Chovd gol
Chovd gol (mongolsky Ховд гол) je řeka v západním Mongolsku (ajmagy Bajanölgijský, Uvský, Chovdský). Je to největší řeka Mongolského Altaje. Je 516 km dlouhá. Povodí má rozlohu 50 000 km².
Chovd gol Ховд гол | |
---|---|
Základní informace | |
Délka toku | 516 km |
Plocha povodí | 50 000 km² |
Průměrný průtok | 100 m³/s |
Světadíl | Asie |
Pramen | |
Tabyn Bogdo Ola 48°33′46,16″ s. š., 88°42′34,89″ v. d. | |
Ústí | |
Char Us núr 48°9′10,56″ s. š., 92°18′44,46″ v. d. | |
Protéká | |
Mongolsko (Bajanölgijský, Uvský, Chovdský ajmag) | |
Úmoří, povodí | |
bezodtoká oblast, Chjargas núr | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
editovatPramení na jižních svazích masívu Tabyn Bogdo Ola. Na horním toku protéká Chovdskými jezery. Poté se prořezává výběžky severních svahů Mongolského Altaje. Na dolním toku teče přes Kotlinu velkých jezer. Tady vytváří bažinatou deltu. Rozděluje se na tři ramena a ústí do jezera Char Us núr. Přes průtoky a jezero Char núr odtéká voda dál do řeky Zavchan gol.
Přítoky
editovatNejvětší přítoky jsou průtok Usun Cholaj od jezera Ačit núr zleva a řeka Bujant gol zprava.
Města na řece
editovatNa řece leží hlavní město ajmagu Ölgij a centra sumů Bilú a Cul Ulán (Bajanölgijský ajmag) a centrum sumu Bajanchušú (Chovdský ajmag).
Vodní režim
editovatZdrojem vody je tající sníh a dešťové srážky. Vodnost řeky je nejvyšší v květnu a v červnu. Průměrný roční průtok na dolním toku činí 100 m³/s.
Využití
editovatVyužívá se na splavování dřeva.
Literatura
editovat- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Кобдо“.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chovd gol na Wikimedia Commons