Kawaniši H8K

 

Ve stejné době, kdy v roce 1938 vstupoval do služby Kawaniši H6K, si námořnictvo objednalo vývoj většího hlídkového letounu s delším doletem. Výsledkem byl velký hornoplošník považovaný za nejlepší létající člun celého konfliktu. Vývoj letounu ale nebyl idylický. První prototyp vykazoval velmi špatné vlastnosti na vodě a teprve až změny tvaru trupu u dalších prototypů vedly ke zlepšení.

H8K se začal vyrábět v roce 1941 a na první bojovou operaci se vydal v noci na 4. března 1942 při pokusu o průzkum námořní základny Pearl Harbor. Protože cíl ležel mimo dolet létajících člunů, počítal tento smělý plán s doplněním paliva z ponorek na smluveném místě u Francouzských fregatních mělčin (malý atol mezi Midway a Havají). Průzkum označovaný jako operace K byl provedem v noci za úplňku, při odletu byly shozeny zápalné pumy pro psychologický efekt. Kvůli oblačnosti mise skončila neúspěchem.

 

Brzy se objevila vylepšená verze H8K2 a její extrémně těžká obranná výzbroj jí mezi spojeneckými letci vysloužila přezdívku „Létající dikobraz“ (Flying Porcupine). Se 112 vyrobenými kusy byla H8K2 konečnou výrobní verzí. Těmto strojům bylo v průběhu války v Pacifiku přidělováno široké spektrum úkolů sahající od hlídkování a průzkumu až po bombardování a transportní lety. Bylo také postaveno skoro 40 strojů čistě transportní verze H8K2-L schopné přepravit až 62 vojáků. Tyto letouny byly známé také jako Seikú (晴空, Čistá obloha).

Celkem bylo vyrobeno 167 kusů a jen čtyři se dočkaly konce války. Jeden z nich, H8K2, padl na konci války do rukou amerických jednotek a byl zkoušen ve Spojených státech. Nakonec byl v roce 1979 vrácen do Japonska a vystaven v tokijském Muzeu námořní vědy (Museum of Maritime Science) až do roku 2004, kdy byl přemístěn do muzea v Kagošimě.

 

• Osádka: 10
• Rozpětí: 38,00 m
• Délka: 28,15 m
• Výška: 9,15 m
• Nosná plocha: 160 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 18 380 kg
• Vzletová hmotnost: 24 500 kg
• Maximální vzletová hmotnost: 32 500 kg
• Pohonná jednotka: 4 × dvouhvězdicový čtrnáctiválec Micubiši Kasei 22
  • Výkon motoru: 1850 k (cca 1361 kW)

• Maximální rychlost: 465 km/h
• Dostup: 8760 m
• Počáteční stoupavost: 8,1 m/s
• Dolet: 7150 km

• 5 × 20mm kanón typu 99 (po jednom v příďové, hřbetní a ocasní věži, po jednom v bočních střelištích)
• 5 × 7,7mm letecký kulomet typu 92 (pohyblivě lafetované v trupových střelištích)
• 2 × letecké torpédo o hmotnosti po 800 kg (každé) nebo 1 000 kg pum či hlubinných náloží

Část letounů nesla protilodní radar Vzor VI Model 1

• FRANCILLON, René J. Japanese Aircraft of the Pacific War. Annapolis, Maryland: Naval Institute Press, 1994. ISBN 0-87021-313-X. Kapitola Kawanishi H8K, s. 307 až 313. (anglicky) 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Kawaniši H8K na Wikimedia Commons
• Kamuflážní schémata letounu Kawaniši H8K Archivováno 19. 11. 2014 na Wayback Machine.