Kostelec nad Labem

Podle Ottova slovníku naučného je Kostelec nad Labem původu starého. Při levém rameni labském tu stávala tvrz náležející v XIII. století králům českým. Brzy pak dostal se kostelecký hrad i s městysem pánům z Rýzmburka, jímž roku 1276 za spojenectví s Rudolfem Habsburským vzal hrad i městys Přemysl Otakar II., který jej vrátil zpět do královského zboží. První písemná zmínka o vesnici pochází právě z roku 1277. Od tohoto zásahu Přemysla Otakara II. byl Kostelec nad Labem v majetku koruny České ač byl dáván v zástavu osobám rozličným a v husitských válkách se z majetku koruny opět nakonec dostal do soukromého vlastnictví. V roce 1317 je již Kostelec nad Labem zmiňován jako městečko.

V 15. století držel Kostelec Berka z Dubé, od kterého jej koupila česká královna Johana z Rožmitálu – vdova po králi Jiřím z Poděbrad. Po její smrti 1475 získává Kostelec dcera Johany kněžna Ludmila Lehnická. Za jejího držení byl roku 1486 Kostelec povýšen králem Vladislavem II. na město.

Do severního a severovýchodního okraje správního území města zasahují dvě ze tří částí přírodní památky Polabí u Kostelce.

 

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost města v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem^[6]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1868 země česká, politický okres Karlín, soudní okres Brandýs nad Labem
• 1908 země česká, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[7]
• 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[8]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Brandýs nad Labem^[9]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Brandýs nad Labem^[10]
• 1949 Pražský kraj, okres Brandýs nad Labem^[11]
• 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
• 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Neratovice

• Kostelec nad Labem (i název k. ú.; také bývalá obec a k. ú. Rudeč)
• Jiřice (k. ú. Jiřice u Kostelce nad Labem)

Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2013.^[12]

V roce 1932 byly ve městě (2942 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, 2 katolické kostely, synagoga, společenstvo řezníků, sbor dobrovolných hasičů) evidovány tyto živnosti a obchody (výběr): dva lékaři, zubní lékař, zvěrolékař, biograf Sokol, Cukrovar a rafinerie, neštěmické rafinerie cukru, výroba desinfekčních prostředků, elektrárna, fotoateliér, hotel Neukam, jedenáct hostinců, hudební škola, dvě knihtiskárny, lékárna U matky Boží, mlýn, výroba mořidla, továrna motorů Štěpánek, pískovna, továrna na součástky velocipedů, Občanská záložna v Kostelci n. L., Živnostenská záložna v Kostelci n. L., továrna na stroje a slévárna železa a kovů Pokora, zubní ateliér.^[13]

Městem vedou silnice II/101 Úvaly – Brandýs nad Labem-Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Kralupy nad Vltavou a II/244 Líbeznice – Kostelec nad Labem – Všetaty – Byšice. Ve městě je nádraží Kostelec nad Labem, které leží na železniční trati Čelákovice–Neratovice.

Na Labi se nachází zdymadlo, které je součástí labské vodní cesty.^[14]

V roce 2016 ve městě měly zastávky autobusové linky do těchto cílů: Praha, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mělník, Neratovice, Praha, Všetaty. V železniční zastávce Kostelec nad Labem zastavovalo v pracovních dnech čtrnáct osobních vlaků, o víkendech devět osobních vlaků.

Městem vedou cyklotrasy č. 24 Stará Boleslav – Kostelec nad Labem – Neratovice – Mělník a č. 0019 Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem – Hradišťko. Územím města vedou červeně značená turistická trasa Kostelec nad Labem – Křenek – Lhota – Hlavenec a zeleně značená trasa Kojetice – Lobkovice – Kostelec nad Labem – Brandýs nad Labem.

V knihovně je více než 10 000 svazků knih, jedná se převážně o beletrii jak pro dospělé, tak i pro děti a mládež. Je zde i naučná literatura, a to zejména knihy o přírodě, výtvarném umění, historii, cestopisy, kuchařky, slovníky a knihy pro chovatele drobného zvířectva.^[15]

• kostel svatého Víta (do 31. prosince 2005 farní kostel, nyní filiální kostel farnosti Stará Boleslav)
• kostel svatého Martina
• radnice
• hostinec (bývalá fara, čp. 283)
• židovský hřbitov – chráněn jako kulturní památka České republiky,^[16]
• památník na místě bývalé synagogy
• Kostelecký hrad založený ve třináctém století se částečně dochoval ve zdivu domu čp. 720 v ulici K Rudči.^[17]

• Tereza Stolzová (1834–1902), operní pěvkyně
• František Šimáček (1834–1885), novinář a nakladatel
• Josef Šimáček (1837–1904), ředitel vinic v Dolních Beřkovicích
• Čeněk Vyhnis (1842–1897), středoškolský profesor, klasický filolog
• Miroslav Sylla (1887–1979), akademický malíř, středoškolský profesor

•  
  Radnice
•  
  Pamětní deska pěvkyně Terezy Stolzové na budově radnice
•  
  Kostel svatého Víta
•  
  Kostel svatého Martina
•  
  Památník na místě bývalé synagogy
•  
  Židovský hřbitov
•  
  Mlýn na Mlýnském potoku, rameni Labe
•  
  Ústí Mlýnského potoka do Labe
•  
  Sídliště v jižní části města
•  
  Most přes Labe
•  
  Slepé rameno Labe

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostelec nad Labem na Wikimedia Commons
•   Encyklopedické heslo Kostelec v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Kostelec nad Labem v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)