[go: up one dir, main page]

Hydroxid vápenatý

chemická sloučenina
Na tento článek je přesměrováno heslo hašené vápno. Tento článek je o hašeném vápně (hydroxidu vápenatém). Další významy jsou uvedeny na stránce Vápno.

Hydroxid vápenatý, tradičně nazývaný hašené vápno, vápenný hydrát nebo jen vápno, je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ca(OH)2. Je to bezbarvá krystalická látka nebo bílý prášek. Vyrábí se z oxidu vápenatého (nazývaného pálené vápno) směšováním s vodou – tento exotermický proces se nazývá hašení vápna:

Hydroxid vápenatý
Obecné
Systematický názevHydroxid vápenatý
Triviální názevHašené vápno
Vápenné mléko
Anglický názevCalcium hydroxide
Německý názevCalciumhydroxid
Sumární vzorecCa(OH)2
Vzhledbílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS1305-62-0
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)215-137-3
PubChem14777
ChEBI31341
Číslo RTECSEW2800000
Vlastnosti
Molární hmotnost74,093 g/mol
Teplota dehydratace512 °C (vznik CaO)
Hustota2,240 g/cm3 (20 °C)
Index lomunDa= 1,574 (20 °C)
nDc= 1,545 (20 °C)
Disociační konstanta pKb2,37
Rozpustnost ve vodě0,170 g/100 g (0 °C)
0,160 g/100 g (20 °C)
0,12 g/100 g (50 °C)
0,11 g/100 g (60 °C)
0,090 g/100 g (80 °C)
0,070 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
glycerol
kyseliny (reaguje)
Součin rozpustnosti6,4×10−6 (20 °C)
3,72×10−6 (25 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−3,62×10−6 cm3 g−1
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya= 385,5 pm
c= 489,5 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−968,6 kJ/mol
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−173 J/g (18 °C)
Standardní molární entropie S°76,1 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−896,8 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp1,140 5 J K−1 g−1
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR22, R34
S-věty(S2), S24
NFPA 704
0
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.
CaO + H2O → Ca(OH)2

Lze ho připravit také srážením při směšování vodného roztoku chloridu vápenatého s vodným roztokem hydroxidu sodného. Vzniká též při reakci karbidu vápenatého (CaC2) s vodou za vzniku hořlavého ethynu (C2H2):[2]

CaC2 + 2 H2O → Ca(OH)2 + C2H2

V přírodě se vyskytuje jako nerost portlandit, který je ale poměrně vzácný, vyskytuje se ve vulkanických, plutonických a metamorfních horninách. Objevoval se též v hořících uhelných slojích. Je to jedna z mála pevných látek, jejíž rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou klesá.

Zahřeje-li se hydroxid vápenatý na 512 °C, parciální tlak vody v rovnováze s hydroxidem vápenatým dosáhne 101 kPa a dochází k rozkladu na oxid vápenatý a vodu.[3]

Suspenze jemných částic hydroxidu vápenatého se nazývá vápenné mléko (při menším obsahu vody vápenná kaše). Vodný roztok se označuje jako vápenná voda. Hydroxid vápenatý je středně silná zásada, bouřlivě reaguje s kyselinami a v přítomnosti vody poškozuje mnoho kovů.

Vápenná voda se mléčně zakaluje průchodem oxidu uhličitého, protože se sráží vznikající uhličitan vápenatý, což lze zapsat rovnicí, která vysvětluje i tvrdnutí vápenné malty:

Ca(OH)2 + CO2 → ↓CaCO3 + H2O

Použití

editovat

Díky silně zásaditým vlastnostem se hydroxid vápenatý používá v široké škále oblastí:

Zdravotní rizika

editovat

Expozice hydroxidu vápenatému přináší rizika pro lidské zdraví:[6]

Při chronické expozici dermatitida nebo vážné podráždění kůže.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Calcium hydroxide na anglické Wikipedii.

  1. a b Calcium hydroxide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. 7. Sloučeniny kovů alkalických zemin. is.muni.cz [online]. [cit. 2024-04-10]. Dostupné online. 
  3. HALSTEAD, P.E., Moore, A.E. The Thermal Dissociation Of Calcium Hydroxide. Journal of the Chemical Society. 1957, roč. 769, s. 3873. DOI 10.1039/JR9570003873. 
  4. GOMES, Brenda, et al.. In Vitro Antimicrobial Activity of Calcium Hydroxide Pastes and Their Vehicles Against Selected Microorganisms. Brazilian Dental Journal. 2002, roč. 13, čís. 3. Dostupné online [cit. 2008-02-05]. DOI 10.1590/S0103-64402002000300002. 
  5. [1]
  6. MSDS Calcium hydroxide [online]. [cit. 2008-12-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-23. 

Literatura

editovat
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
  • SVOBODA, Luboš. Stavební hmoty (volně dostupná elektronická kniha). [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-16. ISBN 978-80-260-4972-2. S. 950. 

Externí odkazy

editovat