[go: up one dir, main page]

Jan Miller (kněz)

český vysokoškolský pedagog a římskokatolický duchovní

Phil. Dr. Theol. Dr. Jan Miller, SJ (17. září 1650, Wilmsdorf u Goldbergu, nyní Sedzimierow u Złotoryja21. září 1723, Liběšice) byl jezuitský teolog, historik a představený v 17. a 18. století, který byl literárně činný.

Jan Miller
Narození17. září 1650 nebo 8. září 1650
Úmrtí21. září 1723 (ve věku 73 let)
Liběšice
Povolánípedagog, spisovatel, katolický kněz, kněz, učitel a teolog
Nábož. vyznáníkatolická církev
Funkcerektor
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Stručný životopis

editovat

Miller byl asi slezským Němcem, který vstoupil roku 1669 v Olomouci do Tovaryštva Ježíšova. Studoval filosofii (1669–1871) a teologii (1677–1680) na olomoucké univerzitě. V olomoucké koleji byl v letech 1687–1688 ministrem, pak se stal rektorem koleje v Kladsku (1688-1691), superiorem rezidence v Bohosudově (1992–1693), rektorem koleje v Chebu (1693–1696), rektorem kolej v Jihlavě (1698–1701). V letech 1703–1707 byl provinciálem české jezuitské provincie, pak se stal rektorem pražské koleje (1708–1711) a univerzity (1708–1709, 1710–1711) a následně rektorem koleje a univerzity v Olomouci (1711–1715). V Olomouci se aktivně zúčastnil výstavby kolejního kostela Panny Marie Sněžné. Pak byl další tři roky (1715–1718) rektorem brněnské koleje, následně odešel na odpočinek do jezuitské rezidence v Liběšicích, kde v roce 1723 zemřel.

Miller byl velmi literárně činný, jeho nejdůležitějším dílem je Historia provinciae Bohemiae Societatis Iesu ab anno 1555 usque ad annum 1723, ale napsal množství dalších prací vztahujících se k dějinám jezuitského řádu a jeho jednotlivých řádových domů.

Literatura

editovat
  • Fechtnerová Anna, Rectores collegiorum Societatis Iesu in Bohemia, Moravia ac Silesia usque ad annum MDCCLXXIII iacentem – Rektoři kolejí Tovaryšstva Ježíšova v Čechách, na Moravě a ve Slezsku do roku 1773, I-II, Praha, Národní knihovna 1993. ISBN 80-7050-158-8, díl I., s. 58–59, 190, 288–289, díl II, s. 335, 360–361, 379-380.

Externí odkazy

editovat