Gyula Gömbös
Gyula Gömbös de Jákfa (26. prosince 1886 Murga – 6. října 1936 Mnichov) byl maďarský šlechtic, politik a premiér Maďarského království v letech 1932–1936.
| Gyula Gömbös | |
|---|---|
 Gyula Gömbös na portrétu Tibora Pólya | |
| Maďarský premiér | |
| Ve funkci: 1. října 1932 – 6. října 1936 | |
| Panovník | Miklós Horthy jako regent |
| Předchůdce | Gyula Károlyi |
| Nástupce | Kálmán Darányi |
| Ministr obrany Maďarska | |
| Ve funkci: 10. listopadu 1929 – 2. září 1936 | |
| Předchůdce | Károly Csáky |
| Nástupce | József Somkuthy |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Strana národního sjednocení (1928 - 1936) |
| Narození | 26. prosince 1886 Murga  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. října 1936 (ve věku 49 let) Mnichov  Německá říše |
| Příčina úmrtí | onemocnění ledvin |
| Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi |
| Národnost | Maďarská |
| Profese | politik, diplomat a důstojník |
| Náboženství | luteránství |
| Ocenění | čestný občan Dunakeszi (1931) honorary citizen of Szentes (1933) Řád bílé orlice (1934) čestný občan Segedínu (1935) |
| Commons | Gyula Gömbös |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se do maďarské šlechtické rodiny Gyulovi Gömbösovi st. a jeho manželce Marii Weitzel.[1] Dětství strávil v obci Murga, která se nachází v župě Tolna. Jeho rodina se hlásila k luteránství.[2]
Jako mladý vstoupil do rakousko-uherské armády a zúčastnil se bojů I. světové války. Po roce 1919 se angažoval v boji proti představitelům komunistické Maďarské republiky rad, jež dočasně existovala od 21. března do 1. srpna 1919. Byl jedním z čelných představitelů tzv. Bílého teroru.[3]
Po porážce komunistů a vzniku Maďarského království se stal významnou politickou osobností nového státu. V roce 1929 byl jmenován generálmajorem a zaujal místo maďarského ministra obrany.[3] V říjnu 1932 nahradil v premiérském úřadě nevýrazného Gyulu Károlyiho a zahájil sbližování Maďarska s fašistickou Itálii. Jeho politický program, nesoucí jméno Národní pracovní plán, měl celkem 95 bodů, k nimž patřil například odklon od demokratických principů či revize Trianonské mírové smlouvy z roku 1920.[4] Roku 1934 Gömbös navštívil Itálii, kde spolu s Mussolinim a rakouským kancléřem Dollfußem uzavřel tzv. Římské protokoly, jejichž cílem bylo oslabit pozice států Malé dohody a tím dosáhnout budoucí možné revize Pařížských předměstských smluv. Gömbös se též snažil udržovat dobré vztahy s nacistickým Německem; byl prvním zahraničním politikem, který v Berlíně navštívil nového kancléře Adolfa Hitlera. Hitler se však ke Gömbösovým ambiciózním plánům stavěl spíše rezervovaně a nesouhlasil ani s chystaným rozšiřováním maďarské armády. Snahy Gyuly Gömböse o přeměnu Maďarska na totalitní diktaturu pak narážely na odpor konzervativních kruhů, v jejichž čele stál tehdejší regent Maďarského království Miklós Horthy.[4]
V průběhu roku 1935 těžce onemocněl rakovinou varlat, které v říjnu 1936 podlehl. Pohřben byl na hřbitově Kerepesi v Budapešti. Novým maďarským premiérem se stal Kálmán Darányi, jeden z představitelů konzervativní politiky.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Gyula Gömbös de Jákfa. geni_family_tree [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Magyar Protestáns Panteon - Gömbös Gyula. church.lutheran.hu [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21.
- ↑ a b Gömbös, Gyula : Maďarsko (HUN). http://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-17].
- ↑ a b MICHELKO, Roman. Medzivojnové európske diktatúry. První. vyd. Martin: Matica slovenská, 2012. 83 s. ISBN 978-80-8128-025-2. S. 50.
Externí odkazy
editovatObrázky, zvuky či videa k tématu Gyula Gömbös na Wikimedia Commons