Ignác Axamit

Narodil se 31. července 1819 v Písku jako jedno z pěti dětí chudého ševce.^[3]

V osmi letech ho rodiče zapsali na německou „Normalhauptschule“. Německy se teprve učil, ale díky píli a dobré paměti mezi žáky vynikal a školu dokončil s vyznamenáním. Poté nastoupil do (taktéž německého) gymnázia v rodném městě. Studium pro něj bylo náročné – učebnice koupil se slevou od studenta předchozího ročníku, ale aby se rodina uživila, musel od jedenácti let pět hodin denně doučovat a večer ještě pomáhat při šití bot. Navzdory nesnázím absolvoval gymnázium s výborným prospěchem.^[3]

Roku 1836 se zapsal na pražskou univerzitu. Zpočátku rovněž zápasil s nouzí, musel se živit doučováním. Pomoc mu ale poskytl generál křižovníků Koller, který mu poskytl stipendium.^[3] 1. července 1846 získal doktorát filozofie. Na podzim téhož roku byl jmenován adjunktem fyziky a matematiky na filozofické fakultě, kde působil do roku 1850. V roce 1849 se stal učitelem fyziky na akademickém gymnáziu v Praze a na této škole byl 6. září 1850 jmenován skutečným učitelem.^[4]

V letech 1871 – 1878 byl rovněž examinátorem fyziky v komisi pro kandidáty profesury na gymnáziích s českým vyučovacím jazykem.^[4]

Roku 1885 odešel do výslužby.^[4]

Axamit během 39 let vychoval stovky studentů, kteří na něj vděčně vzpomínali.^[5] Přednášel srozumitelně a jasně, vždy si dokázal udržet kázeň. Byl přísný, ale spravedlivý, dokázal studenty povzbudit (např. českou poznámkou, když se v 50. letech 19. století ještě vyučovalo v němčině) a ač si vybral u většiny studentů neoblíbené předměty (matematiku a fyziku), postupně si získal oblibu všech.^[6] Vždy se projevoval jako vlastenec.^[7]

K jeho žákům patřili např. pozdější primátor Karel Baxa, architekt Quido Bělský, profesoři Jaromír Čelakovský a Jaroslav Goll, lékař Karel Chodounský, probošt Mikuláš Karlach, učitel Jindřich Metelka, spisovatel Zikmund Winter aj. Roku 1899 mu absolventi zorganizovali velkolepou oslavu 80. narozenin, spojenou se slavnostní mší v zrcadlové kapli Klementina a banketem v Měšťanské besedě.^[8] Gratuloval mu i bývalý ministr Karel Habětínek.^[9] O rok později se účastnil setkání absolventů r. 1880, na němž s úspěchem vyprávěl příhody z pedagogického působení; jeden z organizátorů setkání, známý životopisec Michal Navrátil, pak zařadil několik vzpomínek a Axamitovu autobiografii do Almanachu žáků akademického gymnasia v Praze (1872-1880).^[10][11]

Byl autorem článku Poznámka k vypočítání obsahu trojbokého hranolu šikmého, která vyšla ve 13. ročníku Časopise pro pěstování matematiky a fyziky.^[4] Knižně vyšla německojazyčná práce Ueber die Erregung der sogenannten Extraströme (1854), původně jako příloha programu akademického gymnázia.^[12]

• Sestra Marie Axamitová (1817–1909)^[13][14] se věnovala hedvábnictví a ve vyšším věku vydala kuchařskou knihu. Ignátu Axamitovi řadu let vedla domácnost.^[15]
• S manžekou Marií roz. Svobodovou (1835–1857) měli syna Ladislava (1856–1870), oba však předčasně zemřeli. Později se znovu oženil s Emilií Pabstovou (1862-??).^[16]

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ignác Axamit
• Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Ignác Axamit
• Ignác Axamit v kartotéce Jaroslava Kunce

Tento článek obsahuje text (licence CC-BY 3.0 Unported) ze stránky z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Pavel Šišma.