Herát
Herát (persky شهر هرات, šahr-e Herát) je oázové město a třetí největší město Afghánistánu. V roce 2020 mělo město odhadem 574 276 obyvatel a slouží jako hlavní město provincie Herát, která se nachází jižně od pohoří Paropamisus (Selseleh-ye Safēd Kōh) v úrodném údolí řeky Hari v západní části země. Starověká civilizace na Hedvábné stezce mezi Blízkým východem, střední a jižní Asií slouží jako regionální centrum na západě země.
| Herát شهر هرات د هرات ښار | |
|---|---|
 Město Herát | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 34°20′31″ s. š., 62°12′11″ v. d. |
| Nadmořská výška | 920 m n. m. |
| Časové pásmo | 4:30 |
| Stát |  Afghánistán |
| Provincie | Herát |
  Herát Herát, Afghánistán | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 182 km² |
| Počet obyvatel | 592 902 (2021) |
| Hustota zalidnění | 3 257,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Hazárové,Tádžikové |
| Náboženské složení | Sunnité |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Herát sahá až do avestských dob a byl tradičně známý svým vínem. Město má řadu historických památek, včetně citadely Herat a komplexu Musalla. Během středověku se Herát stal jedním z důležitých měst Chorásán. Po dobytí Tamerlánem se město stalo důležitým centrem intelektuálního a uměleckého života v islámském světě. Za vlády Šáha Rukha (1405–1445) sloužilo město jako ohnisko tímúrovské renesance, jejíž sláva se pravděpodobně shodovala s Florencií během italské renesance jako centrum kulturního znovuzrození. Po pádu Tímúrovské říše byl Herát od počátku 18. století ovládán různými afghánskými vládci. V roce 1716 se Afghánci z paštunského kmene Durráníů obývající město vzbouřili a vytvořili svůj vlastní sultanát. V roce 1732 je dobyli Afšarídi. Po smrti Nádira Šáha a nástupu Ahmada Šáha Durráního k moci v roce 1747 se Herát stal součástí Afghánistánu. V první polovině 19. století se stal nezávislým městským státem, čelil několika íránským invazím, dokud nebyl v roce 1863 začleněn do Afghánistánu. Silnice z Herátu do Íránu a Turkmenistánu jsou stále strategicky důležité. Jako brána do Íránu vybírá pro Afghánistán velké množství celních příjmů. Má také mezinárodní letiště. Po válce v roce 2001 bylo město relativně bezpečné před útoky povstalců Tálibánu. V roce 2021 bylo oznámeno, že Herát bude zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Dne 12. srpna 2021 bylo město obsazeno bojovníky Tálibánu v rámci letní ofenzívy Tálibánu.
Významné památky
editovat- Citadela
- Jama Masjid („Páteční mešita“)
- komplex Mussala
- hrobka Chódže Abduláha Ansárího
Osobnosti spojené s Herátem
editovat- Chódže Abduláh Ansárí (1006–1088) – perský súfí[1]
- Fattáhí (?–1448) – perský básník a kaligraf, zemřel v Herátu.
- Džámí (1414–1492) – perský filosof a básník, zemřel v Herátu.
Následuje časová osa historie města Herát v Afghánistánu.
Časová osa
editovatPřed 15. stoletím
editovat- 500 př. n. l. – V Arii založeno perské město Artakaena (přibližné datum).[2]
- 330 př. n. l. – Artakaena dobyta Alexandrem III. Makedonským.[2]
- 167 př. n. l. – Město se stává součástí Parthské říše.
- 127 př. n. l. – Město se stává součástí Kušánské říše.
- 642 n. l. – Obléhání Herátu; Arabové u moci.
- 1042 – Město obléhá Seldžukem Tughrilem.[3]
- 1064 – Alp-Arslan u moci.[3]
- 1102 – Zemětřesení.[4]
- 1157 – Město bylo zničeno náporem Oghuzů, předchůdců moderních Turkomanů.
- 1163 – V Herátu vyrobeno Bobrinského vědro.[5]
- 1175 – Ghuridi u moci.[2]
- 1197 – Konflikt mezi kovářskými a mědikovářskými bazary.[3]
- 1201 – Začíná stavba nové Páteční mešity.[4]
- 1221 – Město vyplenili Mongolové.[6]
- 1244 – Šáms ál-Din Kurt u moci.[6]
- 1300 – Heratská citadela opevněna.
- 1364 – Zemětřesení.[4]
- 1380 – Město dobyto Tamerlánovými silami.[6]
15.–19. století
editovat- 1405 – Hlavní město Tímúrovské dynastie přesídleno ze Samarkandu do Herátu.[5]
- 1410 – Bazary zrekonstruovány.[5]
- 1425 – Hrob Chwádžy Abdulláha Ansárihi postaven v Gazurgáhu (nedaleko města).[7]
- 1438 – Postaveno Gawaršádovo mauzoleum.[5]
- 1448 – Obléhání Herátu.
- 1460 – Postaven „Královský kanál“.[5]
- 1469 – Sultán Husajn Mirza Bajkarah u moci.[6]
- 1482 – Mimo město postavena Ichlasija (vzdělávací a charitativní komplex) (přibližné datum).[8]
- 1500 – Páteční mešita přestavěna.[4]
- 1507 – Uzbek Mohamed Šajbani u moci.[5]
- 1510 – Město dobyl Safíovec šáh Ismá‘íl; Šamluští Turkomanové u moci.[6]
- 1528 – Safíovec šáh Tahmásp u moci.[6]
- 1716 – Afghánské povstání Abdálíů.[6][8]
- 1729 – Nádir Šáh u moci.[6][8]
- 1732 – Afghánské povstání potlačeno.[6]
- 1750 – Město se stalo součástí Durránské říše.[9]
- 1801 – Město se osamostatnilo.
