František Stupka

František Stupka se narodil v malé pošumavské vesnici Tedražice u Sušice jako nejstarší ze třinácti dětí Jakuba Stupky, lidového muzikanta, hráče na křídlovku v cirkusovém orchestru a továrního dělníka.^[2] Dětství trávil u příbuzných v Nalžovských Horách, kde se naučil základům hry na housle.^[3] Od roku 1888 bydlel s rodiči v rakouském městě Steyr. Pokračoval v hudební výuce a po čtyřech letech se stal členem městské kapely, v níž hrával na housle a činely. Vyučil se kovářem, ale chtěl se raději věnovat hudbě, a proto si v roce 1895 podal přihlášku na Pražskou konzervatoř.^[2] Byl přijat do houslové třídy a od třetího ročníku byl žákem Otakara Ševčíka. Konzervatoř absolvoval v roce 1901.^[2][4]

Od roku 1902 vyučoval na hudební škole v Oděse. Když byla v roce 1913 povýšena na konzervatoř, byl jmenován profesorem houslové třídy. Založil smyčcové kvarteto ve složení Jaroslav Kocian, František Stupka, Josef Perman a Ladislav Zelenka, které dosáhlo velké úspěchy i v jiných ruských městech. Podílel se také na založení Oděsské filharmonie a působil i jako dirigent.^[2][4]

V roce 1919 byl angažován jako druhý dirigent České filharmonie, spolupracovník Václava Talicha. V letech 1925–1931 zároveň vyučoval na Pražské konzervatoři hře na violu a občas hrával jako druhý violista na koncertech Českého kvarteta.^[2] V České filharmonii aktivně působil do roku 1939, během válečných let se stáhl do ústraní.

V roce 1946 byl vyzván, aby pomohl překonat potíže, se kterými se potýkala nově založená Moravská filharmonie v Olomouci. František Stupka přijal a v letech 1946–1956 byl hlavním dirigentem a uměleckým ředitelem tohoto souboru, který se pod jeho vedením stabilizoval a umělecky zkvalitnil. Interpret zvláště děl Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Petra Iljiče Čajkovského. V té době od roku 1947 do roku 1951 také působil jako profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně.^[4]Od roku 1956 byl zvláštním poradcem České filharmonie pro otázky umělecké. Jako hostující dirigent František Stupka příležitostně vystupoval s různými hudebními tělesy i po odchodu do důchodu. Poslední koncert s Moravskou filharmonií řídil v září 1965. ^[2]

Zemřel 24. listopadu 1965. Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově, hrob č. 11-69. Bronzová busta je dílem sochaře Karla Otáhala.^[5][6]

V Olomouci a v Praze 7, Holešovicích jsou ulice, které nesou jeho jméno – Stupkova.^[7] Na domě v Praze 7, Osadní ulici, kde František Stupka bydlel, je instalována pamětní deska. František Stupka se celý život rád vracel do rodného kraje a podporoval hudební život regionu. V roce 1965 mu město Sušice udělilo čestné občanství, jeho jméno nese umělecká škola a na náměstí je umístěna pamětní deska s bronzovým reliéfem.^[8]

• 1954 titul zasloužilý umělec
• 1965 titul národní umělec (in memoriam)
• 1964 Řád práce

• ŠEFL, Vladimír. O věčné touze: příběh dirigenta národního umělce profesora Františka Stupky. [s.l.]: Panton Dostupné online. 
• Příruční slovník naučný ČSAV, Praha 1967, IV. díl.

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu František Stupka na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Stupka
• Stručný životopis
• Dirigent František Stupka (1959)
• Sušice a okolí – osobnosti