Hrejkovice

Obec leží na hlavní silnici I/19 (Tábor – Milevsko – Hrejkovice – Rožmitál pod Třemšínem – Plzeň). Nad vsí se rozléhá Hrejkovický rybník který má plochu 23 ha, obcí protéká Hrejkovický potok od severu k jihu a vlévá se do Orlické přehrady. Území obce leží v nadmořské výšce 454–546 m.

Původ obce je starý. Byla vedená pod jmény Reykovice, Rejkovice, Graycovice. Roku 1216 potvrdil pražský biskup, že pan Jiří z Milevska daroval Hrejkovice společně s dalšími dvěma vesnicemi milevskému klášteru.^[4] Roku 1421 jsou Hrejkovice mezi ostatními vesnicemi, které obdržel Matěj Brus z Kovářova od císaře Zikmunda.^[5] V 16. století připadla ves při dělení dědictví Janovi ze Švamberka, který získal Milevsko a sídlil na květovské tvrzi.^[6] V roce 1584 jsou Rejkovice také vyjmenované v soupise vesnic, které dostal Jiří ze Švamberka podílem k zámku Orlík.^[7] V roce 1837 zde byla v pronajatých místnostech zřízená škola, aby nemusely děti obtížně docházet do Dmýštic.^[8] Školní budova byla postavená roku 1848.^[8] Byly sem přiškoleny děti z nedalekého Chlumku. Budova později kapacitně nepostačovala, a tak byla v roce 1895 postavená nová školní budova.^[8] Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1896.^[8] V roce 1924 při provádění pozemkové reformy byl velkostatek Jenišovicích rozparcelován a pozemky byly přiděleny občanům z Hrejkovic a několika dalších okolních vesnic.^[9]

V roce 1921 měla obec 415 obyvatel a 72 domů. V roce 1930 zde žilo 441 obyvatel v 84 popisných číslech.^[8]

• Kaple svatého Jana Křtitele z roku 1866^[10] se nachází v obci. Byla postavena podle záznamů v místní kronice na místě, kde původně stával čtyři metry vysoký kříž a zvonička. Na obecní schůzi 1864 se zastupitelstvo obce usneslo, že zde bude postavena nová kaple. Kaple byla vysvěcena současně s kostelem svatého Bartoloměje v Milevsku. Podle záznamů hrejkovické kroniky byl oltář do kaple darem od knížete. Varhany byly buď koupeny nebo opraveny, platba byla poukázána varhaníkovi v nedalekém Milevsku. Vzhledem k tomu, že starý zvon v kapli špatně zvonil, zakoupila obec roku 1879 nový zvon.^[11]

• U návesní kaple se nachází kříž. Kříž má na kamenném podstavci uvedenou dataci 1908. Na obdélníkovém štítku kříže je tento nápis: POCHVÁLEN BUĎ PÁN JEŽÍŠ KRISTUS

• U komunikace do obce ve směru od Kostelce nad Vltavou se nalézá na vysokém kamenném podstavci další kříž. Na štítku kříže je totožný nápis jako na kříži u návesní kaple.

Obec Hrejkovice se skládá ze čtyř částí na třech katastrálních územích.

• Hrejkovice (i název k. ú.)
• Chlumek (leží v k. ú. Hrejkovice)
• Níkovice (i název k. ú.)
• Pechova Lhota (i název k. ú.)

• František Dubský učil na místní škole od roku 1880 38 let. Založil v obci knihovnu, hasičský sbor, spořitelní spolek. Uveřejnil množství článků s pěstitelskou, chovatelskou a zemědělskou tematikou.^[8]
• Bedřich Dubský (1880–1957), archeolog, žil zde v letech 1880–1899.^[8]
• Jan Smrt (1832–1895), místní starosta, člen okresní školní rady, lokální patriot.^[8]

• Pamětní kniha obce Hrejkovice: Rok: 1928.^[12]
• Pamětní kniha obce Hrejkovice (1928–1950, 220 listů). Kronikář: Jan Tříska, starosta a rolník z čp. 12.^[13]
• Obecní kronika obce Hrejkovice (1951–1980, 302 listů).^[14]

•  
  Návesní kaple
•  
  Pomník padlým
•  
  Ulice
•  
  Domy u cesty

• PAUKNEROVÁ, Ingrid. Jihočeská obec Hrejkovice: Proměna tradiční vesnice jako důsledek její socializace. Brno, 2011 [cit. 2024-07-31]. 171 (bez příloh) s. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Daniel Drápala. Dostupné online.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrejkovice na Wikimedia Commons
• Hrejkovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Stránky obce

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.