- 1807 – Město je obléháno Íránem
- 1818 – Město začleněno do Durránské říše.[10] Později téhož roku jsou Durráníové vyhnáni z většiny Afghánistánu, Herát se stává jejich poslední baštou.
- 1837 – Začíná obléhání Herátu perskými silami.[6][8]
- 1842 – Jár Mohamed Chán Alakozaj sesadil Kamrana Šáha a stal se novým vládcem.[8]
- 1851 – Sa'íd Mohamed Chán u moci.[8][9]
- 1852 – Město je krátce obsazeno Peršany.[9]
- 1855 – Mohamed Jusúf u moci.[8][9]
- 1856 – Začíná perské obléhání Herátu,[11] 25. října Peršané město dobyli.[9]
- 1857 – Perská kontrola nad městem končí na základě Pařížské smlouvy;[6] Sultán Jan ustanoven jako vládce Herátu.[8]
- 1862 – 27. července město obléháno Mohamedovci.
- 1863 – 26. května město dobyto silami Dósta Muhammada Chána,[12] Mohamed Jakub Chán u moci.[8][13]
- 1880 – Abd ál-Rahmán Chán u moci.[6]
- 1885 – Na příkaz Amíra byla zničena Mosalla.
20. století
editovat- 1922 / 1301 SH – Solární kalendář Hegirae oficiálně přijat v Afghánistánu.
- 1925 – Založeno Herátské národní muzeum.
- 1947 – Vysílání Rádia Kábul začíná dosahovat Herátu (přibližné datum).[14]
- 60. léta – Postavena dálnice mezi Kandahárem a Herátem.[6]
- 1973 – Počet obyvatel: 108 750.[15]
- 1979 – Povstání, město bombardováno sovětskými silami.[16]
- 1988 – Počet obyvatel: 177 300 (odhad).[15]
- 1993 – Odstranění min.[16]
21. století
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Herat Province na anglické Wikipedii.
- ↑ Encyclopædia Iranica [online]. New York: Center for Iranian Studies Columbia University, 1982-12-15, rev. 2011-07-15 [cit. 2014-08-10]. Heslo ʿABDALLĀH ANṢĀRĪ. (anglicky)
- ↑ a b c CENTRE, UNESCO World Heritage. City of Herat. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PAUL, Jürgen. The Histories of Herat. Iranian Studies. 2022-01-01, roč. 33, čís. 1–2, s. 93–115. Dostupné online [cit. 2023-02-08]. ISSN 0021-0862. DOI 10.1080/00210860008701977. (anglicky)
- ↑ a b c d GOLOMBEKOVÁ, Lisa. The Resilience of the Friday Mosque: The Case of Herat. [s.l.]: [s.n.], 1983. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Grove Encyclopedia of Islamic Art & Architecture. [s.l.]: Oxford University Press, 2009. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Koninklijke Brill, 2007. ISBN 978-9004153882. (anglicky)
- ↑ FRYE, Richard N. Two Timurid Monuments in Herat. [s.l.]: [s.n.], 1948. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h BALFOUR, Edward Green. The cyclopaedia of India and of Eastern and Southern Asia, commercial, industrial, and scientific; products of the mineral, vegetable, and animal kingdoms, useful arts and manufactures. [s.l.]: London B. Quaritch 1144 s. Dostupné online.
- ↑ a b c d e NOELLE-KARIMI, Christine. The Pearl in Its Midst: Herat and the Mapping of Khurasan (15th-19th Centuries). [s.l.]: Austrian Academy of Sciences Press 374 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-7202-4. (anglicky) Google-Books-ID: Kdl9oAEACAAJ.
- ↑ LEE, Jonathan L. Afghanistan: A History from 1260 to the Present. [s.l.]: Reaktion Books 797 s. Dostupné online. ISBN 978-1-78914-019-4. (anglicky) Google-Books-ID: asR9DwAAQBAJ.
- ↑ MIKHAIL, Volodarsky. Persia's Foreign Policy between the Two Herat Crises, 1831-56. [s.l.]: [s.n.], 1985. (anglicky)
- ↑ STEWART, C. E. The Herat Valley and the Persian Border, from the Hari-Rud to Sistan. zenodo.org. 1886-03-01. Dostupné online [cit. 2023-02-08]. DOI 10.2307/1800963.
- ↑ MARSH, Hippisley Cunliffe. Description of a Journey Overland to India, via Meshed, Herat, Candahar and the Bolan Pass, in the Year 1872. [s.l.]: [s.n.], 1876. (anglicky)
- ↑ BAILY, John. Recent Changes in the Dutār of هرات. [s.l.]: [s.n.], 1976. (anglicky)
- ↑ a b UNSD — Demographic and Social Statistics. unstats.un.org [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ a b TIRARD-COLLET, Olivier. After the War: the Condition of Historical Buildings and Monuments in Herat, Afghanistan. Írán: [s.n.], 1998. (anglicky)
- ↑ United Nations Statistics Division - Demographic and Social Statistics. unstats.un.org [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ UNSD — Demographic and Social Statistics. unstats.un.org [online]. [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Herát na Wikimedia Commons