German Titov
German Stepanovič Titov (rusky Герман Степанович Титов; 11. září 1935, Verchněje Žilino[1], Altajská oblast SSSR – 20. září 2000, Moskva, Rusko) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut, který se během své mise Vostok 2 stal druhým člověkem na oběžné dráze Země. Ve věku 25 let a 11 měsíců zůstává nejmladším člověkem, který překročil hranice vesmíru.[2][3]
German Stepanovič Titov | |
---|---|
German Titov | |
Sovětský kosmonaut | |
Státní příslušnost | Sovětský svaz Rusko |
Datum narození | 11. září 1935 |
Místo narození | Verchněje Žilino, Altajská oblast SSSR |
Datum úmrtí | 20. září 2000 (ve věku 65 let) |
Místo úmrtí | Moskva |
Jiné zaměstnání | Pilot |
Čas ve vesmíru | 1d 01h 18m |
Kosmonaut od | 1960 |
Mise | Vostok 2 |
Znaky misí | |
Kosmonaut do | 1992 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatOtec miloval Puškina a tak svému synovi dal jméno jednoho z hrdinů, Germana. Celá rodina žila na Sibiři, daleko od válečné fronty, všichni pracovali tvrdě v kolchozu, dokonce i matka, vesnická učitelka. Díky přímluvě strýčka se dostal z domova na letecké učiliště. Vyučil se s výtečnými výsledky v roce 1957 a stal se stíhačem u leningradského vojenského okruhu. Stále soukromě studoval vše o letectví, elektrotechnice. V posádce se seznámil s Tamarou a krátce poté se s ní oženil. Narodil se jim syn Igor, ale po sedmi měsících onemocněl a zemřel. Později měli dvě další děti.
Koncem roku 1959 dostal nabídku se stát budoucím kosmonautem. Pak začala etapa lékařských prohlídek, nácviků, učení. Po roce 1961 dostal za své zlepšovací návrhy a iniciativu jako dvojka Gargarina Leninův řád a téhož roku v kosmické lodi Vostok 2 sedmnáctkrát obletěl Zemi jako druhý kosmonaut SSSR. Byl předtím záložním kosmonautem pro první let kosmonauta Jurije Gagarina do vesmíru v lodi Vostok 1. Později se stal členem redakční rady časopisu Aviacia i kosmonavtika, předsedou Společnosti sovětsko-vietnamského přátelství. Pak pokračoval ve studiu na vojenské letecké akademii. Po skončení byl zkušebním pilotem nových typů letadel. Pak znovu škola, tentokrát vojenská akademie generálního štábu.
V sovětském kosmickém programu působil na různých pozicích až do svého odchodu do důchodu v roce 1992. V roce 1995 byl zvolen jako poslanec do státní dumy, tj. dolní komory ruského parlamentu za komunistickou stranu Ruska. Získal desítky různých vyznamenání a byl po něm pojmenován kráter Titov na odvrácené straně Měsíce.[4]
Zemřel v Moskvě ve věku 65 let na infarkt. Je pohřben na moskevském hřbitově Novoděvičí.[5]
Let do vesmíru
editovatVostok 2 odstartoval v létě roku 1961 z kosmodromu Bajkonur. Titov letěl sám a strávil v kosmu na oběžné dráze Země 25 hodin. Mohl si také vyzkoušet ruční řízení lodě. Pracoval s otevřeným hledím skafandru. Jako první kosmonaut také v kabině jedl (hlavně z tub) a spal, trochu i cvičil. Přistání zajistil automatický program, Titov byl pak katapultován a přistál na padáku poblíž města Saratov, kabina přistála samostatně na padáku také o něco dříve. Přistál málem na jedoucím vlaku.[6]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-piloti SSSR, s. 354.
- ↑ They were the pioneers. Celebrating the first space explorers | FAO Liaison Office with the Russian Federation [online]. Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2021-04-12 [cit. 2021-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-21. (anglicky)
- ↑ REICHHARDT, Tony. The First Photographer in Space [online]. www.airspacemag.com, 2011-08-05 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Crater Titov on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
- ↑ Gherman Stepanovich Titov (1935-2000) - Find a.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola German Stěpanovič Titov, s. 228.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu German Titov na Wikimedia Commons
- Web IAN Archivováno 24. 2. 2005 na Wayback Machine.
- Na webu Space