšími) pro účast na tajné dělnické schůzi^[17]
• 1877 rozpuštěn spolek Vzdělávací beseda dělnická jako důsledek ateistických proslovů Ladislava Zápotockého^[18]
• 1879 proběhlo soudní líčení proti účastníkům sjezdu Česko-slovanské sociálně-demokratické strany v Rakousku;^[19] Ladislav Zápotocký byl odsouzen na dva měsíce tuhého žaláře^{[20][p 7]}
• 1882 s dalšími sociálními demokraty odsouzen, protože "… jest vinen zločinem uražení Veličenstva, přečinem schvalování nezákonnitých skutků a co náčelník odsuzuje se k 18 měsícům těžkého žaláře."^[21]
• 1899 veřejné vystoupení na májovém shromáždění v Mlazicích u Mělníka^[22]
• 1901 kandidoval za sociální demokraty ve volbách do sněmu království Českého, ve volebním obvodu Vysoké Mýto-Skuteč-Hlinsko. Z 616 platných hlasů obdržel 15.^{[23][p 8]}

• Kapitál a práce :se zvláštním zřetelem ku poměrům dělníků hornických (pod pseudonymem Mikuláš Haštalský, vydáno v Budapešti, 1880)
• Knihy vzpomínek Ze starých vzpomínek a K srdci lidu vydány posmrtně 1949 a 1954

Články v Dělnických novinách a Budoucnosti

• O životě Ladislava Zápotockého pojednává román Antonína Zápotockého Vstanou noví bojovníci
• Román Vstanou noví bojovníci byl v roce 1949 upraven jako rozhlasová hra; Ladislava Zápotockého hrál Antonín Zíb^[24]
• Podle románu Vstanou noví bojovníci natočil Jiří Weiss v roce 1950 stejnojmenný film; Ladislava Zápotockého hrál Otomar Krejča
• Filmová adaptace Čas lásky a naděje podle románu Antonína Zápotockého Rozbřesk, 1976, režie Stanislav Strnad, Ladislava Zápotockého hrál Jaroslav Satoranský
• Televizní inscenace divadelní hry Ondřeje Vogeltanze Historie začíná pod kaštany vznikla v roce 1979; režie Antonín Dvořák, Ladislava Zápotockého hrál Viktor Preiss
• Ladislav Zápotocký jako vedlejší postava ve filmu Pochodně, 1960, režie Vladimír Čech, podle scénáře Vladimíra Neffa. Ladislava Zápotockého hrál Vladimír Brabec. Film byl natočen ke 40. výročí založení KSČ.^[25]

• 1951 odhalena pamětní deska v Zákolanech^[26]
• 1952 odhalena pamětní deska byla na rodném domě v Haštalské ulici (umístěna v letech 1952–2011)^[27]
• V roce 1952 byly vydány československé poštovní známky s jeho portrétem
• Ulice Ladislava Zápotockého jsou v Kladně, Mladé Boleslavi a Bzenci
• Od roku 1960 do počátku 90. let byla po Ladislavu Zápotockém pojmenována knihovna v Chebu a do roku 1990 zde byla umístěna pamětní deska^[28]
• Od roku 1977 byla před bývalými kasárnami (dnes věznice) v Kynšperku nad Ohří umístěna busta Ladislava Zápotockého; dnes odstraněna^[29]

Ustavující schůze sociální demokracie, kterou Ladislav Zápotocký v roce 1876 spoluzakládal, se konala na policejní stanici. Policie totiž konání schůze na původně plánovaném místě zamezila a účastníci strávili na policejním ředitelství dvě noci a den. Přes den byly jejich cely otevřeny a oni se mohli scházet.^[6]

• UHER, Tomáš. Pohled dělnických vůdců na vývoj dělnického hnutí v českých zemích v letech 1870 – 1890 [online]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav hospodářských a sociálních dějin, 2015. Dostupné online. 

• Sociální demokracie (Česko)

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav Zápotocký na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ladislav Zápotocký
• Lidovky.cz, Jak monarchie soudila socialisty
• Rostislav Janošík:135 let české sociální demokracie Archivováno 23. 4. 2016 na Wayback Machine.