Francouzská Guyana

Francouzskou kolonií je od 17. století. Po pařížském míru roku 1763 vyslal francouzský král Ludvík XV. z Francie do Guyany 12 000 osadníků, ale většinu z nich zahubily tropické nemoci. Roku 1809 území obsadili Britové a Portugalci, ale už po roce 1814 bylo vráceno Francii. V letech 1854 až 1936 území fungovalo jako trestanecká kolonie pro těžké zločince (známé Ďábelské ostrovy). Většina z 80 000 trestanců deportovaných na Ďábelské ostrovy se nikdy nevrátila do Francie.

Francouzská Guyana, francouzské závislé území, užívá vedle francouzských symbolů i své vlastní.

Vlajka fr. departementu Francouzská Guyana je vlajkou (symbolem) politické strany Mouvement de décolonisation et d'émancipation sociale - MDES (francouzsky Hnutí dekolonizace a sociální emancipace). Na vlajce je použito tzv. šikmé dělení, v pravé horní části zelené barvy, v levé dolní barvy žluté. Uprostřed je pěticípá červená hvězda.

Většina území je nížinatá, pokrytá tropickým deštným pralesem (81 % území). Pouze 6 % území je obydleno. Podnebí je subtropické až tropické, velmi vlhké.

• Maroni
• Oyapock

• Îles du Salut (Ostrovy spásy)
  • Île Royale (Královský ostrov)
  • Île Saint-Joseph (Svatý Josef)
  • Île du Diable (Ďábelský ostrov)

• Bellevue de l'Inini (851 m n. m.)
• Sommet Tabulaire (830 m n. m.)
• Mitaraka (690 m n. m.)
• Mont Saint-Marcel (635 m n. m.)

Obyvatelé jsou zejména černoši, mulati, míšenci a indiáni. 60 % jsou kreolové a více než 10 % obyvatel je původem z kontinentální Francie.

Obyvatelstvo Francouzské Guyany se nejvíce věnuje zemědělství, dobytkářství, těžbě dřeva, zlata, bauxitu, výrobě rumu a úpravě kůže. Hospodářství je velmi zaostalé. Průmysl a železniční doprava neexistují.

Země je především známa svým kosmodromem ve městě Kourou (Guyanské kosmické centrum), z něhož startují rakety Ariane 6 a Vega evropské kosmické agentury ESA. Používá se také k některým startům ruské rakety Sojuz.

Guyana je francouzským departementem (č. 973). Nejvyšším správním orgánem je 51členný Assemblée de Guyane (parlament), který byl ustanoven 18. prosince 2015 a který spravuje záležitosti jak na úrovni regionu, tak i departementu. Přenesení regionálních a departementních pravomocí na tento parlament znamená, že v rámci administrativně-správního dělení Francouzské republiky má Guyana postavení tzv. collectivité territoriale unique (volný český překlad jednotné územní společenství). Francouzská Guyana je jedním z nejvzdálenějších regionů Evropské unie.^[2]

Administrativně je rozdělena do 2 arrondisementů (Cayenne a Saint-Laurent-du-Maroni), které sestávají z 22 obcí.^[3] Arrondisementy slouží především k administraci voličů a statistice a nemají žádné zastupitelstvo, zatímco obce jsou samosprávné s voleným zastupitelstvem (rada obce). Hlavou Guyany, která je plnoprávnou součástí Francie, je francouzský prezident. Po prezidentovi je nejvyšším představitelem předseda parlamentu (francouzsky Président de l'assemblée de Guyane). Guyana má 2 zástupce v dolní komoře francouzského parlamentu (Národní shromáždění) a 2 v horní komoře (Senát).^[4]

•  
  Topografická mapa Guyany
•  
  Karneval v Cayenne
•  
  Řeka Maroni
•  
  Guyanské kosmické centrum

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Francouzská Guyana na Wikimedia Commons
•   Průvodce Francouzská Guyana ve Wikicestách
•   Slovníkové heslo Francouzská Guyana ve Wikislovníku
• Cestopis po Francouzské Guyaně a postřehy na https://web.archive.org/web/20160427153251/http://www.thebeastandbeauty.com/francouzska-guyana