Jodovodík
anorganická sloučenina jodu a vodíku
Jodovodík (systematicky jodan) – HI je bezbarvý štiplavý plyn, jehož vodný roztok kyselina jodovodíková je silnou kyselinou. Jodovodík je stálý pouze za nepřístupu vzduchu. Vzdušným kyslíkem se oxiduje na jod:
Jodovodík | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | jodan |
Triviální název | jodovodík |
Latinský název | Hydrogenii iodidum Hydrogenium iodatum |
Anglický název | Hydrogen iodide |
Německý název | Iodwasserstoff |
Sumární vzorec | HI |
Vzhled | bezbarvý plyn světle žlutá kapalina (pod teplotou varu) |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10034-85-2 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-109-9 |
Indexové číslo | 053-002-00-9 |
Číslo RTECS | MW3760000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 127,912 g/mol |
Teplota tání | −50,8 °C |
Teplota varu | −35,38 °C |
Hustota | 2,85 g/cm³ (−4,7 °C, kapalina) 0,005 789 g/cm³ (teplota varu) 0,005 66 g/cm³ (0 °C) |
Dynamický viskozitní koeficient | 0,017 3 cP (0 °C) 0,023 2 cP (100 °C) 0,029 2 cP (200 °C) |
Kritická teplota Tk | 150 °C |
Kritický tlak pk | 8,305 kPa |
Rozpustnost ve vodě | 240,6 g/100 g (0 °C) 234 g/100 g (10 °C) |
Rozpustnost v nepolárních rozpouštědlech | Rozpouští se téměř ve všech nepolárních rozpouštědlech |
Relativní permitivita εr | 1,002 12 (22 °C) |
Měrná magnetická susceptibilita | −4,788×10−6 cm3 g−1 |
Ionizační energie | 10,39 eV |
Struktura | |
Krystalová struktura | Čtverečná |
Hrana krystalové mřížky | a:c=1,08:1 |
Tvar molekuly | Lineární |
Dipólový moment | 1,27 Cm |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | 25,94 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 22,4 J/g |
Entalpie varu ΔHv | 154,5 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −639 J/g |
Standardní molární entropie S° | 206,5 J K−1 mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | 1,78 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,227 9 J K−1 g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Nebezpečí[1] | |
H-věty | H314 |
R-věty | R20, R21, R22, R35 |
S-věty | S1/2, S7, S9, S26, S36/37/39, S45 |
NFPA 704 | 0
3
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
- 4 HI + O2 → 2 I2 + 2 H2O
Jodovodík vykazuje redukční vlastnosti. Je například za žáru schopen redukovat ethanol na ethan podle rovnice:
- 3 C2H5OH + HI → HIO3 + 3 C2H6
Jeho příprava vychází z hydrolýzy jodidu fosforečného. Další možností přípravy je zavádění sulfanu do vodné suspenze jodu. Využívá se ve zdravotnictví a chemii.
Reference
editovat- ↑ a b Hydriodic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
editovat- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu jodovodík na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo jodovodík ve Wikislovníku