Josef Bublík

Narodil se 12. února 1920 v Bánově u Uherského Brodu. Otec Alois Bublík (1880–1964) byl dělník v kamenolomu a legionář. Matka Žofie (1892–1975), rozená Polanská byla v domácnosti. Měl pět sourozenců.

V Bánově absolvoval obecnou školu. V roce 1931 začal studovat Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži, ale již od druhého ročníku přestoupil na reálné gymnázium v Uherském Brodě, na kterém v roce 1939 maturoval. Poté se zapsal na právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Studia ale přerušil po zavření vysokých škol. Byl členem tělocvičné jednoty Orel.^[1][2]

Koncem prosince roku 1939 odešel přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Bejrút do Francie. V Agde byl 25. února 1940 prezentován do československého zahraničního vojska a zařazen k 2. pěšímu pluku. Bojů o Francii se nezúčastnil.

Po pádu Francie byl evakuován do Anglie. Tam byl zařazen k 1. pěšímu praporu. 1. dubna 1941 byl povýšen na desátníka aspiranta. Dobrovolně se přihlásil do výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 7. listopadu 1941 absolvoval základní sabotážní kurz, parakurz a kurz průmyslové sabotáže. Byl zařazen do výsadkové skupiny Bioscop, které velel rotný Bohuslav Kouba.

28. dubna 1942 byl se skupinou vysazen na Požárech na Křivoklátsku. Společně s Janem Hrubým se přesunuli do Uherského Hradiště a okolí, jelikož v blízkosti obce Bánov stojí na jistém návrší Skaličky kaplička, která sloužila Josefovi jako tajná schránka. Poté, co zde nenalezli kontakt se přesunuli do Prahy. Zde se s pomocí odboje skrývali. Nakonec se s dalšími výsadkáři přesunul do pravoslavného katedrálního chrámu Cyrila a Metoděje, kde 18. června 1942 po boji s gestapem spáchal sebevraždu.

Dne 1. prosince 1945 byl povýšen do hodnosti poručíka pěchoty in memoriam. 17. června 1948 byl povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty.

Dne 30. června 2002 byl povýšen do hodnosti podplukovníka in memoriam. Jeho jméno nese ulice v Praze – Kobylisích a Základní škola v Bánově. V roce 2010 uspořádala obec Bánov výstavu při příležitosti 90. výročí jeho narození.^[3]

Na Základní škole v obci Bánov mu byla instalována pamětní deska na jeho památku.

20. 6. 2022 došlo k instalaci pamětní desky na rodném domě Josefa Bublíka v Bánově. Událost se konala k 80. výročí boje v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Akce se zúčastnili významní političtí představitelé Zlínského kraje.^[4]

• 1944 –   Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
• 1945 –   Československý válečný kříž 1939
• 1946 –   druhý Československý válečný kříž 1939
• 1949 –   Zlatá hvězda Československého vojenského řádu Za svobodu
• 1968 –   Řád rudé zástavy
• 2010 –   Kříž obrany státu ministra obrany České republiky^[5]

• REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 8. sešit : Brun–By. Praha: Libri, 2007. 225–368 s. ISBN 978-80-7277-257-5. S. 271–272. 

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Bublík na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Bublík
• Kmenový list
• Četař aspirant Josef Bublík