Josef Istler

Po druhé světové válce se stal členem Spolku výtvarných umělců Mánes. V letech 1945–47 se účastnil akcí Skupiny Ra. V letech 1947–48 spolupracoval s Vratislavem Effenbergerem na filmu Nástin studie o zlomku skutečnosti (v produkci Čs. filmového ústavu Praha). V roce se podílel na surrealistických sbornících Znamení zvěrokruhu, v letech 1953–62 na pracovních albech Objekty 1-5. V letech 1950–52 výtvarně spolupracoval na „černých fraškách“ Vratislava Effenbergera a Karla Hynka.Spolupracoval s Lyrou Pragensis, kde ilustroval bibliofilie, vydal lepty,velké grafické listy i exlibris.^[2]

Jeho dcera Clara Istlerová (narozena 11. prosince 1944) je grafička se zaměřením na typografii, knižní, časopiseckou a propagační grafiku a autorka filmových plakátů.^[3]

Samostatně vystavoval v r. 1945 v brněnské Mansardě, v r. 1946 v Praze v Topičově salonu a grafiku v Mazáčově grafickém kabinetu, v r. 1947 v Topičově salonu, v r. 1965 cyklus litografií Hlavy v Ústí nad Orlicí, v r. 1966 soubor monotypů Insinuace v Galerii na Karlově náměstí v Praze a grafiku z let 1942–65 v Domě pánů z Kunštátu v Brně. Po roce 1990 měl řadu samostatných výstav a pravidelně se účastnil také výstav Spolku výtvarných umělců Mánes.

Dílo Josefa Istlera je dnes zastoupeno v mnoha soukromých i státních sbírkách nejen v České republice, ale i v cizině (Londýn, Paříž, Berlín, Bochum, Amsterdam, Stockholm, Ženeva).

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Istler na Wikimedia Commons
• Josef Istler v informačním systému abART
• https://web.archive.org/web/20140723204313/http://artlist.cz/?id=4045
• https://web.archive.org/web/20130907033722/http://creativoas.cz/autori/27-josef-istler/