Hanuš Folkmann

Narodil se v Praze v rodině akademického sochaře Aloise Folkmanna. Již v mládí měl Hanuš nesporný umělecký talent a jeho otec mu poskytl dobré podmínky k jeho rozvíjení. V letech 1897–1900 studoval Akademie výtvarných umění v Praze u prof. J. V. Myslbeka, kterému pomáhal při dokončovacích pracích na pomníku sv. Václava. V letech 1900–1901 pokračoval ve studiu na mnichovské akademii u profesora W. Rümanna, kde za plastiku "Vrchol hory" obdržel cenu bavorské akademie. Následně pobýval dva roky v Paříži, kde se zabýval studiem francouzského sochařství, pronajal si ateliér a pracoval zde na dekorativních zakázkách. Přivydělával si na různých zakázkách portrétů i náhrobků a postupně zapadl do pařížského života tak, že se stal členem společnosti "Société académique d’histoire internationale". Poté odjel do Frankfurtu, do Berlína a obesílal své plastiky do vídeňských výstav.

Mezitím se roku 1902 v Poděbradech oženil^[3] s Boženou Birnbaumovou.^[4] Měli spolu tři dcery, Boženu (1903–1960)^[5], Annu (1905–1996)^[6] a Hanu (1912–1987).^[7] V roce 1903 se vrátil do Prahy a věnoval se zakázkám dekorativního a portrétního charakteru, vystavoval ve Vídni a Wiesbadenu, pracoval pro Berlín a Frankfurt nad Mohanem, v Německu portrétoval členy rodiny významného výrobce koncertních křídel F. W. C. Bechsteina.

V roce 1910 založil s malířem O. Bubeníčkem Loutkové divadlo „Umělecké výchovy“^[8] na Vinohradech a pro své dcery vyřezal loutky,^[9] které byly patrně jako první v Čechách zavěšené na nitích na pohyblivém vahadle. V roce 1911 získal cenu České akademie věd a umění za plastiku "Poznání" a v následujícím roce se stal členem spolku "Umělecká výchova"^[8]. První představení se konalo ve "Folkmanové divadélku", které se nacházelo v salóně obchodního domu ve Vodičkové ulici a hrála se Lermontovova hra "Ašik Kerib"^[10] ve prospěch Červeného kříže. V roce 1913 spolu s otcem pracoval na výzdobě budovy Wilsonova nádraží v Praze.

V roce 1916 se rozhodl, že se bude věnovat kantorské profesi a obhájil docenturu v modelování na České technice v Praze. Za pět let byl jmenován řádným profesorem modelování na ČVTU, fakulta architektury a pozemního stavitelství a v témže roce uskutečnil se svými žáky sochařskou exkurzi na Balkán. V roce 1925 pak uspořádal první výstavu jejich žákovských prací. V roce 1922 po zásadních neshodách opustil "Uměleckou výchovu" a loutky prodal do Ameriky. Mezi jeho studenty patřili např. Karel Šmíd, Oldřich Zezula, Jaroslav Bureš a další.

Hanuš Folkmann zemřel v Praze roku 1936 a pohřben byl do rodinné hrobky na Vinohradském hřbitově pod náhrobkem, který sám navrhl.

Hanuš Folkmann patřil k sochařům převážně dekorativního zaměření, vypracoval se však ve vynikajícího a vysoce ceněného portrétistu. Byl autorem pamětních desek básníka R. Pokorného a lékaře L. Fritze, portrétů gynekologů V. Rubešky a K. Pawlíka, knihtiskaře A. Wiesnera, portrétu mineraloga K. Vrby pro Národní muzeum v Praze, figurální výzdoby pražského hlavního nádraží a Zemské banky^[11] v ulici Na Příkopě č. 20, "Piety" na Vyšehradském hřbitově, erotické plastiky "Eva po hříchu", sochařské výzdoby pro okresní soud v Českém Těšíně a mnoha dalších.

•  
  Akt nahého muže (bronz)
•  
  Portrét docenta MUDr. N. (bronz)
•  
  Na vrcholu hory (bronz)
•  
  Johannes Gutenberg
•  
  Eva po hříchu (mramor)

•  
  Bílý medvěd - vykonání cesty
•  
  O třech mečích - boj a vítězství
•  
  Zvíře Norka - boj a vítězství

• 1921–1922 – Loutkářská výstava, Topičův salon, Praha
• 1928 – Československé výtvarné umění 1918–1928, Brno (Brno-město), Brno

• 1936 – Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)
• 1984 – Benešová Marie, Česká architektura v proměnách dvou století 1780–1980, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
• 1986 – Vlček Tomáš, Praha 1900 (Studie k dějinám kultury a umění Prahy v letech 1890–1914), Panorama, nakladatelství a vydavatelství, Praha
• 1993 – Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A–K)
• 2005 – Encyklopedie výtvarníků loutkového divadla v českých zemích a na Slovensku od vystopovatelné minulosti do roku 1950 (A–L)
• 2011 – Jirásek Pavel, Jirásková Marie, Loutka a moderna (Vizualita českého loutkového rodinného divadla, spolkového divadla a uměleckých scén v první polovině dvacátého století jako osobitý odraz avantgardních a modernistických snah českých výtvarných umělců), Arbor vitae, Řevnice (Praha-západ)

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Hanuš Folkmann na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hanuš Folkmann
• Hanuš Folkmann v informačním systému abART
• Encyklopedie Prahy 2 kulturně historické dědictví, Hanuš (Hana) Folkman
• prazskypantheon.cz, Alois a Hanuš Folkmann
• Databáze českého amatérského divadla, Osobnosti: FOLKMAN, Hanuš, Praha, LD
• Historický ústav AV ČR, Biografický slovník, Folkmann Hanuš 30.12.1876–10.5.1936
• Payne.cz Hanuš (Hana) Folkmann * 30.12.1876 † 10.5. 1936