Evžen IV.
Evžen IV., rodným jménem Gabriele Condulmer (1383 Benátky – 23. února 1447 Řím) v letech 1431 až 1447 byl 207. papežem katolické církve.
Jeho Svatost Evžen IV. | |
---|---|
207. papež | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 3. března 1431 |
Uveden do úřadu | 11. března 1431 (intronizace) |
Pontifikát skončil | 23. únor 1447 |
Předchůdce | Martin V. |
Nástupce | Mikuláš V. |
Znak | |
Svěcení | |
Biskupské svěcení | 1408 |
Kardinálská kreace | 9. května 1408 |
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Gabriele Condulmer |
Datum narození | 1383 |
Místo narození | Benátky, Benátská republika |
Datum úmrtí | 23. února 1447 (ve věku 63–64 let) |
Místo úmrtí | Řím, Papežský stát |
Místo pohřbení | římský kostel San Salvatore in Lauro |
Příbuzní | Řehoř XII. (strýc) Antonio Correr (bratranec) Gregorio Correr (synovec) Angelo Barbarigo (bratranec) Pavel II. (synovec)[1] |
Seznam papežů nosících jméno Evžen multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPapež Evžen IV. by zvolen do úřadu v dramatickém období papežského schizmatu a husitské reformace v českých zemích. 31. května 1433 papež ve Svatopetrské bazilice v Římě korunoval Zikmunda Lucemburského císařem římským. Ekumenický koncil, svolaný již roku 1431 papežovým předchůdcem, Martinem V. do katedrály v Basileji, nejprve rozpustil a přesunul jednání do Boloni, posléze po sporech kolegia kardinálů a biskupů byl koncil v Basileji obnoven bez účasti papeže, který uprchl z Říma do Florencie a paralelní koncil svolal do Ferrary a posléze do Florencie. Oba koncily pokračovaly. V letech 1433–1435 bylo předloženo několik listů, žádajících potvrzení Čtyř pražských artikulů – článků reformované víry. Konečně v červenci roku 1436 byla vystavena poslední listina, potvrzující náboženskou svobodu, zvaná Basilejská kompaktáta, kterou podepsali císař Zikmund i papež. Mocenské spory mezi světskou a církevní mocí i uvnitř papežské konzistoře pokračovaly. V Basileji byl roku 1440 korunován savojský vévoda Amadeus VIII. jako vzdoropapež Felix V. Politická pozice Evžena IV. se opět upevnila. Na nátlak císaře Fridricha IV., jeho říšských kurfiřtů a kardinála Enea Silvia Piccolominiho 7. února 1447 papež Evžen IV. v Římě podepsal konkordát, kterým potvrdil platnost dekretu z koncilu v Kostnici, jímž se papežové zavazují pořádat pravidelně ekumenické koncily.
Krátce na to papež zemřel a byl pohřben ve staré Svatopetrské bazilice pod velkolepým bronzovým náhrobkem, jehož sochařskou výzdobu vytvořil Pisanello. Náhrobek je dnes vystaven ve Svatopetrské pokladnici.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ různí autoři: Enciclopedia dei Papi. 2000. Dostupné online.
Literatura
editovat- RENDINA, Claudio:Příběhy papežů, dějiny a tajemství. Praha: Volvox Globator 2005, s. 433–438.
- KRCHŇÁK, Alois. Čechové na basilejském sněmu. 2.., doplněné vyd. Svitavy: Trinitas, 1997. 299 s. (Křesťanská akademie – Studium, 92). ISBN 80-86036-01-4. S. 256–257. (Stručný životopis)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Evžen IV. na Wikimedia Commons
- Osoba Evžen IV. ve Wikicitátech
- Cardinali nominati da Evžen IV.
- Pope Eugenius IV in the Catholic Encyclopaedia
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Martin V. |
1431–1447 Evžen IV. |
Nástupce: Mikuláš V. |