Farúk I.

Budoucí král Farúk se narodil 11. února 1920 tehdejšímu egyptskému sultánovi (později králi) Fuadovi I. a jeho ženě královně Nazli Sabri jako jejich prvorozený a jediný syn, nebyl však nejstarším dítětem krále.

Před smrtí svého otce studoval na Královské vojenské akademii ve Woolwich v Anglii. Když jeho otec náhle 28. 4. 1936 zemřel, stal se mladý a ještě nedospělý Farúk králem. Tou dobou pobýval v Londýně.

Farúk se stal králem již v 16 letech, kdy byl ještě nedospělý, a tak za něho v období 28. duben 1936 – 29. červenec 1937 vládli regenti. Stal se prvním panovníkem v dějinách Egypta, který uskutečnil projev v rozhlase.

Byl svržen při Egyptské revoluci roku 1952 a byl nucen odstoupit v prospěch svého novorozeného syna Ahmeda Fuada. Ten se tak jako sedmiměsíční dítě stal králem Fuadem II. (*16. ledna 1952) a odjel do exilu s otcem. Farúk I. zemřel v exilu v Itálii v Římě 18. března 1965. Jeho sestra Fawzia Shirin byla první manželkou íránského šáha Muhammada Rezá Pahlavího.

Farúk byl kleptoman, prý kradl vše, co mu přišlo pod ruku, Winstonu Churchillovi odcizil dokonce hodinky a o medaile připravil i mrtvolu íránského Šáha Rezy Pahlaví.^[zdroj?]

Z počátku vlády býval král Farúk štíhlý, ale později hodně přibral. Jeho záliba v jídle mu způsobila nebezpečnou obezitu, vážil téměř 136 kg.

Jeho plný titul byl "Jeho Veličenstvo Farúk I., z milosti Boží, král Egypta a Súdánu, vládce Núbie, Kordofánu a Darfúru."

• Seznam egyptských panovníků
• Egyptská revoluce
• Egyptské království
• Dynastie Muhammada Alího
• Dějiny Egypta

•   Obrázky, zvuky či videa k tématu Farúk I. na Wikimedia Commons
• Egyptská královská dynastie Muhammada Alího

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Fuad I.

Egyptský a súdánský král 1936–1952

Nástupce: Fuad II.